Repo Men

Celovečerní debut Miguela Sapochnika ukazuje, kolik má tenhle režisér před sebou ještě cesty k řemeslné a umělecké dokonalosti. Celkem zajímavý námět ovšem scenárista pojal do jakési tuctové moralitky o zneužití transplantování orgánů a začínající režisér se v tom mixu chvílemi jakoby ztrácel. První 2/3 sci-fi filmu jsou ještě celkem obstojné, sice občas dojde nepředloženě ke změně dynamiky a tempa, právě v momentě, kdy to divák nejméně čeká a chvílemi pak lze zase narazit na hluchá místa, poslední třetina ovšem celý snímek spolehlivě zazdí. Ta absurdní akční scéna před růžovými dveřmi, která neměla v rámci snímku zhola žádné opodstatnění a sloužila snad jen jako režisérská onanie...a pak ještě podivnější scéna skenování orgánů v centrální jednotce se silně erotickým podtextem, to už jsem se bohužel nepochopil vůbec. Jestliže měl celý film nějakou kompozici a ústřední protisystémové vyznění, pak konec byl patrně přilepen ze zcela jiného snímku (a nic na tom nemění ani úplné finále). Tedy ve výsledku zklamání, od tohoto temného sci-fi jsem čekal rozhodně víc... Každopádně silně nadhodnocený film... viz třeba i IMDb... Podobné filmy: Johnny Mnemonic, Blade Runner, Minority Report (09.08.2010)

Původně jsem si říkal, že jedna hvězdička bude za hvězdné obsazení a druhá, když za nic jiného, tak aspoň za neurosystém M5, ale na konci jsem se zamyslel a uvědomil si, že by to z mé strany bylo jenom plýtvání hvězdičkami na všechny strany. Repo Men totiž selhávají v tom nejzákladnějším, čeho si na filmu cením. Nedokážou vytvořit funkční svět na logických základech a vlastně ani ne tak nedokážou, jako spíš na jeho stavbu úplně rezignují. Ta společnost nefunguje ani v tom základním a logika pokulhává vlastně i v konkrétních činech a dějích na úrovni jednotlivých postav a scén. Je to typický příklad filmu, kde režisér dá přednost honičce, přestřelce nebo fyzickému souboji před tím, aby musel logicky zdůvodňovat dění na plátně. A ještě dvě věci mi vadí - nemám rád, když se něco tváří přemoudřele a dělá se chytřejším, než doopravdy je. A vadí mi taky nekonzistentnost scénáře, který v první půli chce být temnou distopií a varovat před zneužitím technologií, no a ve druhé se zvrhne v akční jízdu, která se dá akceptovat snad jen jako ryzí komedie, jak je přehnaná, krvavá a efektní, ale bojím se, že režisér nechtěl nic parodovat a šlo mu jen o cool styl. Ve výsledku je to jen rozporuplné akční béčko - pravda - s příjemným a funkčním obsazením, které ocení fanda žánru nebo obecně ten divák, kterému nelogičnost v ději nedělá problém. Celkový dojem: 25 %. (22.06.2014)

"Vsaď se, že ti exekutoři dojdou dřív, než mě nápady." Odebírat orgány lidem, kteří je nestačí splácet a poučovat je v bezvědomém stavu o jejich možnostech, to bylo tak velké potěšení pro cynickou část mé duše, že jsem začal zvažovat změnu povolání. Po pětihvězdovém úvodu se však zábavnost začala příliš rychle vytrácet a přes zdvořilou nudu snímek dospěl až ke zcela průměrnému zívání. (19.02.2012)

Není exekutor, jako exekutor. Až vám panáček od soudu olepí samolepkama televizi a děti obrečí stupidní JimJam, přibalí rychlovarnou konvici, takže už si uvaříte jenom ledovou kávu, pořád si můžete blahopřát, že jste v pohodě. Exekuce na vaše nesplacená játra, nebo srdce, by proběhla poněkud dramatičtěji. Na druhou stranu, v den vyrovnání dluhu vám odpadne spousta starostí. Jako třeba co zítra na sebe, co budu v pátek vařit, nebo kdy sousedovi vrátím křečka. (15.09.2010)

Jednotlivosti super (zvláště ty ‚na hudbu‘), celek tisíckrát viděné klišé, které zvláště ve druhé třetině nemá ani kapku drajvu. Cynický úvod potěší a závěr má fantastické grády, jenže takových protisystémových revolt už tady byly spousty a Sapochnik bohužel umí zaujmout jen na průměrné délce písničky. Law super, Whitaker má sklony přehrávat. Neutuchající krvavé gejzíry – palce nahoru! 3 a ½. (15.07.2010)