Úplné zatmění

Tak konečně mám po zhléhnutí tohoto filmu jasno, kdo byl Verlaine a kdo Rimbaud. Nebo lépe řečeno: nyní vím, který byl který. Když jsem se kdysi o nich ve škole učil, nijak jsem neuvažoval o tom, kdo z byl starší a kdo mladší. Také o jejich vztahu nám nebylo nic řečeno. Před zhlédnutím filmu jsem si nechtěl připustit, že by Leonardo DiCaprio mohl skvěle hrát. Nyní vím, že to umí. (19.01.2009)

Zdlouhavé a bez toho aby fascinovalo. Absence veršů by nevadila, kdyby bez nich obzvláště Verlain nepůsobil jako prasácký ochlasta, který se nemůže rozhodnout mezi ženou a chlapcem - jak říká Belmondo ve filmu Zvíře "bestie nenasytná"... No a Rimbaud, ten ho jen využívá, Není přitom jasné, kdy vlastně napsali ty nesmrtelné verše a popravdě jsem k nim už napořád získala jistý odstup - asi tak jako k Máji po přečtení Máchových sprosťáren v jeho deníku. Jednoznačným kladem filmu je Leonardův herecký výkon, přičemž David Thewlis za ním nijak nezaostává. (30.03.2015)

Leo, Leo.. ach Leo. Jsi jedinečný, krásný a prvotřídní pan Herec. Tohle byla jednoznačně Leova hra, on diktoval tempo nejen prostřednictvím své role, ale jakmile se objevil na scéně strhl na sebe veškerou pozornost. Nádhera. Přesto se však nemohu zbavit pocitu, že to šlo udělat trochu lépe. Jinak můj velký postřeh při erotických scénách byl naprosto správný a sice, že tohle musel točit Evropan! Američan by se v roce 1995 na takové scény rozhodně nedal. V tomhle jsme daleko za Vámi, přátelé!:) (03.06.2013)

Mám za to, že životopis by měl nějak svou formou (a materiálem) reflektovat i tvorbu osobnosti, o níž pojednává. Pouhý životní příběh s pár replikami na téma spáč v úvalu mi ke štěstí nestačí. Ve srovnání s Úplným zatměním jde třeba film Hodiny mnohem dál. Toto je milý, odpočinkový a zábavný snímek - no more, no less. (Může se zdát, že není fér srovnávat Úplné zatmění /což je životopis/ s Hodinami /což je adaptace knihy, která je prý mnohem více než pouhým životopisem/, ale mě by opravdu těšilo, kdyby se přesah stal normou u převyprávění života významných /i bezvýznamných/ osobností. U Hodin nemohu hodnotit jestli jsou zdařilou adaptací, neb jsem knihu nečetla.) (13.08.2010)

Nemůžu se zbavit pocitu zklamání. Agnieszku Holland mám moc rád, Rimbauda zbožňuju, Leonarda DiCapria uznávám (už mnohokrát dokázal, že to je Pan Herec) ... Tady mi ale prostě pořád něco drhlo - zbytečně zdramatizované postavy a okamžiky (celý Verlaine je karikaturou toho, co jsem o něm četl) a oproti tomu rozvláčné nebo naopak strohé pasáže tam, kde rozhodně bylo o čem vyprávět (např. Rimbaud čte Opilý koráb, Rimbaud cestuje na Jávu). DiCaprio místy drobet přehrává, pro mne je zde jednoznačnou hvězdou David Thewlis. Chtěl jsem víc poezie, víc dřeně, provokace a syrovosti, dostal jsem - a teď se omlouvám za výrazivo - více nebo méně zábavný záznam eurotripu dvou teploušů. A tohle si dva geniální básníci opravdu nezasloužili. (03.11.2009)