Prokletý ostrov

Celkově až obludně nadhodnocené, protože Scorsese. Paradoxně to však mohl natočit kdokoliv, stejně dobře, ne-li lépe. Jenže kdyby to ten Kdokoli stejně dobře, ne-li lépe opravdu natočil, zdaleka by to nebylo tak nadhodnocené. Tipl bych si, že pak by tento sympaticky mysteriózní kousek s nepříliš originálním námětem nebyl ani v červených číslech. (18.08.2013)

Psychothriller s hororovými prvky a hutnou atmosférou. Velmi přesvědčivej DiCaprio tam má furt tajemný sny a režie nás později nechá tápat, co je jsou jeho halucinace a co realita. Chvílemi to dokonce vypadá, že si divák bude moci vybrat. Každopádně závěr je působivý a uspokojivý. Herci všichni perfektní. Hrozně se mi líbilo, jak Scorsese, hned ze začátku, nenásilně vyvolal asociace ústavu Shutter Island s nacistickými lágry a potom to zužitkoval v ději. V tomto filmu má prostě vše svoje přesné místo. (06.03.2010)

Film, pri ktorom uz v jeho prvej tretine odhadnete jednu z point (a ta dalsia sa vyrovna usmevu Oh Dae-su v zavere Oldboya, aby som si az par minut neskor uvedomil, ze ta v Shutter Island zachadza este ovela dalej, resp. spat do minulosti v pribehu) a zaroven si aj napriek tomu dokazate vychutnat kazdy dalsi moment az do zaveru, sa neda nemat rad. Urcitym sposobom je to synonymom onoho znameho mudra "nie je dolezity ciel, ale cesta k nemu a co vsetko na nej prezijes". (25.02.2010)

Ne, ne. Tentokrát mě režisér pan Scorsese ani náhodou nedostal. Na filmu šlo až moc vidět, jak sází na tu "velkou" pointu, která měla za chvilinku přijít a šokovat. Působilo to na mne až moc prvoplánovaně. Film je sice nepředvídatelný, ale moc křečovitý. Leo roli ale zvládl a zahrál zase kvalitně jako vždy. Kdyby hlavní roli neměl on, tak jdu o hvězdu ještě níže. A kam se poděla ta atmosféra z traileru? (07.03.2010)

Shutter Island je tak trochu ako vybrané depalmovky – nevyhovie každému, ale koho chytí, toho položí na lopatky... Začalo to plavbou a príjazdom na tajuplný ostrov, ktoré čo do kamery, strihu a použitia hrozivej retro hudby v štýle Miklósa Rozsu predstavujú rovnako hodnotný študijný manuál k vytvoreniu absolútne pohlcujúceho filmového openingu, akým je úvodné vylodenie vo Vojakovi Ryanovi. A skončilo to ani nie tak pointou, ktorá otočila naruby predošlý dej (tento námet ostatne nie je vo svete filmových scenárov až tak originálny), ale jej dodatkom – poslednou scénou a vetou filmu, ktorá “ten thriller s DiCapriom, na ktorý sa pohrnú masy” vyniesla o tri poschodia vyššie. Všetkému medzi úvodom a záverom sa dá vytknúť miestami gýčovitý nádych, prehnane dezorientovaná orientácia medzi realitou a halucináciami (ktorá nastoluje zopár kostrbato zodpovedateľných otázok), alebo chladný prístup k postavám. Lenže to všetko je súčasťou prefíkanej hry režiséra, ktorému nejde o zimomriavky z maniakov v celách bloku C, ani o sentimentálne dojatie nad osudom hlavnej postavy. Pretože tento režisér hrá na úplne iné husle. +++ Po druhom zhliadnutí sa mi triasli ruky ako po vyfajčení krabičky cigariet od doktora Cawleyho. Výnimočný film z inej, nadzmyslovej dimenzie. (15.02.2010)