Sweeney Todd

Hmmm, velice povedený TV film, který svou brutalitou a gore nemá moc obdoby. Srovnáváním s například Deppovým Toddem se bráním, to nemá asi moc význam, protože obě zpracování jsou uchopené každé jinak. Tohle je typickej osmnáctkovej Londýn bez růžových brýlí, ve kterým jsou špína a nemoci na prvním místě. Charaktery hlavního hrdiny i paní Lovettové jsou nelajdácky napsané, takže v tomto smyslu se neostýchám tento zapadlý obraz nezapadlého příběhu doporučit. Za zmínku a jako lákadlo stojí také vedlejší role dnes už profláklého Toma Hardyho. 80% (14.10.2014)

Syrový , temný, depresivní televizní snímek s vynikající hudbou! Perfektně vyobrazena špína, hnus a nemoci Londýna 18. století. Ray Winstone je v roli holiče nejen strašlivý, ale i velmi lidský člověk, který má však svoje "libůstky". Pěkně slizký je jeho otec, naopak krásná je Essie Davisová, která peče výborné bochníčky ze zdrojů zásob pana Todda. Rozhodně silný zážitek z tohoto filmu nadlouho zůstane. (21.02.2011)

Velmi slušný studiový televizní film, jenž nemá ani Ň společné s Burtonovým uřvaným stejnojmenným tyjátrem. Ray Winstone minimalistickým způsobem předkládá divákům umírněnější (nikoliv čajíčkovou a slabou) verzi příběhu jednoho holiče s pocuchanou psychikou a se zálibou v podřezávání svých zákazníků. 70%. (03.03.2009)

Sweeney Todd, lazebník londýnský. Když si u něj sednete do křesla s přáním: „Zkrátit, prosím.“, máte při jeho náladičkách docela velkou šanci, že místo vlasů či vousu bude zkrácen váš život a jako bonus se stanete dílnou součástí ostrovního pekařského průmyslu.. Nyní hlavně díky Burtonovi profláklý viktoriánský melodram ukázal pod krovkami BBC tradiční zbraně svého producenta. Neokázalá a přitom funkční atmosféra, ve své prostotě silný příběh a především impozantní herecké výkony. Snad ještě víc, než na břitvu občas příliš tlačící Winstone, se mi zamlouval veterán David Warner a jeho pichlavé glosy slepé spravedlnosti.. O rok mladší holičsko-hudební křepčení jednoho z nejvýznamnějších akcionářů podniku na výrobu líčidel už asi absolvovat nehodlám, anžto mám tušení, že Mooreova filmařská oficína je mému srdci mnohem blíž.. „Please allow me to shave myself..“ (13.02.2013)

Porovnávať tento snímok s Burtonovou verziou naozaj nemá žiaden zmysel. Či postavami, samotným Sweenym alebo atmosférou, v každom ohľade ide o dve neporovnateľné záležitosti (odhliadnuc od toho, že Burtonova verzia je muzikál). Skôr mi to pripomenulo iný snímok z rovnakého obdobia a s pár podobnými obsahovými črtami - Parfum: Príbeh vraha (2006). Len s tým rozdielom, že osoba Sweeneyho Todda je podstatne hĺbavejšia ako hlavná postava z uvedeného snímku, s jemným filozofickým podtónom v pozadí, čo sa mne osobne veľmi páčilo. Navyše nosná kostra príbehu je dostatočne zaujímavá aby nenudila. Dokonca na spestrenie divákovi ponúkla aj príjemný hororový nádych. Myslím, že sa jedná o jednu zo životných rolí R. Winstonea. 75/100 (03.11.2016)