JCVD

Jean Claude v pro něj hodně netypické roli. Ke svému filmovému obrození došel po trochu jiné cestičce, než třeba jeho kolega z branže Sylvester Stallone. Neskládá protivníky na potkání otočkami a roznožkami, ale v zajímavě podané situaci si spíše vtipně utahuje z akčních bijců 90. let a hlavně sám ze sebe. Neváhá zabrousit i do svých osobních problémů a vrcholem snímku je několikaminutový životopisný souhrn v jednom nepřerušeném záběru, ve kterém mě Van Damme dostal svým hereckým projevem. A tento fakt můžeme brát jako další velkou odlišnost od Belgičanových předchozích počinů - on zde doopravdy hraje! Film, jehož značná část je vyprávěna ze dvou perspektiv, kazí jenom občasné nudnější pasáže uvnitř pošty... Pod čarou: 1/ Van Dammova boule zraje a momentálně vstupuje do místnosti o 5 vteřin dříve než sám Van Damme. 2/ El Mechri, tady S.S., teď jsem dokoukal J.C.V.D. a jsem z toho K.O. Natočíme spolu S.S., prosím prosím?? (doufám, že tenhle hovor opravdu proběhne). (27.12.2008)

Van Damme reflektuje sebe a svou tvorbu ještě o něco důrazněji než Stallone a přinejmenším z jeho strany se podařilo na výbornou. Úvodní akce je výborná, přehazování rolí a dohadování se s producenty vás nutí přehodnotit dosavadní postoj k belgické mlátičce a několikaminutový proslov do kamery je jeho nejlepším výkonem vůbec včetně bojových schopností. Jen škoda, že jsou tyto výjimečné momenty obaleny nepříliš zajímavým tématem přepadení banky, které neodsýpá zrovna dvakrát nejlépe a Van Dammeovi nedává moc prostoru ukázat, zda je/není tím hrdinou z jeho filmů. Balancování a vyhodnocování vztahu mezi fikcí a realitou zde samozřejmě je, ale ne v takové míře, jaká by Van Dammeovi v takovémto rozpoložení příslušela. 7/10 (29.12.2008)

Skoro jsem si i poplakal. Nejen nad návratem akčního hrdiny a působivou reminiscencí, ale hlavně nad tím, že se našel odvážlivec, který ho vytáhnul nad "bahno" videobéček a dal mu šanci promluvit jasným hlasem. Každý si svůj návrat nemůže odrežírovat jako Sly, ale Mabrouk El Mechri Van Dammeovi posloužil jako nejlepší možný mikrofon. A i kdyby tenhle film byl symbolickou labutí písní stárnoucího Belgičana, bude to happyend a důkaz o tom, že lze utéct stínu vlastní kariéry a ještě ho v žánrové odbočce hezky sejmout otočkou i s úroky. Měli bychom čekat na velký coming out i u Stevena Seagala? Po tomhle filmu bych už věřil čemukoliv. (17.12.2008)

„Mám problém súdiť ľudí. A ľudia majú problém nesúdiť mňa.“ JCVD ma hrozne nebavilo. Do živého zaťalo len dva razy - v drsnom monológu a v smutnej scéne, v ktorej belgická puma rozpráva o tom, ako ju „podrazil“ John Woo. Celkovo ma to výrazne nezaujalo. Van Damme nakrútil už oveľa lepšie filmy. Napríklad Univerzálneho vojaka. (13.04.2017)

"Jean - Claude, chtěl jsem se zeptat. Mohl by ses mi podepsat?" Taková prosba by proslulého ukopávače hlav neměla v jeho rodné Belgii ničím překvapit, ale když ji pronese jeden z loupežníků na přepadené poště, tak to jistě není tradiční záležitost a není jediná. Pokud si totiž správně pamatuju, tak většina vandammeovek není plná jednání opatrovnického soudu, dvou úhlů pohledu na přepadení pošty či hlubokomyslných úvah unaveného svalovce. Nebylo to špatné, ale mé oko se v temném prostředí občas mizerně orientovalo mezi neznámými hereckými tvářemi a ani několik legrácek ve formě parodování svých legendárních kousků mne k filmovému orgasmu nepřivedlo. (12.10.2016)