Fimfárum – Do třetice všeho dobrého 3D

První dvě Fimfára se moc povedla a tak jsem se na třetí moc těšil. Jeho příběhy mě ale bohužel zdaleka neoslovily tak jako ty v prvním a druhém. Především mi scházela přímá řeč loutek, v podstatě vše je v příbězích vyprávěno vypravěčem a ten bohužel pozbyl humoru, který se přemístil především do vložených vtípků v pozadí. Výtvarná stránka mě rovněž příliš neoslovila, ale stále to byla fajn legrace. (13.02.2011)

nejslabší z Fimfárem? Dost možná, ale rozhodně to neznamená, že se jedná o fimfárum špatné, sice některé snahy tvůrců změnit koncept tím, že do něj zařadí i jiné hlasy, než-li ten páně Wericha a tak nějak více pročasí děj "moderní technikou," ale ani to není nijak dvakrát závadné, ovšem osvěžující taky ne. Třetí povídka patří k tomu nejlepšímu, pro mě osobně spolu s Hrbáčem a Palečkem z druhého dílu. (29.12.2013)

Autoři se hrdinně pokusili uválet z prdu kuličku, žel, poslední díl Fimfára stává se sám o sobě pohádkou "O Nastavované kaši". Pouhopouhých 72 minut i s titulkama , které se z diváckého hlediska zdají být osmi hodinami, jsem vyloženě protrpěl. Kdybych měl hledat nějaká pozitiva, byli by to pánové Werich a Poš. Zásadním pozitivem tohto animáče ale zůstává skutečnost, že film nakonec skončí. Sice asi tak 72 minut po tom, co správně skončit měl, ale skončí. A věřte mi, je to neskutečně úlevné. (20.12.2013)

Když jsem se dozvěděla, že má být Fimfárum provedeno ve 3D (zřejmě kvůli tomu, aby film natáhnul do kin více diváků), celkem jsem se zhrozila – jako, kdyby tím tvůrci popřeli smysl a tradici klasické loutkové tvorby. Neodolala jsem však a několik měsíců po premiéře jsem do kina zavítala i přesto, že se na filmu už tentokrát nepodílel můj oblíbený Aurel Klimt. Třetí díl Fimfára se ale bohužel nestal jakousi třešničkou na dortu celé pohádkové trilogie. Za výtvarnou stránkou filmu dost viditelně pokulhává námět (ne, že by nebylo z čeho vybírat) – oproti předchozím dvěma filmům se jedná o hodně slabé příběhy. Z naprosté nudy vytrhne diváka snad až příběh třetí o Rozumu a Štěstí (pokud do té doby divák neusne). Jako trn v oku působí jakási „reklamní kampaň“ na alkohol, která byla ve filmu velmi zřetelná (hlavně ve druhém příběhu) – až jsem začala trochu přemýšlet nad tím, kdo vlastně Fimfárum financoval a proč dětem masírovat mozek už od útlého věku reklamou na alkohol (jako, kdyby jí všude kolem nebylo málo). Po zhlédnutí tohoto dílu Fimfára jen doufám, že už nebude mít další pokračování! (01.05.2011)

Rozhodně zdaleka nejhorší z werichovské trilogie. Příběhy nudné, fádní, šedé, nevýrazné .. postavičky jakbysmet a o vyprávění ani nemluvě. Proč se rozhodli podkreslit právě takovými nelíbivými tóny je pro mne záhadou .. Byla jsem smutná, zklamaná, rozmrzelá, znuděná. Dvě hvězdičky snad jen za to, že samotné příběhy z knihy doopravdy znám a jako takové se mi líbí. Velmi mne mrzí, že z nich udělali ... právě tohle .. (26.11.2011)