Červený pás

Necakajte ziadne ocenenia. Necakajte fanfary. Cakajte akurat dobry pocit po dopozerani tohto filmiku...Malo to atmosferu, smrnc, charizmatickych hercov...A ta hudba! O ano, presne podla mojho gusta. Chiwetel Ejiofor sa stava pomaly ale isto mojim oblubenym hercom. Ten jeho klud a vyrovnanost...Tato rola mu sadla ako prdelka na serblik...Velmi pekny filmovy zazitok. (25.07.2008)

Předchozí film Davida Mameta Spartan mě svého času donutil zírat na obrazovku s otevřenou pusou. Úsečnost, uměřenost, strohost, sofistikovanost - tyhle čtyři charakteristiky jsou pro Mametovy filmy typické. Redbelt není výjimkou, ale přestože ostatní filmové kolegy z žánru bojových umění převyšuje rafinovaností a filmařským umem stejně, jako Spartan převyšoval své kolegy z žánru vojensko-špionážních akcí, tentokrát mě na konci sanice nebolela. Možná je to tím, že nejsem zarytý fanda bojových umění, možná zkrátka Redbelt nenabízí tolik co Spartan. Napínavý i zajímavý ale rozhodně je, wtz, a navíc i o něco přístupnější širšímu diváctvu. 70%. (03.08.2008)

Bojové sporty/umění si zaslouží lepší zpracování, je jasné že v tomhle se to přímo nabízí - hl.hrdina, morální rozhodnutí, trénink a pak na konci vyhrát neskutečným obratem špatně vyvíjecího se zápasu....no to už měly staré dobré Van Dammovky, ale to je prostě pryč a buď jsou tu Teen zábavičky jako Never Back Down, které dopad sportu na člověka moc zlehčují (o holkách a chlastání to opravdu není) nebo právě tyto případy naprosto předvídatelného, po emocionální stránce trapného skotačení - naprosto opačným úkazem jak skvěle natočit film podle stejné šablony, ale prostě dobře to ukázal Warrior. (16.11.2014)

Film mě nepřestával překvapovat. K takové hlavní zápletce se v podstatě dostaneme skoro až po hodině filmu (2/3). Do té doby hodně zajímavý příběh, ale najednou mi přišlo, že prudce ztrácí na originalitě a kvalitě a hle. Znovu překvapení, které by asi málokdo čekal a vrací se zpět do postavení kvalitního snímku. Možná občas trochu slabší scény, ale tím film až tolik netratí. 4* si zalouží určitě... (15.02.2009)

Věřím, že v kůži Mikea v závěrečných deseti vteřinách filmu by chtěl být každý sportovec, který trénuje opravdovým srdcem a mozkem, a ne srdcem zvýhodněným dopinkem a mozkem zalitým vidinou peněz. Jenomže to se dnes nenosí. Kdo dnes dělá sport pro radost, dobré pocity a z lásky k němu, nemá šanci být na světové špici. Tak trochu mi Mike Terry připomněl mě samotného v šestnácti, sedmnácti letech, kdy jsem ještě naivně věřil, že všichni bodybuildeři v časopisech mají své svaly od poctivého tréninku, neříznutého chemickými laboratořemi. Kdepak, prachy svět ovládly. Jsem rád, že vznikl film, který se touto problematikou zabývá, a i když není v každém momentě zcela přesvědčivý, určitě stojí jej shlédnout a pozastavit se nad ním. Chiwetel Ejiofor moc dobře. Vůbec mi nevadilo, že ačkoliv se snímek točí kolem brazilského jiu-jitsu, nenabídl příliš mnoho soubojů, potažmo různých technik. O to tady však vůbec nešlo. 90% (05.09.2008)