Vzhůru do oblak

„Pojďme lovit bobříka mlčení. Kdo vydrží déle zticha, vyhrál.“ - „Super! To se mnou máma hraje pořád!“ Ani se matce nedivím…Výběr filmu v tomto případě nebyl v mé režii, takže jsem k němu přistupoval s nulovým očekáváním. A výsledek tomu odpovídá. Po úvodu najednou divák zůstane sám s Carlem, a právě tahle postava mě bavila po celou dobu (a díky němu už vím, že za ublížení na zdraví mě může čekat domov důchodců, což se hodí znát, ehm). Jenže pak se k němu připojí Russell, a jak mě nejdřív vyhovoval jako nahrávač na Carlovy mrzuté, suché hlášky, s postupující projekcí mi tenhle malý spratek lezl na nervy čím dál víc. Díky němu a nástupu zvířat začne být film místy dost infantilní, což by až tolik nevadilo, kdyby ovšem nebyla cílová skupina tak moc neujasněná. K tomu celá řada klišé…alespoň, že si snímek stále drží solidní tempo a důraz na detaily (žába-budík, trik s naslouchátkem, „psí Luftwaffe“ atd.). Celkově ovšem až tak nadšený nejsem, dávám lepší průměr. „Vyřiďte šéfovi, že ten barák bude jeho…“ - „Fakt?“ - „Až umřu!“ (24.05.2020)

Když jsem před pár dny uviděl nominace na Oskary, tak jsem si říkal, co sakra dělá animák v hlavní kategorii? Jenže čerstvě po zhlédnutí tohoto snímku to začínám chápat. Když je totiž něco takhle vychytané (začáteční životní příběh) tak vtipné ("Veverka!", souboj staříků) a tak krásné, tak mi nedělá problém uznat fakt, že i do téhle kategorie patří. Vzhůru do oblak je další skvělá Pixarovka (já vím, kdo by to byl od Pixaru čekal, že? :-)) která mě chytla od začátku a pustila až na konci. Skvělá hudba, skvělý příběh a hlavně hravá myšlenka (dům poháněný balónky). A to se mi na Pixarovkách líbí, i když jsou určeny hlavně pro děti, tak ani dospělí se u filmu nenudí. Zkrátka a dobře, viděl jsem tento film zatím jednou, ale už teď si u mě získal místo v TOP 10 animáků! P. S. Je zvláštní, jak mají animáky skvělý dabing. Pes Doug namluvený Pavlem Liškou byl opravdu skvělý! (05.02.2010)

Krásny animák, ktorý už po úvodných minútach dokáže žmýkať slzy scénou starnutia a nevyhnutného smutného konca. Obrovskú zásluhu na tom má naozaj skvelá hudba, ktorá sa mi na Oscaroch až taká dobrá nezdala. A ako som sa mýlil, som zistil až pri sledovaní, kde sa hudba krásne prepojila s obrazom. Zaslúžený oscar za hudbu. Výborný úvod, výborný záver, trošku horšie dopadla prostredná časť, kde chýba hlavne humor a trošku akcie, ktorá by ju oživila. Celkovo, ale opäť výborný počin od Pixaru. 80%. (14.03.2010)

Po Wall-Em žádné překvapení... další nápad na krátký film roztažený do dlouhatánských devadesáti minut (subjektivně byla stopáž dvojnásobná), tentokráte doplněný o značně nesympatického důchodce, otravného, leč roztomilého asijského skautíka, bezkonkurenčního "chaplinovského" opeřence a zhuleného čokla, který je v české verzi klasickou rolí Pavla Lišky (nebrat pejorativně!!!). Shrnutí Carlova života pobavilo, ale nezanechalo ani náznak dojetí, dospělejší podání příjemně překvapilo a pár vtípků (cokoliv s ptákem či psem) bych si rád užil znovu. Bohužel však ne v kompletním "balónkovém" balení, které mi připadá vizuálně chudé (Venezuela fakt ne-e), tempově nevyvážené (závěr jsem prozíval) a myšlenkově omšelé. A mám pocit, že s příchodem pixarovských sequelů to lepší nebude. (26.08.2009)

V případě nejnovějšího animovaného velkofilmu od Pixaru jsem se stal obětí vlastních očekávání a především nadšení recenzentů denního tisku, protože např. z Mirky Spáčilové nadšení z Up nekapalo, ale tryskalo jak z vodotrysku a bylo evidentní, že tenhle snímek je pro ni filmovou událostí roku č. 1. Tak vysoké procentuální hodnocení dává opravdu zcela výjimečně. Podobně tomu bylo i v dalších čtyřech případech, a tak jsem se do multiplexu vypravil s tím, že si musím pečlivě sednout, abych se pod přívalem dojmů neskácel na zem. V průběhu sledování a bezprostředně po odchodu z kina bych dal snad dvě hvězdičky, ale objektivní hodnota Vzhůru do oblak je samozřejmě výrazně vyšší. Pixar jak animaci, tak scénář klasické rodinné podívané pro všechny generace zvládá výborně, jenže pro mě je tu několik "ale". Za prvé, na můj vkus příběh až příliš spoléhá na sentiment a nostalgii, za druhé se až příliš pohybuje v duchu politické korektnosti a očekávání limitovaných rodinným snímkem, zatímco já bych chtěl, aby ten děda, kterému do jeho rozjímání a plnění si snů z mládí vstoupí otravný kluk, byl na toho spratka opravdu tvrdej, a v duchu klasických výstupů Waltera Matthaua mu to dal opravdu "sežrat". Bohužel Vladimír Brabec ho dabuje na můj vkus až moc měkce. Chybělo mi i víc gagů a samotná zápletka po příletu do Venezuely mě nechytla. Je to přitom s podivem, protože tvůrci se snaží o podívanou inspirovanou Ztraceným světem Arthura Conana Doyla nebo klasickými verneovkami typu Pět neděl v balónu, na kterých jsem jako kluk vyrůstal. Snad nejvíc bodoval sám nápad létajícího domu neseného balónky, ale ten pochopitelně nebyl žádným překvapením. Příjemným prvkem byl hlas Pavla Lišky, který nadaboval psího pomocníka hlavního hrdiny. Celkový dojem: 60 %. Vzhůru do oblak v mých očích sklidilo porážku nejen od Ratatouilla, ale i od kovového robota Wall-E. (30.08.2009)