Režie:
Denis VilleneuveKamera:
Greig FraserHudba:
Hans ZimmerHrají:
Timothée Chalamet, Rebecca Ferguson, Oscar Isaac, Jason Momoa, Josh Brolin, Javier Bardem, Stellan Skarsgård, Zendaya, Dave Bautista, David Dastmalchian (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Kultovní sci-fi dílo vypráví o mocenských bojích uvnitř galaktického Impéria, v nichž jde o ovládnutí planety Arrakis: zdroje vzácného koření - melanže, jež poskytuje zvláštní psychické schopnosti, které umožňují cestování vesmírem. Padišáh imperátor svěří správu nad Arrakisem a s ní i komplikovanou těžbu neobyčejné látky vévodovi rodu Atreidů. Celá anabáze je ale součástí spiknutí, z něhož se podaří vyváznout jen vévodovu synovi Paulovi a jeho matce, kteří uprchnou do pouště. Jejich jedinou nadějí jsou nedůvěřiví domorodí obyvatelé fremeni, schopní trvale přežít ve vyprahlé pustině. Mohl by Paul Atreides být spasitelem, na kterého tak dlouho čekají? (Vertical Entertainment)
(více)Videa (5)
Recenze (1 625)
„ALE ARRAKIS JE ARRAKIS. A POUŠŤ POHLTÍ SLABÉ JEDINCE. MOJE POUŠŤ. MŮJ ARRAKIS. MOJE DUNA…“ /// Tohle bude ten typ filmu a vyprávění, na kterej musíte mít náladu. Nečekat bitvy lítajících talířů či řežbu svítících mečů, ale připravit se na zapojení šedý kůry mozkový, páč ne všechna poselství jsou vyřčena nahlas. Navíc se tady bere všechno a všichni strašně vážně. Čekal jsem, že vizuál zastíní příběh. Zbytečně. Baví mě jak první vypravěčská polovina, tak i ta druhá, pouštní a podivuhodná. Půlku filmu „dělá“ Zimmerova hudba. Hercům zase Villeneuve vtiskl neuvěřitelný charisma. Postavy zbytečně nežvaněj, hodně toho řeknou pohledem a gesty (někdy doslova) a takovej Chalamet je pro mě překvapení jako prase. Pak třeba i to, že Momoa (jako „Duncan“) je lepší než celej Aquaman. Když už jsem u herců – maskéři se kurevsky vyřádili! Taky mě překvapilo, kolik (těch známejch) si tady mírnix týrnix umře. Epickej zážitek, kterej těží z digitálního megalomanství a malejch detailů, jako je třeba „příchod“ červa, Ibadovy oči, Hlas nebo Ornithopter. Po dlouhý době jsem zase chtěl, aby něco neskončilo… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1965 napsal Frank Herbert, neznám. 2.) Miluju písek víc než vodu. Proto furt plivu. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ ** ()
Audiovizuální zážitek roku. Obyčejné kino je málo. Nedokonalosti plátna i slabý zvuk jsou bolestně znát. Převedení předlohy na plátna kin v této době dává dokonalý smysl a vytváří potřebný balanc drtivé většině dnešní filmové produkce. Civilizace jako přežitek, který je třeba očistit o život bezvěrců ve svaté válce nadchne bojovníky ISIS a jejich přívržence. Náznak, že muži nejsou tak úplně k ničemu jak se původně předpokládalo je také hodně odvážný. Pod tradičními západními tématy probublává Herbertova fascinace středním východem. Villeneuve si dává práci s vykreslením světa a jeho mechanizmů. Nápady jen hýří ať jde o technické detaily, harkonenské písničky nebo skotské dudáky. Srovnání s Hvězdnými válkami je na místě jen co se týče měřítka a do té míry, že ⊃∪∩⪽ působí mnohem realističtěji. Herecky špica, jeden vedle druhého. Emoce bublají pod povrchem a nejsou zbytečně okázalé. Jen je to strašně krátké i přes to, že děj první části jde mírně za půlku původní knihy. Zimmer temně burácivý. ()
1984 všichni bílý a bez soudnosti, 2021 všichni černý a bez koulí (doslova). Povinná šovinisticko-rasistická poznámka check. Nicméně by mě nenapadlo, že budu mít někdy takové nutkání zvednout hodnocení Lynchovy cringe pohádky. (2,5* - generický shluk sci-fi propriet - malé bezvýznamné plus za vážky - viděno v Theatre Deluxe, takže nikdo nemůže nic říct jako). ()
