New Yorku, miluji Tě!

Slepenec mnoha příěhů, některé spolu souvisejí, některé mají podobnou pointu, pár jich je zajímavých, sem tam se dočkáte i nějakého vtípku. Ale jako celek na mě dýchá nuda a zbytečnost. Ať už s těma šaškárnama se zástupem hvězd přestanou. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 5 | hudba 4 | humor 2 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych is znovu 4 (23.06.2012)

Milá (new) York, poznal jsem tě v temném sále. Mrkla jsi na mě z plátna svým prvním framem ze své promítačky, ze které proudí hřejivá krev v podobě filmového pásu. Já, nesmělý klučina neveděl, co udělat dřív. Usmát se na tebe? Oslovit tě? Nebo jen netrpelivě čekat? Byla jsi to ty, kdo udělal první krok. Oslovila jsi mě. Z tvých úst se linula hudba a slova. Zahřála jsi mě na srdci. Ukázala jsi mi to, co já nikdy nepoznám. Lásku. Lasku, která může mít mnoho podob. Řekla jsi mi to, co já nikdy neuslyším. Já to řekl mnoha filmům jako jsi ty. Dokonce jsem to řekl i holkám. Ale nikdy to nebylo oboustranné. Tys mi však ukázala něco víc. Že lidé umírají bez toho, aniž by je někdo miloval. Umírají v osamění. Nechci umřít sám, chci poznat lásku aspoň jednou v životě. Ať mám na co vzpomínat, až mi budou dojíždět závěrečné titulky. Miluji tě! Musel jsem ti to říct New York, musel jsem to říct aspoň někomu. Věřím, že se v životě uvidíme ještě jednou. Ale tentokrát nebudu ten osamělý klučina... Oslovím tě první já. Tvůj Kryšpín (30.01.2010)

Dávam rovnaké hodnotenie ako bratovi z Francúzska, ale mladší brat z poza veľkej mláky zaostáva. Vo filme boli asi len tri poviedky čo ma naozaj chytili za srdce a pri ostatných som len pozeral a nechali ma chladným. Neviem čím to je, či tým, že Paríž je sám o sebe taký čarovný. Príbehy sa snažili nadviazať na to, čo bolo aj v predošlom filme, ale chýbala tak akási originalita popri tej myšlienky XYZ milujem ta. Menšie vykrádanie Paríža, spomínaná neoriginalita resp. málo fantázie podráža New Yorku nohy. Keď to teraz píšem tak mám chuť to hodnotenie znížiť, pretože okrem pár ozaj výborných častí to ma mňa pôsobí ako slabší odvar Paríža zabalený v krásnom pozlátku. Herci si odviedli skvelú prácu, no to, že s poviedkami nevedeli vymyslieť niečo viac im neodpustím. Slabých 70% PS: Od NY som čakal inak poňaté poviedky, než sme videli... predsa len NY nie je Paríž a aj mentalita ľudí je odlišná... (16.02.2010)

New York, metropola, ktorá takisto ako Paríž nanovo reprodukuje echo nesterilného útočiska (lepšie vyjadrené stredobodu) pre rôzne tipy zasiahnutých bytostí. Centrum vratkej veľkorysosti, v ktorom chceš zažiť promenádu in "Central Park", láka ťa večerná cigareta pred reštikov "Aureole" a neváhaš nad preniknutím do tajov "China Town" alebo "Little Italy". Nevieš ku komu sadneš do taxíka, netušíš koho kde stretneš, ani sa nenazdáš a už si súčasťou niečoho, čo v danom okamihu nedokážeš nazvať- možno aj ihneď precítiť. A to ma ("just a little bit") dráždi aj tu. Pri Seine, v útrobách mesta lásky som bol z celej tej košatej koruny nálad a kozmopolitných črepín zaraz inštitucializovaný. Na brehu rieky Hudson medzi blokmi očíslovaných "avenue" klopocú kroky optimizmu-pesimizmu, naplnenia-horkosti, príchodov-odchodov a v neposlednom rade sled viacrozmerných sympatií k NYC. Istá nevyváženosť-nedotiahnutosť je tou škodnou ujmou, ktorá mi nedovoľuje "byť výsadne prepojený". Nebyť tohoto handicapu, Amerika by s Európou vytvárala rovnocennú os pohnútok po ktorej by sa dalo "veslovať" až do vyčerpania. Opak je pravdou a preto platí : 1. "Je t'aime" 2. "I love you". (08.05.2010)

Vzhledem k tomu, že jsem Paříži dala tři hvězdičky, tak opravdu nevím, jak s tím naložit teď. Mezi filmy je podle mě zhruba dvojstupňový rozdíl, ale na jednu to zase není, takže dvě. Tentokrát jsem si po většinu času říkala, co asi mě podle tvůrců mělo na jednotlivých segmentech zaujmout. Ten s tím puberťákem v Central parku mi přišel v celkovém kontextu jako pěst na oko, jiné zase vypadaly, že by potřebovaly delší stopáž, aby se dokázaly správně rozležet. A jiné by se přede mnou zase nerozležely, i kdyby na to měly tři hodiny a fungl nové kanape. Nejvíc mě zaujala překrásně malířsky komponovaná rozprávka Shekhara Kapura a potom extempore Ethana Hawkea. Dál se mi ještě líbil úsek o malíři, ale to hlavně proto, že se mi líbila ta malba. Jinak nic, prošumí, vyprchá, ve mně nezůstane. (23.06.2010)