Kunsten at græde i kor
The Art of Crying
Umenie plakať
Režie:
Peter Schønau FogScénář:
Bo Hr. HansenKamera:
Harald Gunnar PaalgardHudba:
Karsten FundalHrají:
Jannik Lorenzen, Jesper Asholt, Julie Kolbeck, Hanne Hedelund, Gitte Siem Christensen, Rita Angela, Bjarne Henriksen, Laura Kamis Wrang (více)Obsahy(1)
Hrdinom príbehu o rodinných tabu, citovom vydieraní a pokrivenej láske rodičov a detí, je jedenásťročný Allan. Jeho otec, citovo labilný mliekár, po večeroch prepadá záchvatom plaču a sebaľútosti. Vtedy sa na gauči v obývačke vyhráža samovraždou. Mama tento scenár dobre pozná a chráni sa poriadnymi dávkami tabletiek na spanie. Allan sa však kvôli plaču milovaného otca trápi a má oňho obavy. Vie, že jediný, kto ho dokáže upokojiť, je staršia sestra Sanne, a tak ju zakaždým posiela stráviť noc „utešovaním“ otca. Keď mu Sanne jedného dňa odmietne poskytnúť pravidelnú dávku dcérskej „útechy“, musí Allan nájsť iný spôsob, ako zastaviť plač. Vie, že otec nachádza naplnenie v precítených rečiach, ktoré prednáša na miestnych pohreboch. Rozhodne sa mu zabezpečiť čo najviac smútočných príležitostí, avšak plán sa chlapcovi vymkne z rúk a udalosti naberú rýchly spád. Žiarlivý otec obviní priateľa Sanne zo sexuálneho obťažovania, dcéra sa pomstí podpálením babičkinho domu a skončí v psychiatrickej liečebni. Až keď sa Allan odhodlá zaujať jej miesto na gauči, pochopí, v čom spočíva „utešovanie“ otca a jeho detský pohľad na svet sa zrazu zmení. Film nakrútený podľa autobiografického románu Erlinga Jespena sa nepateticky a bez zľahčovania vyrovnáva s bolestným problémom zneužívania detí. Vďaka originálnemu rozprávačskému štýlu naivného i vynaliezavého chlapca, ktorý nechápe význam udalostí a preto o nich dokáže referovať s dojímavo jemným humorom, je film pôsobivou výpoveďou o citovej manipulácii a odvahe pozrieť sa pravde do očí. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (125)
Odporne napísaná dráma so skvelým hereckými výkonmi, s krásnou hudbou a dosť chladným a skrytým, ale mierne povzbudzujúcim úsmevom. Naivný pohľad chlapca na svet a jeho spôsob podania príbehu mnohokrát napomohlo k odľahčeniu nepríjemného a hnusného príbehu, ale naštastie záver priniesol aj trochu svetielka do tejto zvrátenej rodinky. ()
Sebelítost sama o sobě je jedna z nejhorších vlastností, kterou můžete dostat do vínku. Ochromuje ducha, pomalu vás odcizuje od okolí a nakonec vás nechá samotné a v očích všech ostatních navždy ponechané jako slabou karikaturu člověka. Citové vydírání tak, jak ho v celé své ohavnosti představuje Umění plakat je jeho nejobludnějším projevem, jaký jsem měl tu příležitost poznat. Nebylo příjemné to sledovat. Postavy můžete litovat, považovat je za oběti čehokoliv, co vás jako omluva momentálně uspokojí, ale spíše je budete nenávidět. Protože snad každý, koho v tomto snímku uvidíte, nese část viny. Za to co udělali nebo za to co neudělali. Nečekejte žádné dramatické scény nebo velké zvraty. Nic není zveličováno, nic tu není pouze na efekt. Kamera jako by byla pouze svědkem všeho toho svinstva. // 65% ()
Není třeba si k diváckému zaujetí zvát na pomoc kouzla kamery, krásu přírody, naléhavost hudby, ba ani nadpřirozené úkazy - zdejší postavy jsou samy o sobě dobrými přízraky a žijí dostatečně výmluvným životem... Ano, patrně se jedná o umění, plakat až do sebeobětování vlastních dětí, protože na to ony slyší, především nejmladší Allan - ve snaze zalíbit se otci a zachovat zdání rodinného štěstí, po kterém podvědomě touží, je schopen přistupovat znovu a znovu na odpornou otcovu hru... a dost možná, že i díky tomu bude právě on hlavní postavou v novém dramatu o litujících se sobcích na zoufalých rodinných sešlostech a řetězec plačících tyranů tak zůstane nepřerušen. Docela děsivá možnost, že i tímto způsobem lze zabírat místo na planetě. Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Nevím, jak to "ti na Severu" dělají, ale jejich výplody mají nezaměnitelnou atmosféru. Témata, která si pro zpracování vybírají, by jiní evropští filmaři převedli na plátno v ponuré (mnohdy až depresivní) náladě, ovšem je-li v popisku uvedeno Dánsko, Island, Finsko či jiná skandinávská země, je to pro mě zárukou neobvyklé (snad i kontroverzní) podívané. Umění plakat není výjimkou - drsné téma "utěšování" pláčícího otce je zde zobrazeno z naivního pohledu jedenáctiletého Allana, který události doma vnímá svým "čistým" pohledem. Nechápe, proč matka nereaguje na otcův usedavý pláč a s pomocí prášků na spaní ulehá do postele. Nechápe, proč jeho starší sestra Sanne odmítá jít dolů na gauč utěšit otce, jak bývalo zvykem. Nechápe, proč je nejstarší bratr vůči otci odměřený a domů zavítá jen výjimečně. Vše kolem vnímá jako běžné události a chce svého otce zbavit pláče... za každou cenu. Stejně tak, jako si neuvědomuje následky "utěšování otce", neuvědomuje si ani následky svých činů, kdy se snaží "odstranit" všechny ty, kteří způsobují otci trápení. ___ Peter Schønau Fog připravil zajímavou podívanou na rodinné tabu skrze malého chlapce, takže i když je téma drsné, díky netradičnímu podání divák nepodléhá depresi, ale fascinovaně sleduje krutý svět nevinnýma očima. Rozhodně působivý snímek, na který jen tak nezapomenu. ()
Umenie plakať je ozaj umením. Nielen v pravom slova zmysle ale i filmovom. V tom pravom slova zmysle je to určite jednoduchšie, plačeme pri rodinných nešťastiach, trápeniach ale i inscenovaných sebaľútostných problémoch... Vo filmovom slova zmysle je Umenie plakať výnimočný film, ktorý si zaslúži divákovú pozornosť. Nielen felliniovským spracovaním, ale i severskou dávkou citového chladu, humoru a človečenstva. ()
Galerie (19)
Zajímavosti (3)
- Ačkoliv je film dánský, překvapivě musel být pro dánské diváky otitulkovaný. Byl totiž natočen v jižním Jutsku, pouhý kilometr od hranic s Německem, kde se mluví dialektem, který je pro Dány z jiných částí země téměř nesrozumitelný. Děti, které ve filmu hrály, z této oblasti pocházejí, ale Jesper Asholt v roli otce si své repliky musel nejdříve naposlouchat a teprve pak se podle toho učit. (PeterJon)
- Peter Schonau Fog študoval profesiu filmového režiséra na pražskej FAMU a na Dánskej filmovej škole v Kodani. Jeho absolventský film Lille Mansk (Malý muž) získal desať medzinárodných cien. (PeterJon)
Reklama