O kominickém učni a dceři cukráře

Na to, že jde o vánoční film pro děti, se tu mluví dost hrubě (např. "Zmiz, parchante! Chcípneš hlady!"). Hlavní protagonista zažívá až hororové množství příkoří na všech frontách – to by nevydržel ani dospělý, natož dítě (i když ty jsou, pravda, leckdy odolnější...) – a babička Libuška do toho úplně nemístně pronese: "Tady si musíš poradit sám, na zázraky spoléhat nemůžeš." – jako kdyby snad do té doby Tomášovi nějakým kouzlem pomohla. No ale konec dobrý, všechno dobré. (08.01.2023)

Vánočně laděný příběh, v němž si kominický učeň stále stěžuje na zimu. Ale jako divák vnímám spíš slunné obrazy… I když filmaři natáčeli na Novoměstsku, v Jimramově, tak exteriéry nepřipomínají, že by panovaly nějaké holomrazy… A tak to scénáristé Alena Bartošíková a Václav Holanec musí „zachránit“ aspoň dialogem, ve kterém forman a kominík mezi řečí připomenou, že „taková zima bez sněhu dlouho nebyla“. Naštěstí se Štědrým dnem přichází i sněhová nadílka a útrpně se chovající hrdina je odměněn za svou dobrotu. Zajímavý nápad, patrná snaha o poetiku, ale i vtip (gastronomické vložky). Jen ten děj se sune tak nějak slimáčím tempem k očekávanému konci. Herecky průměrné – dětští hrdinové byli lehce zaměnitelní z daší spolupráce s Karlem Jandourkem – z Maharalu. Výpravou příběh připomínal trochu Bylo nás pět. Celkově: méně experimentů je někdy více. Protože tajemný Dům s ledňáčkem byl přirozeně jednoduchý na rozdíl od Domu U Zlatého úsvitu. A navíc – pohádková babička Libuše Havelkové působila věru kouzelně. Hudba: Zbyněk Matějů. (16.01.2010)

Docela mě překvapilo vysoké hodnocení filmu. Moc jsem nečekal, že by tohle mohlo být kvalitně hodnoceno. Není to špatné a na hodinku sledování se to skousnout. Když ovšem vydržíte příšerný zvuk. Ten mi kazil zážitek. Jinak ale prvorepublikovou dobu miluju a sladké taky. A ta láska mezi takovou dospívající mládeží je docela roztomilá. (02.01.2020)

Trošku neobvyklý vánoční příběh. Příjemný na nedělní odpoledne. Sirotka Tomáše jsem litovala, protože s ním všichni zacházeli jako s hadrem. Dokonce jsem měla slzy na krajíčku. Kouzelná babička Libuše Havelková mu pomohla. Stylizace příběhu do období první republiky je výborný nápad a málokdy se vidí. Česká televize občas dokáže překvapit, budiž jí to k dobru. (14.12.2008)

Příjemné filmové atributy a dobré městské reálie bylo první co jsem při úvodních titulcích uviděl. Neobvyklý vstup do současné české pohádky. Herecké výkony povětšinou neznámích představitelů byli vcelku ucházející a nerušili narůstající atmosféru. Linka dobra a zla o kterou v pohádkách jde především zde byla ztvárněna jasně a i reálným způsobem, bez příkras čar a kouzel. Nebýt občas přítomné babičky, ztvárňující pohádkovou postavu, dalo by se říci, že jde klasickou filmovou povídku pro děti. Ve snímku se podařilo výchovný efekt hezky zabalit do samotného děje, a ve výsledné rovině vyznívá, že co si člověk nevydělá vlastníma rukama, nemá. Pohádka byla dozajista pro mě příjemným překvapením a jsem rád, že se v našich končinách umí točit i takovéto snímky. (10.01.2010)