Perníkový táta

"K hrdinovi empatie... šikmá plocha, tam to žije!" Vše pro rodinu! Aneb cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Jen krůček po krůčku, uvěřitelně a sympaticky... až po víc jak dvě desítky mrtvých, včetně několika zabitých vlastnoručně, face to face. Taky nastraženou bombou, jedem ricinem nebo dálkově ovládaným kulometem, kutil jeden šikovný. Ušel jsem celou cestu s panem učitelem, se slušným a starostlivým otcem rodiny, dobrákem od kosti, co měl bohužel jen blbou karmu s rakovinou, abych se na konci s hrůzou divil, jakému vražednému (a již sobeckému) monstru to vlastně fandím! A spolu s Walterem Whitem jsem jen naposledy, rukou od krve, tentokrát již jeho vlastní, nostalgicky pohladil kotel ve varně perníku a podivil se. Proboha, kam jsme to spolu došli?! Takový humanista jako já a dávám pět hvězd vrahovi... (22.06.2020)

Science, bitch! Cítím se trochu jako feták, kterému první dávka příliš nechutnala, po další si řekl, že je to není tak úplně špatné a znenadání si uvědomil, že je v tom až po uši. Hlášky a celkově dějová linie ohledně Jesseho Pinkmana mi natolik utkvěla v hlavě, že to nejde jinak, seriál musí do mé topky. Hlavní postava je ovšem postupem času čím dál víc na přes držku a připadá mi, že jeho představitele zastínil výkonem právě Aaron Paul (Jesse), který narozdíl od Cranstona nepředvádí jen dvě emoce (zlomyslnost a nasranost). Že je každá jeho věta snůškou lží, by poznalo i pětileté dítě. První série mimo to (karavan) byly daleko záživnější a lepší než ty poslední. Kromě toho mám u páté série nutkání přetáčet scény s hlavním hrdinou. V jiném případě by to byl hřebíček do rakve, ale v Breaking Bad jsou natolik vymakané další postavy, že jen napjatě sleduji dál. Mimochodem - když už je BB tolik srovnáváno s (tak moc "chybujícím") Dexterem - kdyby v Dexterovi někomu uletěla půlka obličeje a dotyčný si pak ještě v klidu vyšel ze dveří a rovnal kravatu, tak tuším, že se z toho všichni zblázní a navalí tomu odpad. Tady je to naprostá pecka, přestože se to do děje absolutně nehodilo.. A měla bych ještě jednu poznámku k postavám: Nechápu hate na Skyler. Je to jediná postava, která se chová realisticky, opravdově a uvěřitelně - a přestože je kvůli tomu mnohým trnem z oku, já si ji asi při druhém sledování moc oblíbila. Anne Gunn bych se klanila mnohem hloub, než Cranstonovi. Už jsem párkrát zaslechla, že "Walt je frajer" a "Skyler hysterka, která to přehání". Tenhle názor osobně přičítám minimu empatie nebo až moc velkému pohroužení do seriálové akce a moc ráda bych takové rýpaly viděla v podobné situaci. Zjistit, že můj milovaný manžel vaří perník, poslední rok bylo každé jeho slovo lež a onen člověk neumí nic jiného než manipulovat lidmi kolem sebe (a nebojí se ani trávení dětí!) a vraždit, tak... nu ano, určitě bych mu o jeho narozeninách připravovala číslice ze slaniny a pekla mu dort. Ne, dávno bych jeho prdel vykopla a práskla ho. Samozřejmě, to by asi pro příběh nebylo úplně košér, navíc Skyler je až moc oddaná dětem a to ji naopak šlechtí. Každopádně musím ještě vyzdvihnout Saula Goodmana a Juniora, jsou to sympatáci :) Seriálu si ještě více cením po druhém shlédnutí, konečně finále zapůsobilo jak mělo! The special love I had for you, my baby blue... (10.11.2013)