ZÁŽITEK. Stává se to jednou za pár let, že usednete v kině do sedačky, díky předloze tak nějak tušíte, co vás čeká, ale po pár minutách se všechny představy začnou bortit, protože všechno, co se na plátně děje, vás bezpodmínečně na 155 minut uhrane. Ani jedno políčko filmu nepřišlo nazmar, syntéza obrazu a zvuku na maximu, gigantické vesmírné koráby ohromují stejnou měrou, jako vás intimní příběh mladého mesiáše rozechvívá. Lidé, kteří tomu u Warnerů věřili, a přiklepli ten šílený rozpočet, jsou mí osobní hrdinové kapitalistického hazardu filmového byznysu. Jakákoliv objektivní kritika jde mimo mě. Spolu s Interstellarem stavím Dunu na piedestal nejlepších sci-fi 21. století. ()
O titule "Duna" viem, že je to vedecko-fantastický román, ktorý v roku 1965 napísal americký spisovateľ Frank Patrick Herbert, a v roku 1984 ho sfilmoval režisér David Lynch. Knihu som nečítal, a Lynchovu adaptáciu som ocenil tromi hviezdičkami. Pravdupovediac moc ma to nezaujalo. Preto som sa do novej verzie tohto sci-fi príbehu, ktorú zrežíroval kanadský filmár Denis Villeneuve, príliš neponáhľal. Teraz po jej zhliadnutí konštatujem, že je to prvotriedne technicky spracované a vizuálne je to veľmi pôsobivé, ale aj napriek tomu sa mi do druhej časti, ktorá mala premiéru v roku 2024, akosi nechce. Zdá sa, že ja proste snímkom o "Dune" neviem prísť na chuť. Možno by som si mal radšej prečítať román a až potom sa znova vrhnúť na filmy. *** ()
Galerie (114)
Zajímavosti (103)
- Paul Atreides a Dr. Yueh (Timothée Chalamet a Chang Chen) vedú potichu rozhovor v tajuplnom jazyku pred stretnutím s Matkou predstavenou Mohiam (Charlotte Rampling) (okolo 23. min.). Jazyk je v skutočnosti mandarínska čínština. V knihách Franka Herberta je zmienených alebo naznačených len veľmi málo starých jazykov a čínština medzi nimi nie je, s výnimkou mena Yueh. Bolo to nápadom režiséra Villeneuvea nechať Chalameta hovoriť mandarínsky (pod dohľadom Chenga, rodáka z Taiwanu), aby ilustroval Paulovu širokú viacjazyčnosť. Chen neskôr poznamenal "dokonalú výslovnosť" Chalameta v tejto scéne. (Pat.Ko)
- V tomto mnohovrstevnatom sci-fi chýba výpočtová technika či roboti ako takí. Akoby sa ľudia zbavili počítačov a automatických zariadení a napriek príbehu odohrávajúcemu sa v ďalekej budúcnosti sa Herbert rozhodol zobraziť stredoveké boje s mečmi skombinované s medzihviezdnym cestovaním. Spisovateľ minimalizoval vedecko-fantastické prvky a nahliada na postavy ako na konateľov, na osoby, ktoré sa vplyvom technológií k počudovaniu vracajú technologicky dozadu. Takto vložil Herbert do svojho diela strach z umelej inteligencie. Obával sa, že mysliace stroje urobia ľudí submisívnymi, bezstarostnými, smerujúcimi k ovládaniu až tyranii. Tohto sa presne držal aj režisér Villeneuve. (Biopler)
- Heavy metalová kapela Iron Maiden sa v skladbe inšpirovanej príbehom pod názvom "To Tame a Land" venuje Paulovi Atreidesovi. Skladba sa mala pôvodne menovať "Dune", avšak to Herbert odmietol. Od jeho agentov dostala kapela odpoveď: „Frank Herbert nemá rád rockové skupiny, hlavne tie heavy-rockové a obzvlášť také ako Iron Maiden.“ Herbertovým dielom sa inšpirujú i mladší tvorcovia. Debutový album kanadskej speváčky Grimes sa volá "Geidi Primes", čo je malá skomolenina názvu planéty Harkonnenovcov Giedi Prime. (Biopler)
Reklama