Cheot nun

Tenhle film má několik momentů proč mu musím dát pět hvězdiček. Ta první je za Kjóto, propojení děje s jeho nádhernými zahradami byl víc než dobrý tah. Druhá je za hudbu, která se mi líbila velice velmi a přesně mi do děje zapadala. Třetí hvězdička je za něžnou romantiku namíchanou bez zbytečného kýče. Čtvrtá se rozsvítila díky hlavním představitelům. Chtěla jsem vidět Leeho v něčem jiném než byl historický Wangui namja a jsem ráda, že jsem si vybrala zrovna tenhle film. Miyazaki byla IMHO ideální představitelkou stydlivé, křehké a přitom tak silné Nanae. Pátá hvězdička je pak za závěr. Já na "věčnou" lásku věřím neb mám ve svém okolí pár, který se setkal po xxx letech během kterých na sebe nezapomněl a od té doby jde už deset let životem společně... Takže "o dva roky později" mě nemůže vůbec překvapit. :^) (05.02.2012)

Jeden člověk v diskusi použil k popsání tohoto filmu slovo "limonáda". Já dodávám: "LIMONÁDA". Přeslazený, lehce rozmazlený a lehce "ujetý" floutek z Koreje dorazí do Japonska, aby tam potkal osudovou lásku. Jednoduchý děj, lehce přitažený za vlasy. Místy legrační (při skoku z mostu do "vody" jsem se smál hodně nahlas). Důvod, proč dávám 4* se jmenuje Aoi Miyazaki. Japonská herečka, která se líbila už ve filmu NANA, ale nedokázal jsem si ji představit v romantické roli. Po shlédnutí Virgin Snow konstatuji, že jí romantická role sluší ještě víc, než role ve filmu NANA. Je charizmatická, sympatická, roztomilá (v diskusi k Virgin Snow často opakované slovo) a působí jako katalyzátor. Vztah obou hlavních hrdinů je díky jejímu výkonu uvěřitelný a táhne celý film. Další pozitiva: Děj dokáže být místy vážný, přeslazenost hlavního hrdiny temní a jeho tvář je sympatičtější. Výborně využitý je prvek páru, ve kterém jeden hovoří korejsky a druhý japonsky. Závěrečná scéna filmu, která se prolne jeko kresba na porcelánovou misku, je úžasná. ■ Film pro diváka, který už je seznámen s asijskou kinematografií. ■ Doplnění po druhém shlédnutí: Líbí se mi víc, než napoprvé. Limonáda, ale dobrá limonáda :). 85% (06.07.2010)

Velmi milý film, sladký takovým tím příjemným a osvěžujícím způsobem, romantické drama bez vtíravosti, vydírání a tlačení na pilu, byť samozřejmě je to melodrama a předvídatelné částečně. Joon Ki Lee je lehce komediální v pvní půli, ale působí ve své roli přirozeně stejně jako Aoi Miyazaki, která působí velice mile a nenuceně. Zajímavé vizuální pojmutí některých scén, je zde hodně poetických momentů. (07.03.2009)

Takový netypický korejský melodrama, který si tentokrát nehraje na žádnou smutnou smrt, ale zkouší vyždímat z diváka emoce trochu jinak, ale jelikož to je hodně přitažený za vlasy, kdy je přespříliš vidět, jak moc bylo potřeba příběh nějak rozseknout, aby se z diváka dalo vytáhnout pár emocí, tak to nefunguje tak jak je zvykem, jedině až na úplným konci, kterej to docela zajímavě vysvětlí a celej příběh dokončí (26.09.2008)

Já jsem asi ufon, protože jestli tohle má někdo za perfektní romantiku, tak nevím. Zápletka spočívá v tom, že se příslušníci obou národů snaží co nejvíc si zkomplikovat život v domnění, že tím budou šťastni. Nesmyslné chování, děsivě blbá konstrukce zápletky, nevěrohodné mezilidské vztahy, nefungující hlavní pár. Díkybohům kratší než korejský dvouhodinový standard, ale i tak strašlivě rozvleklé. Nic proti hezkým kulisám, ale takhle ne... :-( (20.10.2012)