Peklo s princeznou

Jak je u nás již dlouholetým zvykem o štědrovečerním čase, při nastrojeném stromečku, nám ČT1 naděluje klasickou "královskou" pohádku o dobru a zlu. Je to milé a stále žádoucí. I pro mě, který se už dávno nemůže řadit mezi mladší ročníky. V posledních letech mi však ty naše vánoční pohádky (a nejenom ty vánoční) nejsou zcela tak blízké. Oč jde? Nemohu se sžít nějak s dialogy těchto "staromoderních" filmových výtvorů. V dobových pohádkách mi nesedí dialogy, tedy především slova (ale i gesta) princezen, princů, královských otců či matek. Vím, že dnešní mladá generace používá jiné slovní obraty, než by se slušelo na typickou princeznu či prince z dob dávných a minulých, ale podsouvat do dialogů klasické pohádky tohoto druhu mluvu a gesta dnešní mladé generace mi přece jen nepřipadá nejvhodnější. Obzvlášť to bylo znát na roli princezny Anetky. Z toho důvodu nemohu hodnotit tuto pohádku tak, jak bych si opravdu přál, přestože po stránce filmařské, herecké i kostýmů či triků bylo dílo zvládnuto podle mého mínění na výbornou. (26.12.2010)

O něco lepší než poslední Troška, ale že bych se nějak zvlášť bavil, to teda ne. Palec nahoru za odvahu jít částečně proti proudu klasických pohádek a nechat postavy mluvit alespoň trochu normálně (kdyby všichni mluvili jako Mádl, byla by to pecka), za vkusné kostýmy a místy hodně dobrou atmosféru. Ale co měly, sakra, znamenat ty bolestivé přechody od legrandy k vážnosti a naopak, TOTÁLNĚ přehrávající staří bardi Postránecký s Nárožným a impotence v případě vztahu ústřední dvojky? I Troška umí romantiku prodat líp. Tady se hodinu řeší pitomosti jako vyhlášení války, Luciferova svatba a mimózní léčka s divadlem a na budující se vztah dvou princátek zůstává pět minut čistého času. Což je s takovýmhle obsazením vyloženě na facku. Vtipy fungují jen v případě Mádlova Jeronýma, zbytek je buď křečovitý, blbě zahraný nebo vyloženě trapný. Nejlepší je ale stejně Bobííííík. ;) 5/10 P.S. Scenárista Panic je nanic se zlepšuje, ale ještě by měl do tý večerní školy chodit dál. (22.01.2009)

V tom pekle jsem jedno pozitivum našel - hudbu, jinak... Populární princátko Mádl má celou dobu nahozený výraz, na který vábí roštěnky u baru v klubu SaSaZu, princezna má hlas jak fanda Fenerbahce po derby s Galatasaray a někteří čerti z pekla, to je taky kapitola sama pro sebe. Vojtek vypadá jak zpěvák Army of Lovers, pitvořící se Vydra je ztělesněním trapnosti a Pán pekel je tak slaboučký, že by ho měl Heřmánkův Lucifer zlisovaného jak květinku v herbáři na stránce 1027 vlevo dole a vařil si z něj urologický čaj. Herci by se taky mohli naučit mluvit česky („zavři voči, vocasy svítěj“ - co to proboha je!?) a artikulovat (bylo rozumět jen hercům nad padesát, vyjma Pechy), ovšem v tom zakopaný Rex asi není. Česká pohádka je už řadu let šest stop pod zemí a jeden z házečů hlíny křestním jménem Zdenda má dokonce tolik drzosti, že na její hrob pravidelně nosí květy i chčije. Opravte mě, jestli se mýlím, ale pohádka by měla být pro všechny generace, takže doporučuji přestat se pitvořit, být poplatný mluvou a herectvím současné zrychleně žijící facebookové mládeži a hlavně přijít s příběhem, nenuceným humorem a opravdovou pohádkou poetikou. Vím, snadno se napíše, hůře udělá, ale já opravdu nemíním sledovat a následně hodnotit pohádku jen kvůli představě soulože se slečnou Voříškovou.. (02.01.2011)

Tahle pohádka má v sobě náboj a není to jen tím, že nejvýraznějším zpestřením, jinak poslední dobou unylých pohádek, je sexy čertice Muribana v podání Alžbety Stankové. Ani ostatní herecké party nejsou k zahození a to navzdory tomu, že jsem dvojici Mádl-Voříšková moc nevěřil jejich zamilovanost a jejich postavy byly poměrně upozaděné. Tahle pohádka vlastně ani není klasickým soubojem dobra a zla, je to spíše veselá taškařice, která se ani nebere moc vážně a dokáže diváka bavit. Scény v pekle jsou skvostné, scény mimo něj už jsou horší, ale herci si nevedou špatně, nejlépe svou roli vystihuje Stanková, bavil mě i Blažek, na druhé straně Lucifer Martina Stránského nedosahuje takové démoničnosti, jaké by si zasloužil, ale dalo se to přežít, a navíc tahle pohádka je povedenější a sympatičtější, než některé Troškovy pohádkové opusy, ačkoliv je mírně přeplácaná a dějově neučesaná. (03.10.2009)

Řekněme nejlepší porevoluční česká filmová pohádka. Což je asi takové hodnocení jako nejlepší turecký akční film po smrti vůdce Ataturka. V zásadě jsou tu všechny ingredience, které si spojujeme s žánrem "české pohádky" a nic tu nepřebývá. Ale je k zamyšlení, jestli celý ten žánr už není vlastně mrtvý. Teď už se hraje jenom o to, jestli film do kina překonává televizi. Což je hodně malá ambice. (22.01.2009)