Svědek umírajícího času

Je to zajímavá sonda do Rudolfínské doby a počátku třicetileté války. A Čepek hraje jako vždycky skvěle. Vladimír Körner, který je autorem scénáře k seriálu, napsal posléze i stejnojmennou novelu, která je dle mého názoru ještě o kus lepší než film. Možná proto, že celá řada scén (morová epidemie v Praze 1609, poprava českých pánů...) je v knize mnohem působivější. Hvězdička dolů za to, že původní seriál je při pětinásobné délce výrazně lepší než tahle sestříhaná verze. (12.04.2007)

Zostrihanie televízneho seriálu do podoby celovečerného filmu sa mi nikdy nezdal ako šťastný nápad. V seriáli majú scény istú logickú následnosť, postavy sa chovajú podľa toho, čo sa odohralo napríklad v minulej časti a tak podobne. Vo filme Svedok umierajúceho času tak má divák občas problém identifikovať, prečo sa deje to, čo sa deje, kto je kto a prečo sa zrovna vynoril zo scenára. Postavy sa tak objavujú a miznú s časovými titulkami, mierny chlad a určitý emocionálny odstup je ešte umocnený pre film nie príliš šťastným komentárom. Svedok ako televízny zostrih od diváka chce, aby históriu poznal a podobné veci tak nemusel riešiť. Ja si myslím, že zámerom tvorcov by mal byť pravý opak. Ale ako okliešťená hodina a pol histórie obstojné. (11.02.2014)

Život lékaře Jana Jessenia v podání Petra Čapka se zdařile vykreslenou atmosférou temné doby 30ti-leté války. Původně pětidílný televizní seriál, sestříhaný do podoby celovečerního snímku, což se neblaze projevilo na výsledném tvaru. Původní seriál je obsahově hodnotnější, film nemá takovou výpovědní hodnotu, je až přílš zkratkovitý. Ale celkově vzato, pořád vysoko nad tehdejší většinovou filmovou produkcí. (21.04.2003)

Filmu se podařilo naštvat jak mou filmovou tak i historickou duši, naprosto zmatkovitě a nesourodě sestříhané střípky ze života Jesenia, kde chybí jakákoliv spojovací linka či silnější moment, většinou se jedná o komorní nepodstatné záležitosti (do defenestrace, pak už to smysl i děj má). Film má silně potemnělou atmosféru, to asi aby zakryl nedostatek financí, který bije do očí, ona ta nesourodost je jistě dána tím, že je to sestříháno ze seriálu, který jsem neviděl, ale věřím, že tam bude vše mnohem více rozvedeno a dán tomu smysl. Dalším špatným prvkem filmu je Čepek, který se do role nehodí. Z historického hlediska se jedná o poněkud smyšlenou záležitost, hlavně v první polovině filmu, točící se kolem Rudolfa II. (stačí si přečíst i to málo co je na wikipedii), nebo třeba defenestrace, kde jsou sice vyhazováni ze správného okna, ale padají úplně někam jinam. Jsou to drobnosti, ale když u filmu trpíte, tak tyhle maličkosti neodpustíte. (08.12.2013)

Obávám se, že v dnešní době by už takto skvělý film u nás natočen nebyl. Úvodní scéna nemá chybu, temná, atmosferická, mysteriózní. Pominu-li historické nepřesnosti, tak mohu směle konstatovat, že se po všech stránkách jedná o precizní snímek. Velmi působivě je zpracován 21. červen 1621. Co mi však drásalo oči, jsou svitky pergamenu/papíru (herci samozřejmě nepracují s opravdovým pergamenem). V ani jednom případě by totiž písemnosti tohoto rozsahu nebyly stáčeny, ale skládány. Obecně pergamen (i papír) se skládal (papyrus byl zpravidla svíjen) a jen výjimečně vznikaly dlouhé svitky. (23.02.2020)