Northangerské opatství

Tento film i přes určité vybočování neustále budí dojem příběhu z růžové knihovny. Závěr filmu tento pocit dost dokazuje, což filmu trochu ubírá na žánrové kvalitě. Přesto ale je tento, dá se říct klasický, příběh protkán kvalitní atmosférou trochu mi připomínající "Fanny Hillovou". Tři hvězdy jsem dal proto, že jsem očekával trochu dramatičtější a možná i více mysteriózní příběh. Jedná se o to, že knižní předloha mohla být plošší a režisér chtěl trochu toho dramatu přidat anebo byla kniha dost dramatická a režisér to prostě na takovou úroveň nevytáhl. Knihu jsem ale nečetl, nemohu tedy hodnotit. Film byl tedy více romantický než tajemný. K této "sladkosti" dle mého soudu přispěla svým roztomilým projevem představitelka naivní a zasněné mladé dívky. JJ Feild byl sympatický a velmi příjemný, v některých pasážích se mi ale zdálo, že trošku přehrával. A to například v závěru, kdy vysvětluje chování a pohnutky svého otce, SPOILER: jenž svým chladem a vypočítavostí pomalu psychicky zabíjí svou ženu. KONEC SPOILERU. Celkově vzato: film je pro romanticky rozněžněné duše dobrou volbou. Mně ale k lepšímu hodnocení přece jen několik dějových vyhrocení chybělo. (10.12.2010)

Další z modernějších adaptací románů Jane Austenové splnil svou oddechovou funkci. Pochválila bych hudbu, na televizní film nadstandartní výpravu a dobré herecké výkony. Hlavní hrdinka - okatá, zasněná a naivní Caterine, působila ve své roli věrohodně. Henry, i když nebyl tak charismatický jako Colin Firth nebo Matthew MacFadyen v Pýše a předsudku, vzbuzoval sympatie. Zdařilá adaptace, i když já osobně bych uvítala klasičtěji pojatou verzi. Nevím, proč si většina scénáristů myslí, že závěrečný vášnivý polibek v romantickém filmu prostě musí být, Austenovou nevyjímaje. Někdy je ale něžný dotyk, pohled či gesto daleko romantičtější. (14.01.2012)

Milá adaptace Jane Austen, která mě velmi potěšila. Je to takové půvabné a odlehčené. Hlavní hrdinku s bujnou fantazií hraje přímo kouzelně Felicity Jones. Její postava s romantickými dobrodružnými představami je mi moc sympatická. :) Pana románově úžasného Tilneyho hraje můj top desítkově oblíbený JJ Feild, na kterého koukám ráda prostě vždycky a myslím, že patří k hercům s takovým old-fashioned filmovým šarmem. Jeho Henry je sympatický, příjemný a okouzlující tak jak to má být, aby se hlavní hrdinka zamilovala. Potěšila i Carey Mulligan ve vedlejší roli. Film má mnoho pěkných scén, vtipné dialogy, lehce tajemnou zápletku a krásné dobové kostýmy a stylizaci. pozn. Nevím, proč je na zdejším českém plakátu vyobrazena slečna Morland se svým bratrem..... a ne s Henrym. :) (08.06.2012)

Obstojná adaptace, která k příběhu, jímž se Austenová lehce vysmívala gotickým románům, přidala scény hrdinčiných romantických představ. Většinou spojených s vášnivostí a evidentní touze po sexu - což teda u Austenové takhle otevřeně nenajdeme. Zajímavé, že se filmová Cate domnívá, že její vyvolený prozradil svému otci, co za bláznivé podezření pojala. Přitom v knize jasně stojí, že věděla, že by jí něco takového nikdy neudělal. Knižní Cate věřila charakteru Henryho mnohem víc než ta filmová. Že by se nám morálka od časů Austenové posunula k horšímu? SHRNUTÍ: Když se muž vyzná v mušelínu, je to výhra v loterii. (01.12.2018)

V modernějším zpracování "Northangerského opatství" bohužel chybí větší důraz na tajupnost gotických románů, které Catherine tak miluje. Sice nám jsou nabídnuty její představy, ale mnohem větší prostor dostavají ty milostné než strašidelné. Krom Johna Thorpa, kterého se každý lekne, byly ostatní postavy obsazeny celkem dobře. Ovšem za vážné narušení světa podle Jane Austen, považuji závěr, kdy se plachá a vychovaná Catherine nesmyslně (asi mělo být smyslně) vrhne na svého vyvoleného. (30.06.2009)