Pumelice lesní moudrosti

Moje asi první seznámení se zjevem jménem Macháček v geniální doslova ucvrkávací scénce nimroda popisujícího poslední leč a řek sem si: o tomhle cápkovi bude ještě slyšet:)Tu scénku jsem si z véháeský přehrkal pak ještě xkrát stejně jako ostatní sklepácký "mejnstrým". Pumelice - sto procent a více! sklepáci rocks!! (25.02.2011)

Přidávám příslovečný puntík, poněvadž pásku průměrnosti prostřenou polem pichlavé parodie přeskočila Pumelice poslední, přímo perfektní přeúlovkovanou pasáží. Jinak, podle zdejšího hodnocení jsem čekala větší nářez, ale nakonec z toho vylezla krásná satira. Je pomíchaná scénově, žánrově a humorem trochu rozkolísaná, ale hodně pomohla parodie na „Mistra“, populární scénka s fotbalem, Macháčkův závěr, jo, a "nesmrtelná" tečka. 78% (14.03.2015)

Lars von Trier není ve své novější tvorbě tak původní, jak jsem si myslel. Že musel před vytvořením Melanchoile vidět Pumelici, tomu nasvědčují nejen úvodní obrazy (+ automobil na cestě + uvítání před honosným domem konání „největšího potlachu v dějinách naší osady“ + se zpožděním přijechavší očekávaná persona molto grata, jež pak dělá potíže), nýbrž i pozdější „sněžení“. Jen aby to nevypadalo, či snad aby to lépe vypadalo, je motiv dvou bráchů nahrazen dvěma sestrami. Z tohoto úhlu nazíráno je pak už každému zřejmé, že golf je náhražkou za fotbal (motiv 19. jamky na greenu není než kulturně transformovaný slogan „Zelená je tráva“), kouzelná jeskyně (postavená z krásných, voňavých klacků macků) nahrazením do dánštiny i angličtiny nepřeložitelné šoulačky, v rodičích nevěsty pak jasně vidíme jejich předobrazy frkaře a Haňu. Jen s archetypálním Kašpárkem, který vás děti všechny přežije, si Lars Veliký nevěděl rady, což vyřešil jednoduše planetární katastrofou. Pokud jde o Pumelici samotnou, tedy aniž bych chtěl Sklepákům nadržovat, bylo to tak trapné, že se mi z toho dělá pět hvězdiček před očima. Ale nepřehlédněme Dasein strukturu: na jevišti domu slavnost zachraňující posluchači Country radia (kdo neposlouchá, není Čech) jsou titíž, co v útrobách téhož domu prožívají vlastenecké drama, sami jsouce postavami televizního příběhu. Nejkrásnější postavou je samozřejmě hajný. Ne však při své šoulací rozprávce, ale mnohem více právě nadšeným zaujetím, s nímž sleduje ono napínavé dramatické prožívání dramatu. Z komentátorů zauajlo obzvláště jakési přecitlivělé ultravtipné altaica, po němž tuším bude sháňka někde na diskusi u Novinky.cz nebo jiném kolbišti nositelů názorů. Prostě Pumelice jak se patří. (25.10.2012)

"Pane, nejste vy náhodou mašinfíra?" "A slečno, japa vy jste to poznala?" "No dyk vám stojí před krámem lokomotiva..." Ondřej Trojan jako frkař, ten mě teda neskutečně rozplakal... a když nepočítám Vávru s Burdou a jejich fanouškovskou rapsodii z Eura 96 (kterou známe všichni už dávno z YouTube, žejo), tak další z koho jsem brečel smíchy byli (právě znovu) David Vávra s Jiřím Ferem Burdou a jejich parodie na písničky Mirka Černého... "A táto, co je to spodek?" "Spodek? Spodek synu, to je Ďábel." "Rozumím. Šel jsi tenkrát do divadla, ale tvoje kroky směřovaly ke skladišti. Zatímco já jsem šel ke skladišti a moje kroky mě dovedly k divadlu - o sto let dřív." (10.09.2008)

Několik slabších míst mezi jednotlivými skeči by se našlo, ale jinak je to téměř skvostná estráda. Ondřej Trojan jako slizký frkař, David Vávra a Jiří Fero Burda, kteří předvedou naprosto odzbrojující parodii na písně Mirka Černého, Tomáš Hanák s Hanou Navarovou, kteří mě pak coby folková legenda a jeho Haňa rozesmějí k slzám, dále fotbaloví fanoušci jako vystřižení ze života, Lenka Vychodilová uvádějící tanečnice a samozřejmě Macháčkův myslivec a parodie Rangers na závěr... Těžko to popsat, musí se to vidět. Ale lidé, kterým humor Divadla Sklep nikdy k srdci nepřirostl, asi dlouho nevydrží. (31.12.2015)