Tichá bolest

Ono anti mi bylo prakticky jedno, kudla se v mé kapse proti svinstvu permanentně nezavírá. Tichá bolest je sice výpovědí o bolševických sviních a nesmyslnosti jejich pokřiveného systému, já si z ní však odnášel vlastně něco úplně jiného. Moudrost. A ta je nejen ve filmu velkou vzácností. Klid v duši. Alespoň na chvíli. Toho si vážím víc než čehokoliv jiného. A v neposlední řadě i zábavu. Pétépácké historky s nesmrtelnými hláškami mi kouzlily úsměv na tváři a já se nebránil. Díky za taková filmová pohlazení. Filmová Výzva 2015 od kajda.l (18.11.2015)

Tenhle film vás vezme za srdce. Je tam ta celá bolest hnusných padesátých let, kdy výkvět národa už nevěšeli Němci, ale Češi. Zasraní bolševici pod taktovkou sovětských poradců z Moskvy a někdy i z vlastní iniciativy.... U Rudolfa Hrušínského se prakticky o každém jeho filmu, dá řící, že to je ten jeho nej, ale tady se mně osobně líbí nejvíce. Role moudrého, morálně čistého dědečka, zkoušeného osudem, ale pevně stojícího a nezlomného, mu sedla neskutečným způsobem a asi mu byla psána přímo na tělo. Ivan Jiřík tu dostal tu pomyslnou čest dělat tomuto dědovi vnuka. A tak snad i díky tomu a díky svému skvělému výkonu si myslím, že to je jeho nejlepší film vůbec. Je smutné, že tenhle film neběží často v televizi, že se nepromítá ve školách. V padesátých letech bylo mnohým ublíženo a mnozí se za své chování a činy ještě stále stydí, někteří ještě stále bojí. Sice kdo chce informace si najde, ale společenská důležitost tohoto tématu je natolik zásadní, že by to mělo být lidem předkládáno častěji. Aby si pak nemysleli, že současní komančové už jsou moderní a tudíž hodní. Nejsou. A nebudou. Komunista se u mně rovná neslušný člověk (obzvláště dnes kdy se angažovat v této straně děje jen na základě svobodné vůle dotyčných a nejsou k členství nijak nuceni). O tom co se dělo je třeba neustále mluvit. Je to nejtemnější část naší moderní historie... A právě současní komunisté by ji strašně rádi tak trochu poupravili dle svého a na to, když tu moc mají, jsou oni mistry. Proto ji už nikdy mít nesmí! Pan Hollý nenatočil jen tento skvělý film, ale já mám Tichou bolest od něj nejraději. Řadím ji po bok filmu Hřbitov pro cizince apod... Kdyby šla přidat hvězda, přidám jí. Šest kapek zakopané slivovice, toho balzámu co čeká na nalezení. * * * * * * (19.11.2016)

Film který neprávem jen bez povšimnutí proplul kiny i televizí. Film střídá časové roviny - vedle tragikomických příhod z vojny se hlavní hrdina vrací ve vzpomínkách do dětství, kdy je jako dítě "nesprávného" otce terčem mnoha ústrků. Jediným o koho se mohl opřít byl jeho děda ve skvělém podání Rudolfa Hrušínského. (18.07.2003)

"Píšu, co si myslím. A myslím si to, co chcu." Moudra Dědy Inšpektóra by se dala tesat slivovicí do kamene. Taky sestava švejkujících Pétépáků mě vyloženě bavila. A přestože nechci nijak přeslechnout dramatickou strunu tohoto příběhu, tak mi stejně nejvíc zůstane v mysli Smrtibrácha Berousek, tank hravě zdolávající bažinu a zejména eskorta do ÚNZMV Brno. Vy nevíte, co je to ÚNZMV Brno? Tak to jste asi nedávali pozor na politickém školení družstva. A stejně je to tajný. (27.03.2018)

"Rikyno, vyprovoď súdruhy". Bezmoc, bolest, ale i neskutečná vnitřní síla srší z každého záběru ve kterém se objevil pan Hrušínský. Síla přímého morálního vzdoru bolševickým sviním. Film za 80%. Charakter Hrušínského postavy čistých 100%. Stejně čistých, jako poslední kapka stoleté slivovice. Film který působí bolest. (07.08.2015)