Vyfič!

Nuda od začátku až do konce! Síťované punčochy, eyeliner, tetování a barevné vlasy-to je moje, ale tady to všechno funguje spíš jen jako lákačka pro někoho, kdo se rád podívá na rádoby drsňačky. Co se týkalo neshodů Bliss s rodiči a jejího osobního života, tak mě to ještě docela bavilo (hádky alias"tetované dívky si těžko hledají práci"mi jsou známé a snadno jsem se s hlavní hrdinkou ztotožnila), ale celou dobu se tam nic neděje, je to dělané podle klasické šablony filmů, kde se chce nějaký teenager věnovat plnění svého snu, ale jeho rodiče mu to nechtějí dovolit..Utahané dialogy, nudné derby (ne,prostě nikdy nebudu nadšeně jásat u žádného sportu)a neustálá kontrola času. Ellen je dobrá herečka, ale tady se o žádném výkonu mluvit nedá. Fandila jsem jí jedině, když s těmi svými strašnými vlasy na začátku něco udělala a obarvila je na modro:-)Ani si nejsem jistá, za co dávám tak "dobré"hodnocení. Šíleně přeceněná podívaná, bohužel.. (23.02.2012)

Čekal jsem Juno na kolečkách a dostal jsem umírněnou Vybíjenou pro holky co mají rády retro indie filmy. Což by samo o sobě nemuselo tolik vadit... ale mě to prostě moc nezaujalo. Ne když se hlavní postavy každou chvíli ohání vzletnými proslovy o revoltě proti systému a zažitým pořádkům, touze po markantní změně svých životů, přičemž se za podpory jinak slušné režie snaží tvářit jako strašně hluboké charaktery... ale zároveň jim scénář předepisuje ukázkovou plochost a jednoduchost, ve které je jasně vidět jak zoufale normální, obyčejné a nezajímavé jsou. Ellen Page je tu NEUVĚŘITELNĚ CUTE... ale s tím se spokojí a o nic víc se nesnaží, což mě osobně velice mrzí, protože ji jinak žeru už od Hard Candy. Nejen pseudoretro stylizací se ten film evidentně snaží zařadit do bouřlivých sedmdesétých let, ale přitom je ve svém důsledku a vyznění zoufale konzervativní. A když mě navíc nebral ani ten divný "sport" co předvádí... 6/10 (btw scéna v bazénu je za čistě subjektivních 10/10 :)) (14.01.2010)

Shit, každý druhý už tu zase napsal to, co jsem chtěl ke konci svého komentáře zmínit i já: totálně parádní scénka sexu v bazéně! Díky ní je film nezapomenutelný... Největší pochvalu si pak zaslouží Drew za to, že její režijní debut je snímkem, za nějž se rozhodně nemusí stydět. Právě naopak, té holce se povedl natočit jeden z nejkrásnějších rodinných příběhů, jaký jsem za dlouhou dobu viděl. A to nemusí znít vůbec hrozně. Není moc závažné, že je to občas docela zívačka s několika scénami, které by se daly vystřihnout, když je to na konci tak úžasně podané. Navíc scény na bruslařské dráze - okořeněné těmi správnými rockovými písničkami - mají šmrnc pokaždé, když si Ellen Page nazuje svoje kolečkáče s barbienama a udělá první kolečko. Page samotná sice herecky nijak nevyčnívá, ale ani nemusí. Všichni hrají tak nějak samozřejmě a jde vidět, že na place vládla úžasná atmosféra: znatelně se to otisklo do finálního sestřihu. Moc rád jsem po dlouhé době viděl "Harryho ze Sám doma"... A Juliette Lewis je čím dál tím hezčí, ve Vyfič! je z ní taková -píp-, že jsem se asi zabouchnul. (18.01.2010)

Ellen Page je kouzelná, je to krásná milá holka, přitom působí tak obyčejně a reálně, že s ní člověk její pády prožívá mnohem intenzivněji.Navíc dokonale zapadá do mírně retro atmosféry filmu. Upřímně Drew Barrymore jako herečku nemusím. Nesnáším její rozjuchané přehrávání a koulení očima, fyzicky se mi nelíbí, čili veškeré romantické filmy s ní jsou pro mě utrpením, navíc jsou to ve většině případů hovadiny samy o sobě (Nepolíbená). A ač a právě protože je Vyfič vlastně jen taková hodně jednoduchá zábavná jednohubka, jako režisérce bych Drew mohl přijít na chuť. (10.08.2010)

Není divu, že Drew Barrymore je bisexuální. Téměř všechno s výjímkou Donnieho Darka (díky za něj, Drew!), do čeho za posledních jedenáct let vložila své peníze, nějak souvisí se seriálem Charlieho andílci, kde zářila Farrah Fawcett. A ta má určité schopnosti, které nám byly předvedeny (v jinak špatných) Runaways od Florie Sigismondi. Farrah byla v jednom díle Andílků hvězdou stejného dívčího show na kolečkových bruslích, jaké sledujeme ve Vyfič. Nevím, zda Drew v nějakém interview inspiraci Andílky zmiňovala, ale já jsem byl v dětství úplně stejný fanda toho seriálu jako Barrymorovic holka, takže vím své. Ten díl byl nezapomenutelný, a myslím, že kdyby ho nebylo, nebylo by ani Vyfič. Jinak je to docela špatný a zároveň milý film, což může jít dohromady. Zajímavé a hodně matoucí je určovat dobu, v níž se Vyfič odehrává. Zpočátku vás nejspíš ani nenapadne, že by to nebyla 70. léta, později už to není tak úplně jasné a nakonec, když se postavy začnou bavit o webových stránkách, je zmatení úspěšně dovršeno. To byl ale nejspíš jen jakýsi Drewin postmodernistický záměr. Stejně jako Runaways, je to vlastně o tom, jak si holčičky hrajou. Holčičky jsou jakoby zlobivé, ale říká se, že kdo si hraje, nezlobí. A tak nakonec působí i oba ty filmy. Neškodně. Jen Vyfič se točí kolem trochu jiných kultů. Kdyby byly scény z bruslařské show (závodů/zápasů) trochu efektnější (snaha určitě byla, ale možná to nešlo - kdo ví) možná bych zvýšil i hodnocení. V případě obou zmiňovaných holčičích filmů mohu hovořit o vysokém potenciálu, který v mých očích nedošel zdárných výsledků. Mimochodem, po dlouhé době jsem zase viděl Tuesday Knight, zapomenutou zpěvačku a herečku z 80. let, která na sebe kdysi vzala neutáhnutelné břímě náhrady za Patriciu Arquette v sérii A Nightmare on Elm Street (a k čtvrtému pokračování také nazpívala písničku). Možná se pletu, ale s Drew Barrymore bych si docela rozuměl. (15.01.2011)