New Yorku, miluji Tě!

Upřímně? Nepřišlo mi to o moc horší než Paris, je t´aime, protože po zhlédnutí tohohle filmu nemám chuť jít na balkon a zakřičet New York, I hate you. Musim snad i přiznat, že se mi to po příběhové stránce líbilo o něco víc, jinak lépe bylo natočené již zmiňované Paris, je t´aime. Tady mi vadilo, že se ty postavy někdy prolínaly a já některý fakt nepoznávala. Zase, kdyby několik zbytečných (někdy zbytečně dlouhých, nudných a mnou nepochopených) příběhů vynechali, udělali by líp. Třeba asi ten minutový o tom jak koupili letenky do Říma (že by nenápadné naznačení, že další díl bude Rome, Ti amo?). No, ač tak nebo tak. 3* A btw. Bradley byl okouzlující jako vždycky :D (27.11.2010)

Míň povídek, míň nápadů a o dost méně lásky. Jak napsal jeden ze zámořských kritiků, New Yorku, miluji tě by mělo mít dodatek "ale jen jako kamaráda". A já bych ještě přidal "kterého stačí vidět jednou za deset let na třídním srazu". Druhý mozaikovitý zářez nejenže postrádá výraznější tempo (Natalie Portman by za kameru vážně lézt neměla), nýbrž i vizuální a obsahovou pestrost, kterých jsem si tolik vážil u láskou prošpikované Paříže. Zapomeňte na skrze čas plujícího Tykwera, srdíčko hladícího Chadhu, přestylizovaného Nataliho a další tvůrce čtyři roky starého skvostu. New Yorku vládnou uspávající monotónnost, bezzubé pointy a obrázky z výprodeje. Když druhou nejlepší povídku natočí Brett Ratner, je holt něco špatně. (13.01.2010)

Paříži, miluju tě se mi líbila o mnoho více než New Yorku, miluji tě už jen z toho důvodu, že v Paříži byli jednotlivé kapitoly rozděleny a měl jsem přehled kdo jaký díl režíruje. Potom se mi moc nelíbil systém vyprávění a někdy jsem se v příběhu ztrácel ( malíř v taxíku, žena co točila číňanku atd ... ). Wen Jiang - 3* , Mira Nair - 2* , Shunji Iwai - 3* , Yvan Attal - 3* , Brett Ratner - 5* , Allen Hughes - 3* , Shekhar Kapur - 5* , Natalie Portman - 3* , Fatih Akin - 2*, Joshua Marston - 5* , Randy Balsmeyer - 3* . (07.02.2010)

Prve dve poviedky som nejak nevedel nasadnut na to NY metro, ale potom som ten "one way ticket" konecne zasunul do spravneho otvoru a na vlne roznych nalad sa nechal spolahlivo prepravit az do zaverecnej stanice. Na spoznavacom zajazde mestom, ktore osobne nebudem mat asi nikdy potrebu navstivit mi doslo, ze onen pribeh poznavania cudzincov na ulici i vdaka fajciarskym intermezzam sa da krasne obratit aj spatne k filmu a jeho vypovedi, nie ani tak o ludoch ako o meste samotnom. Ano, jeho dejiny su pisane hlavne osudmi milionov, ktori kracali a denne kracaju ich ulicami, ale dokopy tvoria onen krasny celok difuzne pospletany jednotlivymi dielikmi ako napr. odzbrojujuco dojemny a v opare osudovosti zapecatany smutok Julie Christie a Shiu, alebo az tekutost priezracneho pohladu v ociach Shu Qi tak krasne vyjadrujuce bolavu pulznost mesta, ktore nidky nespi, kde v pominutelnosti okamihov je mozne zbadat prchavu velkost i bolestne vravoranie. NY, I love you je iny ako jeho europske dvojca od Seiny, uz len z prosteho dovodu, ze obidve velkomesta maju inu historiu a vdaka tomu i sucasnost. A mam mozno stastie, ze hoc vyznanie Parizu mi bolo o nieco blizsie, vedel som sa potesit aj s jeho americkym protipolom. (23.01.2010)

Starší Paříži, miluji Tě bylo jako celek o něco zajímavější. Zde navíc nebyly jednotlivé příběhy jasně oddělené, takže o to víc to pak dělalo dojem zvláštního mišmaše, kde se některé příběhy snad ani příběhem nedají nazvat... Pár scének stálo za to (Ethan Hawke, nebo třeba krátký příběh s Antonem Yelchinem), většina mě však příliš nezaujala, i když některé obrazy byly pěkné a svým způsobem i trochu dojemné. Za srdce to však nevzalo a samotné prostředí New Yorku tomu překvapivě na dojmu moc nepřidalo. Škoda. ~(3,3★)~ (02.01.2014)