Fígle

To najlepšie na filme je herecká stránka, pričom vďaka nej sa podarila vybudovať aspoň nejaká atmosféra. Ten malý chalan bol podarený. Čo sa týka obsahu, tak vážne neviem. Nápad celkom fajn, ale to rozvedenie do príbehu ma moc neoslovilo - úplne bez emócií akoby skoro bez života, nanajvýš ak tak neutrálne. A celé mi to prišlo len ako taká banálna pletka. Najviac ma zaujali tie momenty s fíglami, ale tých zase nejak extra veľa vo filme nie je (predavač jabĺk vyhráva). Obyčajne to tak býva, niekomu pomôžeš ty a osud alebo strýček náhoda ti to vrátia späť. Slabší priemer. 55/100 (28.05.2018)

komorně laděný film s pomalým příběhem, který však už po nějaké době začne nudit, protože to čekání je nekonečné. Určitě film nějaké kouzlo má a snaží se zapůsobit příjemnou kamerou. Bohužel příběh je dost slabý a moc nemůže nabídnout. Ani ten kluk v hlavní roli mi nepřišel nijak přesvědčivý. Rozhodoval jsem se mezi dvěmi a třemi hvězdičkami a nakonec se přikláním k těm za to, že to všechno bylo lidsky hřejivé a stálo to všechno za to... (07.10.2011)

Před hodnocením jsem se raděj čtyřikrát podrbal za uchem, což je fígl, jak v dobrém rozmaru ohodnotit čtyřmi hvězdičkami poměrně nezáživný polský >umělecký< film... ;o] . . . Třiapůl hvězdičky tedy za to dílko, zaokrouhleno nakonec z nutnosti nahoru, s velkým sebezapřením(!), jen za tu lidsky vlídnou atmosféru, která naštěstí svou odlehčenou přirozeností nepila mi aspoň krev... A to je asi tak celý... - - - - - (Poprvé viděno 6.6.2011 v původním znění s č. titulky na >fíglovém prostoru< , hodnocení 235., komentář zde jako sedmadvacátý - 7.6.2011) (07.06.2011)

Stefek a jeho touha po návratu otce zde představuje hlavní dějovou linii. Do toho jsou však pěkně zakomponovány mini příběhy o štěstí a osudu jiných, navíc s prvky humoru. Výkon malého jedenáctiletého chlapce, kterého ztvárnil Damian Ul, by se dal označit za polského Andreje Chalimonova v podání Kolji. Snímek je naturalisticky okouzlující, dobře zahraný a vizuální forma působí moc hezky. Také výborný hudební doprovod (Tomasz Gassowski), jehož melancholické tóny krásně ladí s obrazem, považuji za velmi kvalitně odvedenou práci a filmu za něj připisuji body navíc. Rozhodně příjemné překvapení, které vás tak trochu zahřeje u srdce. (7/10) (05.07.2008)

Tak tohle je druhý film od Andrzeje Jakimowskeho a já přemýšlím o tom, jaké fígle používá on, že mě dokáže vtáhnout do těch svých příběhů a já v nich tak ráda zůstávám až do konce. Kromě skvělých přirozených hereckých představitelů (malý Stefek byl moc prima kluk) jsem se musela usmívat nad tím, jak byla přesně vystižená polská mentalita. Nádraží, obchůdky, pán s vozíkem a jejich typické kšeftování s auty atd. Všechno mně bylo tak blízké a povědomé jako kdybych tam už někdy byla. A taky že jo ! Do Walbrzychu jezdím několikrát za rok, takže podobnost nebyla čistě náhodná :-) Těch úsměvných chvilek tady zase tolik není, ale přesto je příjemně hřejivý určitě i díky nevtíravému hudebnímu podkresu, trochu té melancholie, teplého léta........ (03.12.2013)