Od dob Odpočívej v pokoji jsem neviděl nový seriál, který by mě dokázal tak strhnout. Zejména proměna hlavní postavy (nebudu psát hrdiny) je něco neskutečného, no a jak krutě si scenáristé pohrávají s divákovými sympatiemi a je jim to úplně fuk, to je obdivuhodné. Ze všech epizod se mi ani jedna nezdála zbytečná, v žádné se prázdně neplkalo, ačkoliv se mluvilo pořád - precizně napsané dialogy jsem si užíval stejně jako když se na sebe postavy jen dívaly a napětí houstlo. Bylo to vynikajících padesát hodin. (17.11.2018)

Postavte přede mě hluché plačící dítě s utrhnutou nohou od granátu a neošetřenou hnisající ránou, a já pokrčím rameny a půjdu si koupit burgermeny do nejbližšího mekáče. Vezměte mě na charitativní akci týraných zvířat v klecích, kde budou trpící psi s roztrhanými čumáky od petard, sekyrou přepůlení umírající křečci, nebo exotičtí papoušci s uřezanými křídly a já řeknu: "vzal bych si tuhle bezokou opičku" a půjdu spokojeně domů. Ukažte mi strhanou těhotnou ženskou obsypanou podlitinami s kastlíkem na drobné u nohou a já vyprsku smíchy. Pusťte mi však seriál s věčně chlastajícím zfetovaným budižkničemou Jessie Pinkmanem a já se rozplynu láskou, citově rozložím a vydražím na íbeji autentický pytlík na kuřata z Los Pollos za deset tisíc dolarů. Bez mučení, po Ordinaci v růžové zahradě, nejlepší dramatický seriál, který měly kdy čest mé rozšířené zorničky vidět. (31.10.2013)

1. série: Náhul. Nebo spíš nášleh? To je jedno... Breaking Bad je tak těžce osvěžujícím seriálem, až mi to hlava nebere jako halucinace. 7 dílů komplet první série shlédnuto bez problémů za jediné odpoledne - tak dobré to je, to se mi nestalo ani u LOSTů. Už jen ze zápletky mi mohlo být jasné, že když se někdo (čti oduševnělý padesátník umírající na rakovinu) rozhodne vydělat balík pro svou rodinu tím, že začne vařit perník, bude o zábavu postaráno. Stačí sehnat patřičně pošahaného mladistvého dealera, a prachy se můžou (?) začít sypat... A i když je během padesátiminutových stopáží hráno z větší části na dramatické struny, sem tam je to i pořádně peprný černý humor. Hlavně zvraty před konci jednotlivých dílů jsou občas pořádně vtipné WTF. Jsem velmi mile překvapen a pozitivně naladěn na další dvě série - a tohle nejpíš bude TOPka (jinak vše podstatné řečeno v ostatních komentech: jeden z NEJ seriálů na pokračování a skvělá proměna hlavních postav - bezchybná "live" studie psychologie!). 2. série: Podařilo se úplně všechno: více napětí, více rozpiplávání jednotlivých postav, více humoru. Dva díly z druhé sérky aspirují na zdaleka to nejemocionálnější, co jsem kdy v bedně viděl... Zbytek je "jen" nepřekonatelným mixem dramatu a thrilleru: vážně úchvatné. Breaking Bad mě úplně pohltil, zboňuji ten seriál. 3. série hravě překonává naprostou většinu dramatických/krimi seriálů, jež jsem měl zatím tu čest na televizní obrazovce vidět. Poslední dva díly zkušení režiséři proměnili v nezapomenutelnou jízdu světem drogových kartelů, a i když to možná celé hraje na komediálnější notu, než tomu tak asi je ve skutečnosti :-), tak tam ten černý humor prostě patří - ale je ho tam VELMI střídmě; člověka spíš příjemně mrazí, než aby se přiblble usmíval. Maléry pana Whitea a fetky Jesseho jsou prostě k nezaplacení. 4. série: Možná nejlepší ze všech - minimálně posledních několik dílů patří k prozatimní špičce seriálu. Napětí, strach, a nebezpečně těkavé emoce v jedné z nejdokonalejších televizních jízd na světě. Jak tohle dopadne..? (06.02.2011)