JCVD

Na úvod musím konstatovat, že jsem doposud žádný jiný film s Van Dammem nedodíval do konce (a taky nehodnotil), a to prostě a jednoduše proto, že mi přišly příliš hloupé a nezáživné. Vzhledem k tématu JCVD však vzrostlo moje očekávání a výsledek ho možná i předčil. Přestože nemám tolik znalostí ohledně akčních filmů, abych dokázal pobrat těch několik narážek na hercovu filmovou kariéru, snímek jsem si velmi užil i bez toho. Tohle dílo je totiž pojato velmi střízlivě, sebeironicky, s nadhledem a krom asi 2 scén (mluvící mrtvola a hrdina zpovídající se mimo prostor) naprosto realisticky. Dokonce i úvodní akční sekvence, kde znavený Van Damme musí vyřídit tucet soupeřů a jde vidět, že toho má opravdu plné zuby (a navíc znechucený špatně udělaným filmem), je výborná a vcelku mě i pobavila. Jistě, těch vtipných míst (alespoň co jsem pobral) tam není tolik, ale vlastně mi tam ani nijak zvlášť nechyběly, bral jsem to spíš jako takové hořké drama než komedii. A stárnoucí, obyčejný, nenamachrovaný, obětavý, dokonce bojácný (!) a v osobním i profesním životě potápějící se Van Damme, mi přišel jednoduše strašně moc sympatický a v této herecké poloze jsem si ho opravdu užíval a fandil mu. Jen ten konec filmu (rozsudek) mi přišel jako pěkná blbost (a co svědci?) a trochu zkalil jinak veskrze pozitivní dojem z JCVD. Nenapadlo by mě, že tahle chvíle někdy nastane, ale (tomuto) filmu s Van Dammem dávám silné 4*, a to rád a z přesvědčení. „Běž mi sehnat megafon. No ten, jak ho používají ve filmech. No jak se jím křičí na veřejnosti.“ (12.05.2013)

Herecky možná nejlepší film Jean Claude Van Dammea, ale co? To mám být nějak šťastný? Tenhle kluk se nenarodil, aby předstíral, že mu je 60sát, nedokáže chodit, neměl v životě štěstí a nemá na účtě ani korunu. Tenhle člověk tu vždycky byl jen proto, aby mlátil jiné lidi v jednoduchých filmech. Takhle to přeci dělal už Bruce Lee, tak proč by nemohl i JCVD? Mohl a taky to stále dělá, jen asi chtěl jednou být na nějakém festivale a projít se po červeném koberci. Já mu to přeji, ale přesto... Tohle není ten, kterého jsem v dětství tak rád sledoval jak se učí bojové umění v bazénku a chytá se zavázanýma očima cokoliv mu jeho mistr hodí. JCVD je umělecký film, který se v určitých chvílích dostává do sebeparodie, která mi tolik nesedla. Třeba scéna na poště, kde se JCVD zpovídá, mi připomněla 25. hodinu a upřímného Edwarda Nortona v jeho zpovědi do kamery. Filmu nelze upřít snaha u myšlenka, kde třeba "jak by to mohlo být" v závěru působí skvěle, ale jiné zase působí podivně. Milovníci JCVD si budou pouštět dokonce života prvních pár minut tohoto filmu, v kterých je to právě on ve své snad nejdelší akční scéně v životě. A že mu to sakra jde... a doufám, že ještě půjde, protože JCVD není film, na který čekám celou jeho kariéru. (31.12.2008)

Rozhodně sem viděl zábavnější filmy s Van Dammem(i když scénka u soudu nebo rozhovor o Stevenu Seagalovi jsou teda děsná prdel), ale určitě ne takový, ve kterých by hrál líp. Začáteční natáčecí akcička je jen takovej akční bonus, jinak je to spíš komediální drama, ve kterým se Jean-Claude Van Damme herecky překonává a zmlátí tam všehovšudy asi jen jednoho člověka, což je takřka neuvěřitelný. Za zmínku taky stojí zajímavě poskládanej příběh, kdy se například jedna scéna odehraje dvakrát a pokaždý z jinýho pohledu nebo se příběh dovysvětluje flashbackama, který pak pokračujou až do současnosti (15.12.2008)

Van Damme (herecky) ako ho nepoznáme, s poriadne uletenou zmesou žánrov, vo filme takých kvalít, v akom som ho vždy poznať túžil. Feeling tohto filmu a Jean-Claudeove precítenie postavy mi pripadalo, akoby sa potreboval divákom z niečoho vyspovedať a celkový pocit vykúpenia umocnila najlepšia scéna jeho hereckej kariéry, kde vedie k divákom takmer päťminútový monológ a aj keby z toho, čo povedal nebolo ani zrnko pravdy, tak herecké precítenie tam bolo dokonalé. Inak je film veľmi zručne natočený. Samotný dej sa mohol kedykoľvek zvrtnúť k tápaniu v tme, no originalita príbehu, kamera (skvelý filter), hudba, dialógy, hlášky a skvelý záver boli na nadštandardnej úrovni. Čakal som však, že to bude menej komorné. Čakal som však tiež niečo úplne iné ako som dostal a tak sa ešte bojím ísť na vyššie hodnotenie, zatiaľ však obrovská spokojnosť. 80%. (20.12.2008)

Bohužel nesdílím pozitivní pohled na tenhle snímek, který měl být jakýmsi průnikem Jeana-Clauda Van Damma z béčkových vod do teritoria seriózní kinematografie. Nikdy jsem nebyl jeho fanouškem a ani v dobách jeho největší slávy jsem neviděl víc než tři čtyři jeho největší hity. Tím méně je mi známá jeho filmografie z doby úpadku kariéry. Jsem nicméně ochoten věřit, že jde pravděpodobně o jeho nejlepší herecký výkon a nemůžu přehlédnout snahu, s jakou se pokusil uniknout ze své škatulky. Potíž je v tom, že té snahy bylo moc a ta, jak známo, snadno přechází v křeč. Tohle totiž měla být stylová čistá komedie, nikoliv slepenec stylů, kde převažuje pokus o thriller. Úvodní titulková sekvence je totiž výborná, Van Damme se v ní evidentně nebere vážně a stejně tak nebere vážně žánr, ve kterém je jako doma, a ta nadsázka má docela švih. Jenže pak zvážní, místy sází na sentiment a oprašuje svůj status hvězdy. Kombinace žánrů sice někdy fungují, ale obecně je daleko jednodušší natočit čistou žánrovku než žánrového křížence. A tady se to podle mě nepovedlo. Na tom snímku je cenný nápad, se kterým se ale náležitě nepracuje. Kdyby se Van Damme dal cestou např. francouzské komedie Prachy v prachu, mohlo to dopadnout výborně jako poctivá komediální zábava. Ten pokus o artový přesah zkrátka Van Damme nezvládl. Snad je to i tím, že do toho nejspíš hodně kecal a přitom neměl špičkového režiséra, který by šel tvrdohlavě za vlastní vizí a hvězdu ukáznil. Celkový dojem: 45 %. (09.02.2014)