Prostě spolu

První třetina filmu byla zajímavá, ale pak už bylo každému jasné co se stane a jak to všechno dopadne. Takový film bych čekal spíš od amerických tvůrců, jež chrlí tuctová béčka hraná na romantickou notu jedno za druhým. Od Francouzů bych čekal víc, ale nabídli mi jen zklamání a americký happy end. 50% (03.02.2010)

Reziser Claude Berri /Jean od Floretty, Manon od Pramene/ natocil celkom sympaticku, ale Ganeshazial stale priemernu komediu, v ktorej dobre hra najma Audrey Tatou /Amelie z Montmartru/. Okrem nej vsak film trpi na priemerne spracovanie, priemernu reziu a hrozne priemerny scenar. Chladnym sposobom natocene, to je tiez minus : 55 % (19.09.2015)

příjemný film, vystavěný na jednoduché zápletce, kde postavy nemají onu "hollywoodskou" hloubku, a kde se audrey tautou opět marně snaží vymanit ze škatulky amelie ... pokud chcete strávit hodinu a půl s francouzským filmem a nic od něj nečekáte, je ensemble, c'est tout dobrou volbou, pokud však čekáte, že z kina nebo jen obýváku odejdete s blaženým pocitem zážitku, na který budete ještě dlouho vzpomínat - pak vás tento film nejspíš zklame (24.06.2008)

Jasných 5 hvězd.Za co?Za lidskost,za realitu všedních dnů a v neposlední řadě za Audrey Tautou kterou prostě zbožňuju a to hlavně proto,že svými rolemi představuje tu nižší společenskou třídu narozdíl od primadon typu Angelina Jolie a podobných.Film je o motorkáři,který pracuje od rána do večera,má nemocnou babičku,koktavého spolubydlícího a starostí až nad hlavu prostě takový běžný občan.Jeho spolubydlící je velmi obětavý a jednou si přivede domů nemocnou sousedku která změní motorkáři jeho stereotypní všední život.Film podvědomě nutí diváka k realistickému pohledu na život. (03.06.2018)

Snímek, který má sice téměř nulovou zápletku, přesto působí pohodově. Zcela všední téma o třech obyčejných lidech, jejichž životy dostanou aspoň trochu spád kvůli sdílení jedné domácnosti. Ačkoli mají představitelé něco do sebe, nezábránilo to určitému úpadku. A. Tautou je sympatická, ale rozhodně měla výraznější role. Naopak G. Canet se blýskl a jeho hrdina je charismatický a rozhodně nejvíce zapamatovatelný ze všech účinkujících. Scéna při pohřbu, kdy vyhrává ta road-tripová písnička ("ráno jsme sedli na kola.. zažívali jsme vzlet.. Paulette..), ač smutné téma, já se musela usmívat. (26.05.2010)