Peklo s princeznou

Princezna plavat umí, princ ne. Jako děti se pošťuchují, čímž vůči sobě získají nepřekonatelnou averzi, ač si kloudně nepamatují, kdo že to ten druhý je. Když se po letech poznají, sice se nepoznají, ve smyslu - nespojí si ksicht před sebou s ksichtem z těch dávno zajímavějšími zážitky v hlubinách paměti zasypaných vzpomínek, stejně jako že by jeden o druhém něco věděli, či spolu něco zažili, za to přes vzájemnou opět prvotní (není to nedostatek v mém počítání, nepoznali se, tedy před sebou měli neznámého člověka) averzi přijde láska jako páska. Princ bez jehly a nitě navleče korále z jeřabin, princezna by ho za to v tu ránu dovlekla k oltáři, ale zrovna do toho vlítne čert a byť nemá žádné hříchy, odnese si ji do pekla. To se nelíbí jeho snoubence, pročež zmíněná začne řádit jako čert. Luciferovi v důsledku všeho nastalého chaosu a pošťuchování zhase ocas, což je pro něj maximální potupa. Pak už, během pár minut, nastane svatba, před níž musí nastat nezbytné symbolické trucování princezny (obšlehnuto z Pyšné že jo? A to hádání drahého, byť tady princezny a ne milého je z ze Zatoulané princezny, no o co? A ten nedomrlý princ, kterému otec pořád chce dávat lekce je z Prince a Večernice, vsaďte boty). Samozřejmě, že vymyslet něco úplně nového na klasické motivy nejde, vždycky to bude něco připomínat, ale tedy je to převzaté poslepované opravdu divně. Něco se děje až v překotných závěrečných dvaceti minutách, což by bylo v pořádku, pokud by děj gradoval nějak smysluplně a ne k nepřehledné rvačce, zmatku, troše ženského křiku (z úst prince) a zdřevěnělému kováři. (06.12.2015)

Není to úplně špatný. Je to za poslední roky (řekl bych od Anděla páně) jedna z nejlepších pohádek, resp. možná ta úplně nejlepší (hlavně scéna, kdy Muribana vlítne na Lucifera a z poza zavřenejch dveří jenom lítaj jiskry, to je geniální), ale má to své mouchy. A není jich málo. Jednou velkou mouchou je herecký styl Jirky Mádla. On se v pohádkách vážně hodí spíš na blbý čerty než na prince. Protože to jakým způsobem říká Ježišmarja, nebo tak, na tom je trošku vidět, že se od Snowboarďáků herecky nijak nezlepšil a nikam se neposunul.... A další takovou mouchou je vlastně i Tereza Voříšková, ačkoliv ta ne až v té míře. A nevím proč, ale i Petr Nárožný tady hrál hoooodně mizerně, což bych od něho nečekal. A poslední mouchou budiž to, že se věcio dějí velice nahodile, ale tím myslím o dost nahodileji, než v jiných pohádkách / komediích. Ale jinak to byla docela příjemná pohádka a měla řadu kladů. Například obsazení Martina Stránského, který podle mě potřeboval už dávno aby diváci věděli taky jak vypadá, obsazení Betky Stankové, která je fakt moc krásná (což je sice Terezka taky, ale Betku Staňkovou člověk nevídá zas tak často) a na drsnou čertici se hodí, kladnou roli Miroslava Táborského a v neposlední řadě na poměry českých pohádek příjemně jinou, resp. celkem nabušenou muziku. Konečný výsledek bych viděl někde mezi 60 a 70%, ale spíš se přikláním k té vyšší hranici... (07.01.2010)

Málokdy se dostanu k pohádkám. A proto jsem vždy rád, když se mi pohádka líbí. Peklo s princeznou má herce. Martin Stránský je v dvojroli skvělý. Postránecký s Mádlem pobaví a Terka Voříšková je nejkrásnější princezna co si pamatuji. Anděl Páně (2005) má sice podobné atributy a dokonce lepší. Protože dějově je film hezčí a je i humornější. Sice chybí krásná princezna, ale to bych chtěl už moc. Mě ale Peklo s princeznou uteklo příjemně a rychle. Po nějakém kvalitnějším ději jsem upřímně moc nekoukal. Mně se líbilo, jak se tvůrci dokázali poprat s moderní pohádkou. Zároveň aby nepřišla o veškerý humor a taky hezký pěkný konec. Takže jo, já jsem asi spokojený. Uznávám ale, že kdyby nebylo dobrých hereckých tváří a především krásné a roztomilé Voříškové, tak bych ty čtyři hvězdy nedal. (75 %) (28.09.2016)

Udělat z Mádla prince je už samo o sobě teroristickým činem, ale budiž - Terezka to jako princezna utáhne a já abych začal líbat každou žábu u potoka, aby se mi ve Voříškovou proměnila. Jenže kam doprdele zmizela ta krásná pohádkovost? Podívejte se na pohádku s Werichem nebo Vondráčkovou (W+V)...nádhera = nápad, charaktery, pohádkové kouzlo... Ale dneska se pohádka dělá tak, že vemete plejádu všemožných (a dobrých) herců, uděláte z nich čerty, princezny, babizny, klokany či Ozzyho Osbourna, hodíte je do lesa, do hradu nebo do pece, deset minut před natáčením jim vymyslíte dialogy, o těch přece pohádka není a "dílo je na světě" - což je věta, kterou používám po úspěšném dělání na WC (W+C)... Jo, je to peklo, kde vládne Šmídlomajer (26.12.2010)

O něco lepší než poslední Troška, ale že bych se nějak zvlášť bavil, to teda ne. Palec nahoru za odvahu jít částečně proti proudu klasických pohádek a nechat postavy mluvit alespoň trochu normálně (kdyby všichni mluvili jako Mádl, byla by to pecka), za vkusné kostýmy a místy hodně dobrou atmosféru. Ale co měly, sakra, znamenat ty bolestivé přechody od legrandy k vážnosti a naopak, TOTÁLNĚ přehrávající staří bardi Postránecký s Nárožným a impotence v případě vztahu ústřední dvojky? I Troška umí romantiku prodat líp. Tady se hodinu řeší pitomosti jako vyhlášení války, Luciferova svatba a mimózní léčka s divadlem a na budující se vztah dvou princátek zůstává pět minut čistého času. Což je s takovýmhle obsazením vyloženě na facku. Vtipy fungují jen v případě Mádlova Jeronýma, zbytek je buď křečovitý, blbě zahraný nebo vyloženě trapný. Nejlepší je ale stejně Bobííííík. ;) 5/10 P.S. Scenárista Panic je nanic se zlepšuje, ale ještě by měl do tý večerní školy chodit dál. (22.01.2009)