Generation Kill

Nepochopím, jak americká armáda, která si narcistně hlídá svůj mediální obraz, zapůjčila všechnu techniku a vybavení pro natočení díla, které ji vykresluje jako bandu absolutních hňupů, kde člověk aby rozumně myslící bytost pohledal. Když si to v závěru uvědomí i samotní protagonisté a ještě jim k tomu zahraje Johnny Cash, plné hodnocení bylo definitivně obhájeno. HBO vládne! (14.02.2012)

Válečný seriál, kde si aktéři brousí spíše své jazýčky než bodáky, ale je to pojatý stylově. Bavil jsem se při každé jízdě Hamveem a jen se zaujetím sledoval, o čem si to dnešní američtí vojáci povídají v boji. V The Pacific, když přišel na řadu díl, kde se jen povídalo (3 a 8) jsem se vážně nudil, tady se to nekonalo. Opravdové akce je zde poskromnu, zvláštní ale je, že mi to nevadilo. Mnohem lepší záležitost než Mariňák. (18.01.2011)

that's 'cause he is psycho. But at least he is our psycho. Válka vyobrazená přesně taková, jaká je. Bez skrupulí, bez přihlížení, bez klišé, bez patosu, bez patriotismu. HBO zase přišlo s něčím výjimečným. Za Johnnyho na konci i sestřih osvobozování Iráku třeba i pět dalších hvězd.. Over (11.03.2012)

Nenapadá mne vhodnější výraz, než: nechutné. Banda cynických magorů vede cíleně sprosté dialogy, s uspokojením kolem sebe zabíjí všechno živé a neustále si vysílačkuje a oslovuje se duchaplně Zbiják jedna, Zabíiják dvě... Chápu, jaký byl záměr autorů, ale 420 minut jsem se na to dívat nedokázal, po třetím dílem jsem si zbytek odpustil. (14.12.2013)

Hodně se mi líbilo realistické, až dokumentární, pojetí války, včetně toho, že se tu pořád jenom nebojuje, ale máme možnost sledovat i naprosto všední události ze života vojáků. Problém je, že tomu všemu chybí nějaký směr. Seriál v podstatě nemá scénář, není tu žádná gradace děje, vše se odehrává, tak jako by to bylo doopravdy. Tomu odpovídá i skutečnost, že tu chybí nějaká silná, emočně vypjatá scéna. Absence příběhu potom občas navozuje pocit nudy. S čím jsem měl ale největší problém je identifikace postav. Na konci posledního dílu jsem byl schopen rozeznat nanejvýš 10 postav, přičemž z toho tak u půlky jsem skutečně věděl o koho jde, jak se jmenuje či jaká je jeho funkce. I díky tomu jsem měl pocit, že sleduju spíš dokument, než film s nějakým scénářem a herci. Jestli to byl záměr, tak se povedl a je to celkem zajímavý experiment, ale že bych to musel vidět dvakrát... 3,5* (08.12.2011)