Jako hvězdy na Zemi

S bollywoodskou kinematografií nemám zkušenosti a musím se přiznat, že se mi do ní ani moc nechtělo a tento snímek mi doma ležel dlouho. Jenže jsem velice mile překvapena. První hodina byla sice nudnější a k hlavní postavě, která mi byla zpočátku nesympatická, jsem si také hledala cestu déle, ovšem poté se vše jaksi změnilo. Snímek je to hravý, barevný, plný chytlavých písní, hraje na city a budí emoce - zkrátka má přesně ty vlastnosti, jaké si u bollywoodského filmu představujete. Vedle toho všeho pozlátka a sluníčkovosti však stojí dojemný a dramatický příběh o malém chlapci a jeho statečném boji nejen s nepochopením okolí. Film tlačí na pilu, ale co, je to Bollywood, tak to s úsměvem na rtu a slzou v oku odpouštíte... (04.06.2013)

To desetileté dítě to snad ani nemohlo takhle mistrovsky zahrát, to ho snad museli do těch emocí opravdu dostat, neuvěřitelné. Připomnělo mi to dost silně klučíka z našeho okolí, kterému diagnostikovali moderní nemoc (made in America) ADHD a teď ho cpou léky na schizofrenii, na kterých je napsáno, že jsou vhodné až od 18 let, ale teď už po nich tolik "NEVOTRAVUJE"....všichni jsou spokojení. (27.08.2013)

První půlka byla super a už jsem se těšil na pořádný melodrama a taky až vstoupí do hry Aamir Khan, kterého jsem si tak oblíbil v 3 Idiots. Bohužel s jeho nástupem jde film kvalitou pořádně dolů. Začne hrozně zbytečně tlačit na pilu a to ne v nějakých dojemných scénách, ale v motivech příběhu. Nestačí, že hlavní učitel má empatii, je volnomyšlenkář a má otevřenou mysl - musí také pracovat (a dojímat se) v ústavu pro duševně choré, musí být taky dyslektik a musí kárat otce hlavního hrdiny, že mu projevuje málo lásky... Achjo, místy to pak připomínalo ty nejhorší americké televizní filmy pro správného křesťana. Druhou půlka je prostě jako z nějakého jiného, horšího filmu. Dohromady mi to však dává lehce nadprůměrný film. (7/10) (19.07.2012)

Najviac mi vadilo to, čo sprevádzalo celý film od prvej po poslednú minútu a teda plochosť resp. jednorozmernosť všetkých postáv. Ako keby každý mal len jednu jedinú vlastnosť vyhovujúcu konkrétnej situácii príbehu a na vysvetlenie ďalšej situácie sa proste použije iná postava... To zaváňa skoro amaterizmom najhrubšieho zrna. Ale inak myšlienka pekná, vizuál pekný, pesničky pekné, to decko to hralo skvelo a Aamir je vždy tutovka. Takže stopáž - bezmála 3 hodiny prebehla síce ok, ale kebyže sa na to pozerám z toho "užitočného" filmového hľadiska, nemohol by som to nazvať inak ako FAIL. (24.04.2016)

Citové vydieranie na indický spôsob je pre mňa pochúťkou a aj akousi záľubou. Pri takýchto filmoch sa vždy vraciam k akejsi prapodstate seba samého, kde ma dokázalo rozosmiať a rozplakať takmer hocičo. Vnímať tento film ako posolstvo je tým pádom pre mňa najväčším obohatením. Aamir Khan je pán herec a v tomto svojom réžijnom počine dokazuje, že dokáže byť ľudský a skutočný. Film si nájde cestu k tým, čo mali ako deti problémy a každého človeka čo nejde zo zaužívaným prúdom. Je to indická rozprávka s posolstvami vystrihnutými ako od uja Disneyho akurát, že ich funkčnosť je podmienená vašou tolerantnosťou. Výborná postava chlapca, ktorého úsmevy a smútok som žral aj s navijákom a hudba znova raz hraničiaca s dokonalosťou. Už zase vidím ako budem kráčať ulicami Bratislavy a pohmkávať si úryvky, len aby sa na mňa ľudia znova mohli pozerať ako na úplného debila. Viacej takýchto filmov si ale želať nebudem, pretože by sa vytratila krása tých, čo už existujú. (13.05.2014)