Podivuhodné prázdniny rodiny Smolíkovy

Jsem asi jedním z mála, ale ze Smolíkovské trilogie se mi tento seriál líbí nejvíc. Mám rád, když na sebe jednotlivé díly navazují a seriál tak tvoří od začátku do konce ucelený příběh. Pozitivem pro tuto sérii je i absence prvků sci-fi, přece jen k rodinnému seriálu se lépe hodí realističtější děj (třebaže občas trochu přitažený za vlasy). Navíc v této řadě dostanou rovnoměrným podílem prostor nejen všichni členové rodiny, ale také věčně pesimistický a ironický soused Halíř. Rodina působí pospolitější a není nouze ani o vtipné hlášky (zejména Týna perlí jednu hlášku za druhou) a originální, sotva uvěřitelné zápletky. Nápaditost je i v tajemném a stále se skrývajícím Pištovi Hufnáglovi. Výslednou kvalitu dokresluje povedený brněnský dabing v podání vesměs málo známých divadelních herců. 80% (30.09.2008)

Za mě nejslabší série. Po nedávném opáčku jsem byl překvapen tím, že jsem si NIC nepamatoval z minulosti (což je v příkrém kontrastu s Ládínkovými dobrodružstvími z druhé série, kde jsem si naopak pamatoval téměř kompletní děj všech dílů/planet). Navíc mi přišlo, že ze v této "prázdninové dovolené" udělali ze všech postav tvůrci ne už komické klauny, ale rovnou totální idioty. Notným úbytkem intelektu prošel dokonce i Ládínek a především dr. Halíř. Gábi byla k nevydržení tupá a Týna byla předurčena jen k tomu, aby dvakrát či třikrát za díl řekla nějakou rádoby vtipnou hlášku. Měl jsem problém dokoukat poslední díly. Tři hvězdy s notně odřenýma ušima - první za celkem povedenou znělku, druhou za zlepšení kresby (zvláště v porovnání s první sérii) a třetí z nostalgie. Jesli si ale někdy znovu budu chtít občerstvit zážitky z mládí, raději zašmátrám pod postel, jestli pod ní náhodou nenahmátnu houslové pouzdro a sifonovou láhev... (12.06.2019)

Málokdy se stane, že by ve mě pouhé úvodní titulky vyvolaly takovou vlnu nostalgie. Je pravda, že animace byla děsivá i tenkrát. Pouhý pohled na pohybující se postavy přesvědčí i zaryté odpůrce evoluce, že člověk opravdu pochází z opic. Ale čert to vem, když je to pořád úžasné dobrodružství, krásná vzpomínka na dětství a navíc je to ještě sranda. (22.11.2010)

Já prostě musím nekriticky dát pět hvězdiček. To je seriál mé povinné školní docházky, těšili jsme se s tátou na každý díl, sedali jsme k obrazovce pět minut předem a nikdo nás nesměl rušit. Písnička mi naskočí do hlavy vždycky když se moji mládežníci začnou štěkat. Takže Smolíkovi kdykoli, kdekoli a pořád dokola. (12.03.2012)

Z odstupem doby a s přívalem konkurence moderních animovaných seriálů, jako jsou Simpsonovi, na kterých se vyřádili celé pluky scénáristů, už pochopitelně někdejší kultovní obraz rodiny Smolíkových poněkud vybledl. Tempo je z dnešního pohledu příliš pomalé, chybí vychytávky typu měnících se úvodních "titulkových" vtípků atd. Je ale nutné si uvědomit, že v době vzniku šlo na našich obrazovkách o bombu, o průnik kresleného animovaného dílka z dětského světa do sféry nejširší rodinné zábavy uváděné v zajímavých vysílacích časech. Postupně se objevily 3 série, z nichž Prázdniny jsou nejzralejší a s přesahem pro dospělého diváka. Vůbec není náhodou, že první dvě série, víc dětské, mají i vyšší hodnocení, holt nostalgie tady hraje podstanou roli. Smolíkovi si vlastně zopakovali podobnou cestu, jakou podnikl o nějakou tu generaci dříve hrdina románu Julese Verna. Jen ty problémy jsou současnější, takže mj. si rodinka maďarských popletů odsloužila tvrdý žoldnéřský výcvik v tropické Africe nebo střetnutí s jihoamerickou mafií. Byl to jediný maďarský seriál, který se zapsal do vzpomínek diváků tehdejší doby a který se dnes dá bez problémů reprízovat. Soused Halíř je životním ztělesněním skepse a představuje nový level zapšklosti. Celkový dojem: 90 %. (05.03.2013)