Rozervaná objetí

Je možné, že nechápu Almodovara (i když předchozí filmy, co jsem od něj viděl, co si pamatuji, se mi líbily víc) a třeba ho nechápou a nadhodnocují všichni ostatní (v rámci mého ega u mě vítězí tahle teorie). Viděl jsem od něj pár filmů, ale spoustu lidí o něm mluví jako o velmi komplikovaném a hodnotném tvůrci... Dle mého názoru jsou jeho filmy mnohdy až překvapivě dějové a divácky přístupné. Co mi dal tento film? Těžko říct... Překvapilo mě, že Almodovar tolik netématizoval homosexualitu a ani se nesnažil vytvořit umělý svět, kde nenormální je být heterosexuál.. Tím se film stává přijatelnější pro konzervativnější a lehce homofóbní jedince... Čím je tedy tento Almodovar výjimečný? Setkáváme se s celkem poutavým příběhem a postupně je nám rozplétaná jakási zamotaná historie... Jenže vlastně nic, co by se nedalo vytušit a nic nebudí žádné silnější emoce... Kamera je mnohdy celkem fajn, ale i tady byla série podivných manévrů, kterým nerozumím (dlouze přejíždějící kamera v dialogu). Divák tím má být upozorněn na to, že sleduje jenom film? Jedná se o poctu filmu jako médiu a kinematografii? A právě proto z velké části sleduje natáčení filmu, úryvky z natočeného filmu, dokumentování natočeného filmu a úryvky z dokumentu? Proto nám jsou převyprávěny dva náměty (upíři mě opravdu pobavili jako dlouho nic) a proto nás Almodovar vzal na exkurzy do Felliniovsko-Bergmanovské dvd knihovny hlavní postavy? Proto ty narážky na Audrey? A lze tím ospravedlnit to, že jsem občas měl pocit, že koukám na telenovelu? Film, který ve mě bohužel nic nezanechal. Budu rád, když mi někdo vysvětlí, že chyba je ve mně a v čem spočívají ty mnou přehlížené kvality. Nejlíp, kdyby to udělala samotná porota v Cannes a vysvětlila mi čím si tento film zasloužil svoji palmu (na rozdíl třeba od poslední Jarmuschoviny)... V lecčem mi film asocioval Hanekeho, který však dokáže podobnými motivy totálně sejmout a oněmět diváka na hodiny. Tenhle Almodovarův počin je oproti tomu jiná (nižší) liga. Nuda to není, těžce stravitelné také ne, ale ani nic výjimečného. (05.09.2009)

Rozervaná objetí - další z filmů, jehož název pochopíte teprve po jeho zhlédnutí. ____ Ptáte se, o čem je tento film? Odpověď se může zdát jednoduchá, ale není tomu tak. Je to film o lásce, ale v těch nejrůznějších podobách. Od majetnické a nebezpečné posedlosti láskou (nebo spíše jednou osobou) přes lásku dvou naprosto normálních lidí, po lásku k filmu. Ano, v natáčecích scénách je to hodně poznat. Mimochodem, jsem opravdu jediný, komu to trochu připomnělo film Americká noc? Tenhle film jsem si opravdu užil. Uplynul mi rychle a definitivně jsem si potvrdil, že Penélope není jen velmi pěkná ozdoba do filmů, ale že se z ní stala opravdu skvělá herečka. Můj druhý Almodóvar a opět plný počet. (25.01.2010)

Rozervaná objetí jsou kvalitním barevným snímkem, který vzdává hold španělské kinematografii. Bylo zajímavé sledovat, jak se vyvijí vztah mezi hlavní herečkou a režisérem. Jak už je u Pedra zvykem i zde uvidíte gay románek a vysvětlení všech problému se opět vysvětluje tím, že se děj přesune do minulosti. To mám na jeho filmech nejraději, protože můžete sledovat život ve španělsku, jak v současné době, tak i v minulosti a můžete díky tomu porovnávat rozdíly, jak v kultůře, tak v chování lidí. (31.12.2011)

Překvapení. Nečekala jsem nic, dostala malý skvost v podobě nevšedního příběhu. I když jde o dost často užívaná témata (nemoc, milostný troúhelník, žárlivost), ale v žádném případě se nedá mluvit o klišé nebo kýčovitosti. V samém závěru objevujeme velice silný vztah takřka rodinné pouto. I když některé bolesti nikdy nepřebolí, vyrůstá nový život v podobě velmi silných vztahů i znovu setříhaného filmu. (25.11.2014)

Almodóvar mě už nemůže ničím zaujmout. Ani tím, že tam nastrčí Penélope Cruz. Ta je sice hezká (7 z 10), ale ostatní herečky vypadají jak transvestiti. Děj je dost nejapnej a připomíná mi nějakou telenovelu, tím jak je tam tolik postav, všichni vážní jak hovno a mající "zajímavé" osudy. Takže musim upozornit, že děj se hrozně táhne, je nudnej a už teď si přeju, abych ho rači rychle zapomněl (což nebude vůbec složitý) (18.07.2010)