New Yorku, miluji Tě!

Z povídkové antologie New Yorku miluji, tě! na Vás možná nedýchne ta specifická, zvláštní atmosféra a kouzlo jaké v sobě má Paříži, miluji tě, ale i tak se vedle ní může směle postavit a obstát více, než dobře. Hvězdně obsazená mozaika lidských příběhů, které se navzájem prolínají, dokáže vykouzlit úsměv na tváři, pobavit i chytnout za srdce. Tady snad vůbec poprvé jsem viděla Haydena Christensena, jak dokázal projevit něco jako skutečné hraní:) Jeho krátká scéna s Andy Garciou mě dostala. Those stares...:) Nejvíce mě pobavil vtipný segment s Elli Walachem, smích zaručen. Jako kdybych slyšela rozhovory důchodců ze sousedství:) Za srdce mě nejvíce chytla povídka se Shiou a Julie Christie, dojala mě až k slzám. Shia je mimořádný, ty jeho oči... dokáže jimi vyprávět a neplatí to jen v tomto filmu. Má v nich všechno to, na co se slova nezmůžou. It really touches my soul. Jak zmiňoval kdosi na YouTube: "His eyes are so sad, I don't know how you can play something like this..." Nejvíc to zase dokázal okecat Ethan Hawke a nejlepší pointa je skryta ve vztahu mezi Robin Wright a Chrisem Cooperem. Hezká, příjemná romantická podívaná, která dokáže vyvolat emoce, navodí správnou, melancholickou náladu, aniž by přitom jakkoliv tlačila na pilu. (03.04.2016)

Minule to bylo Paříž, tentokrát je to New York. A mě to oslovila ještě více než minulá povídková verze. Přitom se toho zas tolik nezměnilo. Opět tu máme několik krátkých povídek v námi známém městě, kouzlo a poetika města je opět převedana výborně a každý si tady najde tu svojí srdcovku. Jsou tu povídky smutné, scénaristicky velmi hravé, vtipné, jedna nabita sexuálním napětím a taky poetické. Jenom nějaká vizuální bomba, jako byla ta v Paříži mi tu chybí. Jenže díky tomu, že některé příběhy nebo postavy vidíme v průběhu celého filmu to celé drží mnohem lépe po hromadě a má to mnohem větší spád. Díky pomalejšímu tempu jsem se u Paříže často i docela nudil, tady ovšem ne. Navíc se tady nevyskytuje povídka, která by mi přišla vyloženě slabá a nebo by mě nudila. Což se mi u povídkových filmů taky často nestává. New York ve mně zanechal velké emoce a chuť někdy ho navštívit, tedy ne že bych ji předtím neměl. Mě by jenom zajímalo, jakým městem nás režiséři ohromí příště. (25.01.2010)

Snímek o Paříži jí byl věrný atmosférou, příběhy, laděním. Například z povídky, která se odehrávala na hřbitově Père Lachaise, na vás dýchla jistá tajemnost, ale zároveň i hravost, jíž jsou francouzské uličky plné. Většina krátkých snímků byla kvalitních, originálních, měly spád. V New Yorku jsem sice nebyla, ale přesto mám pocit, že bych jeho atmosféru poznala. V tomto filmu chybí. Jen párkrát se mihne, aby vás podráždila, a zase zmizí v nedohlednu. Těžko se hodnotí film složený z několika malých částí – těžko můžete říct, že jako celek je to nuda, když víte aspoň o dvou, třech kouscích, které stály za podívání. (07.11.2010)

Na tvorbě Paris, je t´aime se podílela spousta osobitých „áčkových“ režisérů, jejichž auteurství se nejvíce projevilo na formální stránce, díky čemuž byla pařížská mozaika formálně květnatým (někdo by to mohl říct „nevyrovnaným“) dílem, které spojovalo jedno město a téma lásky v nejrůznějších formách. Jednotlivé segmenty pro New York, I Love You (většinou) nenatočily až takové režisérské osobnosti a některé z nich bychom mohli nazvat „pouhými“ řemeslníky bez výraznějších ambic (sem bezesporu patří Brett Ratner), což oslabuje formální rozmanitost celého díla, ale tohoto faktu je nakonec užito ve prospěch věci, kdy jednotlivé povídky nejsou jasně oddělené jako u Paris, je t´aime, ale místo toho se některé z nich proplétají s ostatními skrze celou stopáž, díky čemuž New York, I Love You působí ucelenějším dojmem, jak formálně, tak i narativně. Tentokrát se tedy dočkáme formálně sterilnějšího zážitku, to nám je ale plně vynahrazeno skrze dobře napsané mikropříběhy, kterým nechybějí emoce, nápady a vtip a některé z nich jsou navíc ukončeny zábavnou pointou. Jistě, některé povídky jsou poněkud slabší, a to zvláště v kontrastu skvělého segmentu Fatiha Akina s kulhajícím Shiou LaBeoufem, který na minimálním prostoru předvedl vpravdě nádherný herecký výkon plný náznaků a letmých pohledů, výhodou povídkového filmu ale je, že ty slabší kousky po pár minutách končí a následuje zase něco jiného. Některé z romancí jsou opravdu krásné a dojemné, jiné na vás možná vůbec nezapůsobí, celkově se ale jedná o velmi příjemný zážitek s kvalitní hereckou sestavou, ke kterému se budu určitě ještě párkrát vrátím. 85% (30.01.2010)

Musim říct, že to má vážně skvělý herecký obsazení, ale bohužel to je asi tak všechno. Na mě je tam až moc postav a možná až zbytečně moc a někdy to filmu dost škodí, což je tenhle případ. Hodně příběhů, který vlastně vůbec nic neřeknou. Škoda. Na první pohled film vypadal dobře. Takže dávám jen 40%. (14.02.2012)