Pan Nikdo

Nejvyvařenější klišé zabalené do keců o časoprostoru a kauzalitě, servírované v bollywoodsky nabubřelém trojobalu. Z mého pohledu nafouklá nudná bublina, která po splasknutí nenechá nic než zatuchlinu líbivých frází a podlézavých vtipů o životě a vůbec. Můžeme srovnávat s Fontánou, můžeme srovnávat s Věčným svitem, můžeme srovnávat s Osudovým dotekem... na první nemá Pan Nikdo vizuálně a herecky, na druhé nemá myšlenkově, na třetí nemá napětím. Film, který prohlašuje život za hřiště, ale sám místo hraní předstírá něco, čím být nemůže. Děkuji, nechci. (08.07.2010)

Je mi líto, ale nejde o nic víc než efektně natočený blábol. Snad jen vzkaz pro ty, kteří tvrdí, že pan král má luxusní šaty zlatem vyšívané a drahokamy zdobené. Pan král je bohužel nahý a jediné, co jen na něm pozoruhodné, jak pyšně svou nahotu vystavuje na odiv a předstírá myšlenkovou hloubku tam, kde je plochý jako list papíru. Faidra to napsala hezky, nasrat, jo nasrat. Já dodávám, ale předtím bolestivě nakopnout... Celkový dojem: do minusu se jít nedá, takže třikrát podtržená nula. (10.06.2014)

Vizuálne opulentný midcult. Priehľadný kalkul, ktorý sa za pomoci postmoderných tendencíí oháňa nerozvedenými tézami a ľudovými múdrami aby nakoniec skončil ako prachsprostá banalita. Všetky tie dejové prehadzovačky, spomaľovačky a kadejaké after effect doplnky sú síce priťažlivé (aj prebraté), ale aká je ich hodnota keď neslúžia k sprostredkovaniu niečoho presahovo predmetného, ani čohokoľvek priznane experimentálneho či pokleslého? Mizivá. Jaco van Dormael rozhodne nepatrí medzi fušerov, istá dávka bujarej predstavivosti sa mu uprieť nedá, ale výzva s (podomácky vyrobeným) názvom "aspekty existenciálnosti" sa mu vymkla z rúk a čo do nepaušálneho prežitku skončila na úrovni nablýskaného reklamného spotu. (15.02.2013)

Asi tak do poloviny filmu by to byly pěkné čtyři hvězdičky s náběhem na pátou, pokud by se film vytasil s nějakým úžasným závěrem. Druhá půlka se ale, co se spletitosti týče, utrhne ze řetězu až příliš (vzhledem k jednoduchosti pointy naprosto zbytečně a nesmyslně). Hezky se na to kouká, režijně prvotřídní (ačkoli to svým způsobem je vykrádačka na vykrádačku), myšlenkově se to však zaseklo někde na začátku cesty. Občas jsem vzpomněl na jednoho svého známého, který s oblibou cituje Ghándího, "zasvěceně" hovoří o Platónově světě idejí, přimíchá do toho kapku fyzikálních teorií (o nichž jsem v životě neslyšel a podezřívám ho, že si je sám vymyslel) a myslí si, že je strašně chytrej, přičemž když píše na svůj blog, vypadá to jako práce žáka osmé třídy základní školy. Mr. Nobody mohl být velmi dobrým snímkem, to by se však musel držet více při zemi (Zemi). Zhlédnutí nelituju, ale jsem přesvědčen, že ten film sám o sobě nemůže nikomu nic dát (pokud si tam ten někdo nebude z vlastní iniciativy něco domýšlet), protože nic neobsahuje. (20.07.2010)

Jaký by byl váš život, kdyby jste měli možnost vědět, co na vás čeká? Dokázali by jste se rozhodnout, jak ho prožijete? Osudové výhybky, které mění směr lidské života, vás nepřehazují mezi správnou a špatnou nebo dokonce tou pravou cestou, protože nic takového není... Působivé a brilantně vybroušené drama, v kterém se prolíná iluze, vzpomínky a vize budoucnosti v duši jediného člověka. Někdo může tlachání od teorie superstrun přes teorii chaosu až smysl lásky/života/hledání toho "jediného vyvoleného" brát jakou pouhou vatu maskující neschopnost a banální jednoduchost, ale podle mě tomu není. Celým obsahem autor jen upozorňuje na chápání osudovosti i náhody a jejich vliv na život, který žijeme. Půjčování momentů i myšlenek z jiných filmů (od Matrixu přes Srdcovou sedmu až po Requiem za sen a to nevíme, co přinese Inception:))) s lehkým mrazením v zádech odpustím. Dormael natočil svou vlastní, obrazově i efekty opulentní vizi, která je ve svém důsledku lehce depresivní. Postupem času se však v budované skládačce objevují trhliny a nedostatky... prozatím skvělý dojem nekazí a snad hrany zabrousí režisérský sestřih. PS: Diana Kruger nemá chybu. (14.07.2010)