Sedm životů

Samotná myšlenka filmu je zajímavá, konec docela působivý (i když v posledních minutách už zase až moc okatě dojímavý), ale cesta k němu je zdlouhavá a značně nezávižná, takže jsem se ho pro samou ospalost málem nedočkala. Film mě zkrátka příliš nebavil, přes nastolené téma se mi zdál o ničem a doják na konci mi to prostě nevynahradí. (30.06.2009)

Snímek Sedm životů mě opravdu dostal a zapůsobil na mě. Je sice pravdou, že stopáž je mírně přemrštěná a být film o čtvrt hodinku kratší, nebylo by to na škodu, ovšem i tak natočil Gabriele Muccino perfektní a emotivní příběh s naprosto odzbrojujícím závěrem, jenž diváka dojme, ať chce nebo ne. Je nutné ocenit hudbu, ale i herecký výkon Willa Smithe a Rosario Dawson. O hodnocení vůbec nepřemýšlím. 5* (27.07.2013)

Prvú polovicu ten film nemá šťavu, je nudný a hollywoodsky presladený (čo mi nie vždy prekáža), nasiaknutý divnými dialógmi, úpenlivými plačlivými pohľadmi a priam smiešnym herectvom Smithovým, ktorému som jeho dobrotivú polohu neverila ani minútu (chcelo to charizmatickejšieho herca a menej cukru v scenári), snáď len v ľúbostnej sekvencii si ma na pár minút pritiahol na svoju stranu :). Druhá polovica je síce tiež hollywoodsky presladená, no už sa v nej ako tak vykrištalizuje dej a spolu s Rosario Dawson je film uvedený na ,,správnu" americkú úroveň, plnú predvídateľných sladkých a romantických dialógov. Vo výsledku to nie je zlý film, vyčítam mu len to, že tvorcovia ždímajú ľudské emócie všade, kde by mali viať prirodzeným spôsobom. To je, bohužiaľ, hendikep väčšiny súčasných umelých filmov (The Blind Side, Zkus mě rozesmát,...) (17.08.2011)

Já mám kýč rád, ale nesmí se to přehánět, brát se tak šíleně vážně a tvářit se ohromně ambiciozně. Po čistě filmařské a herecké stránce špička, jenže tak nepříjemně a zákeřně tlačí na emocionální pilu, že se to fakt nedá. Stejný dojem jsem měl z předchozí spolupráce Smith-Muccino. Doufám, že plešouni nebudou. P.S. Mimochodem od zhruba dvacáté minuty jsou kostky vrženy a i těm pomalejším musí dojít, co přesně bude další hodinu a půl následovat. (20.12.2008)

Will Smith se opět snaží o Oscara a i když ho nejspíš opět nedostane, tak se stejně nemá za co stydět. Podruhé se spojil s Muccinoim, který zase hraje hodně na city, stejně jako v jejich předešlé spolupráci. Narozdíl ale od Štěstí na dosah, kde mi tato snaha byla místy až protivná, jsem mu to tady žral od začátku do konce. Chápu, že na někoho to může být až příliš laciné a může v tom vidět největší problém snimku. Pro mě to byl ale hned po Willově výkonu největší klad a sežral jsem to Muccinoimu i s navijákem. Jediný co mi zde trochu vadilo byl příběh. Ten byl sám o sobě dobrý, jenže to bylo celé vystavěno na tom, že divák neměl tušit proč a jak Will těm lidem vlastně pomáhá. Problém je, že já na to přišel asi tak po půl hodin a to se nepovažuji za nejvnímavějšího diváka. Na druhou stranu jsem si aspoň mohl lépe užít bezchybný výkon Willa Smithe, kterému sekunduje velmi dobrá Rosaria Dawson. Jenom ten Woody Harelson by si zasloužil mnohem více prostoru. Tenhle doják mě prostě dojmul a potěšil zároveň a ať si řiká kdo chce co chce, pro mě to je jeden z filmových vrcholů roku 2008. (27.12.2008)