Wrestler

V důsledku se mi Wrestler líbil více než Rekviem za sen – alespoň po stránce emocionální mě odrovnal silněji. Zatímco Rekviem je lineárním a estetizovaným obrazem zkázy, příběh Rama Robinsona obsahuje více vrstev. Aronofsky se stáhl do pozadí a maximální prostor otevřel strhujícímu herectví Mickey Rourka a také hře s žánrovými očekáváními. Obava, že Wrestler skončí u heroického patosu překonání sebe sama, se naštěstí nepotvrdila, ba naopak. Devastace těla, neschopnost navázat emocionální vztahy a existovat plnohodnotně mimo prostor bolestivé přetvářky jménem wrestling – všechny tyto motivy zakládají na čisté a nefalšované drama. Nemám, co bych brilantně a chytře vystavěnému filmu vytkl, Aronofsky umí klamat tělem jako skutečným wrestler, ale není pochyb o tom, že krev a bolest jsou skutečné. Divado někdy zraní víc než skutečnost. Wrestler je dalším z režisérových drastických portrétů spodiny americké společnosti. Pro mě zatím nejsilnější film roku. (13.07.2009)

Musím říct, že tenhle Aronofskyho pokus o realističnost je mi ještě o něco bližší, než jeho audiovizuálně vycíděné eskapády ve Fontáně nebo Requiemu. Tady totiž může svůj režijní um prodávat bez příkras a v podstatě klišovitý filmu o stárnoucím Wrestlerovi se mu podařilo proměnit ve víc, než co obvykle nabízejí životopisná dramata. Randy je díky němu a hlavně Rourkeovi mnohem hmatatelnějším hrdinou a Wrestler tak exceluje zejména ve scénách, kdy se snaží předávat nějaká ta životní moudra. V těch chvílích máte pomalu pocit, jako byste sledovali nějaký dokument a myslím, že to je právě to, čeho chtěl Darren docílit. Povedlo se. 9/10 (29.12.2008)

Mickey je výborný, ale asi by som to nenazval úchvatným herectvom, ako skôr presným typovým castingom, z ktorého vzišlo totálne vtelenie sa do postavy. Čo samozrejme nevadí, práve naopak. Smoking hot Marisa a Evan Rachel sú mu dobrými spoluhráčkami. Darren je sympaticky utlmený a jeho vlastne jediná režisérska koncepcia (držať sa s kamerou hrdinovi v pätách) funguje dobre. Nie je to nezabudnuteľný kus, trebárs Rocky sa ma dotkol viac, ale rozhodne je to vysoko nadpriemerný filmový zážitok. (02.03.2009)

Míša už dávno není ten metrosexuální švihák, co plácal u Calexky na Basindžerku buřty z cibulí, stříkal po ní šlehačkou a smažil jí na stydké kosti volské oka, aby mohl po těch gastronomických orgiích ještě jako zákusek mrsknout klobásu na pánev a pak řádně vylízat pekáč. Docela se tehdy pěkně vyžral a teď je z něj zpuchřelý, obstarožní, artritický otyloň, který má figuru akorát na to, aby si s jinými vypatlanými otyloni mohli o sebe v aréně plácat pupíkama při oduševnělém divadle pro inteligentní Američany. Je až s podivem, že když Daren na chvíli přestane šňupat to svinstvo a nasadí metadon, je schopen natočit i kulantní melodrámu, při které jeden nejenže nezvrátí večeři, ale navíc i s hrůzou poslouchá, jestli mu už náhodou nezačíná lupat v kloubech a není nejvyšší čas naposledy pořádně nakrmit nějakou tu ztepilou blondýnu. Docela smutné, že to bez toho koksu dlouho nevydržel a začala mu zase stříkat Fontána při baletu s ohyzdnými neherečkami! (29.12.2011)

Ani mé třetí setkání s tvorbou Darrena Aronofského neskončilo dobře, i když tentokrát za to nemůže ani tak osoba režiséra, jako především námět, jehož prostředí a hrdinové mi prostě přijdou odpudivé. Wrestling považuju za pokleslou zábavu, i když to je především problém poptávky publika bažícího po nových gladiátorských zápasech. Nemám navíc nijak v lásce ani Mickeyho Rourkeho a s čestnou výjimkou Angel Heart mě žádný z jeho snímků nepřivedl k nadšení. A do třetice všeho, jeho hrdina mi nepřišel ani trochu sympatický a za svůj osud si mohl se vším všudy sám. Vybral si a zaplatil svou cenu. Jeho obsazení přitom sedí - vzhledem k jeho boxerským úletům a povaze je typově obsazený přesně. Do nějaké velké hloubky ten film určitě nejde, je předvídatelný a postavy, ať už hlavního hrdiny nebo striptérky, která jak jinak je zároveň starostlivou matkou a touží po úniku z tohohle zkaženého prostředí, zavání tak trochu kýčem. Celkový dojem: 45 %. (11.03.2011)