Duna

S knižní předlohou ani původním filmem jsem se nesetkal, ale na čsfd jsem zahlédl 85% a hnedle jsem měl vysoká očekávání. Musím říci, že vizuál byl opravdu skvostný, ale to je možná tak jediný důvod proč jsem to vydržel dokoukat do konce a rozhodě to jediné mohu pochválit. Vývoj je zoufale pomalý a obsahu je tolik, že se jen ztěží dají pochopit vztahy všech rodů a záměry jejich vůdců. Co je horší, sledování to bylo zoufale neosobní, neboť jsem si k postavám nestihl vybudovat téměř žádný vztah. Díky tomu jsem se tedy značně nudil během celého sledování a doufal v nějaké vysvobození ve formě akce. Přestože se v úvodní seznamovací části téměř nic neodehrálo, tak první akční scéna přichází až po hodině a půl a prokáže se býti zcela zmatečnou a můj dojem tedy nikterak nevylepší. Akční scény jsou totiž doprovázeny mnoha rušivými elementy, mezi které patří především blikající štíty, noční prostředí provázené neustálými výbuchy a nebo se alespoň odehrávají pod rouškou písečného prachu, takže vlastně stejně není nic vidět. Druhá půlka mi připadala téměř nekonečná a jakmile jsem se do toho začínal trochu dostávat, byl konec! A co hůř, k mému zděšení jsem se dozvěděl, že si pro nás režisér připravil ještě další dva díly ve kterých nás bude mučit. V danou chvíli nemohu posoudit, jestli to však dobrovolně podstoupím. Na konec dávám dvě hvězdy a vlastně ani sám nevím za co, protože jsem již dlouho nebyl z filmu takhle znechucen.... (28.10.2021)

Audiovizuální zážitek roku. Obyčejné kino je málo. Nedokonalosti plátna i slabý zvuk jsou bolestně znát. Převedení předlohy na plátna kin v této době dává dokonalý smysl a vytváří potřebný balanc drtivé většině dnešní filmové produkce. Civilizace jako přežitek, který je třeba očistit o život bezvěrců ve svaté válce nadchne bojovníky ISIS a jejich přívržence. Náznak, že muži nejsou tak úplně k ničemu jak se původně předpokládalo je také hodně odvážný. Pod tradičními západními tématy probublává Herbertova fascinace středním východem. Villeneuve si dává práci s vykreslením světa a jeho mechanizmů. Nápady jen hýří ať jde o technické detaily, harkonenské písničky nebo skotské dudáky. Srovnání s Hvězdnými válkami je na místě jen co se týče měřítka a do té míry, že ⊃∪∩⪽ působí mnohem realističtěji. Herecky špica, jeden vedle druhého. Emoce bublají pod povrchem a nejsou zbytečně okázalé. Jen je to strašně krátké i přes to, že děj první části jde mírně za půlku původní knihy. Zimmer temně burácivý. (20.10.2021)

Absolútny skvost, film roka a jeden z najlepších sci-fi filmov vôbec. Kde Frank Herbert kládol dôraz na psychológiu a dialógy, Denis Villeneuve rozpráva obrazmi, zvukmi a hudbou, cez omračujúcu veľkoleposť a hypnotizujúcu mimozemskú mystiku. Herecky bezchybné a hoci na povrchu zdanlivo studené, v skutočnosti hlboko precítené. 10/10 (26.10.2021)

ZÁŽITEK. Stává se to jednou za pár let, že usednete v kině do sedačky, díky předloze tak nějak tušíte, co vás čeká, ale po pár minutách se všechny představy začnou bortit, protože všechno, co se na plátně děje, vás bezpodmínečně na 155 minut uhrane. Ani jedno políčko filmu nepřišlo nazmar, syntéza obrazu a zvuku na maximu, gigantické vesmírné koráby ohromují stejnou měrou, jako vás intimní příběh mladého mesiáše rozechvívá. Lidé, kteří tomu u Warnerů věřili, a přiklepli ten šílený rozpočet, jsou mí osobní hrdinové kapitalistického hazardu filmového byznysu. Jakákoliv objektivní kritika jde mimo mě. Spolu s Interstellarem stavím Dunu na piedestal nejlepších sci-fi 21. století. (11.01.2022)