In Treatment
VOD (1)
Série(4) / Epizody(130)
Obsahy(1)
Dokáže naslouchat cizím problémům, ale svoje zanedbává. Jeden psycholog a pět pacientů v oceňovaném americkém seriálu. Seriál z produkce kabelové stanice HBO V odborné péči (2008) vznikl podle úspěšného izraelského seriálu Be Tipul. Každá z jeho 43 půlhodinových epizod je záznamem jednoho sezení. Hlavní hrdina, psycholog Paul Weston, přijímá pacienty ve své domácí ordinaci. V pondělí to je lékařka Laura, postrádající v životě otcovskou figuru, kterou si nahrazuje Paulem, v úterý namyšlený pilot Alex, traumatizovaný zbytečnou smrtí nevinných při plnění bojového úkolu v Iráku, ve středu šestnáctiletá gymnastka Sophie, přitahovaná myšlenkami na smrt, ve čtvrtek manželský pár Jake a Amy, kteří po několikaletém léčení neplodnosti najednou nevědí, co si počít s nastávajícím těhotenstvím, a konečně v pátek Paul sám chodí za Ginou, ovdovělou terapeutkou na odpočinku, s níž se před lety ve zlém rozešel. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (80)
Další vynikající seriál a opět je u toho HBO. Nápad pro mě nový, neotřelý a neméně originální a ve své podstatě přece tak jednoduchý. 1 díl = 1 psychiatr + 1 pacient. Dohromady 5 pacientů, a tak se to střídá den co den, týden za týdnem. Seriál je vesměs natočen těmi nejzákladnějšími postupy (záběr-protizáběr). Co je ale jeho obrovskou devizou, která mě po pár dílech naprosto ohromila. Scénář. Tak brilantně napsaný kousek jsem velmi dlouho neviděl. Ihned si mě seriál získal. Pozn.: Pokud možno nesledovat na ČT2 v dabingu, kvalita je tím sražena snad o polovinu, nevím, proč tuhle příšernost TV opět vyprodukovala. ()
Dala sem Gabrielovi druhou šanci, na sezení s nim sem se vrátila a nejenže sem musela zvednout jeho ohvězdičkování, ale taky se mi zažral pod kůži a já se do něj při finální scéně na konci 21.dílu zamilovala. Tenhle seriál je geniálně promyšlenej a emočně nasycenej a jako bonus tu neni jediný herecký poleno. (Právě nehorázná herní polenovitost byla důvod, proč sem u tý naší český kopie nevydržela ani pět sezení a přeorientovala sem se na tuhle lahůdku, takže neironický veledíky českejm nehercům!) ()
Po Řekni, že mě miluješ další seriál, jenž prosazuje naprostou otevřenost a věrohodnost v chování postav, které jsou nudně normální jenom dokud je lépe nepoznáte. Chce to dlouze a trpělivě naslouchat, trochu přemýšlet a třeba si zkusit sebe samého představit v pozici Paula nebo jednoho z jeho pacientů. Výběr je dostatečně široký. Odrazuje akorát časová náročnost (jedna, dvě ani tři epizody vám prakticky nic nedají) a ostrost dialogů otupující český dabing. 85% Zajímavý komentář: Gazy ()
Ale nevím, jestli ta pětihvězda není za to, že jsem mohla pravidelně docházet za charismatickým Gabrielem :-) Neotřelé, originální, velmi dobré herecké obsazení a i když bych každou sérii zřejmě hodnotila trochu jinak, nemohu si pomoct, celkový dojem byl nadprůměrný a v mnohém poučný, chcete-li inspirující. Takový psychologický, skvělý dialogový koncert pod jednou střechou. ()
(Neodolala jsem a musela jsem již ohodnotit.) První série mě neskutečně bavila, hlavně příběh Sophie a Laury. Zamilovala jsem si seriál hlavně proto, že mi svým způsobem dost blízký. Paul, Laura, Sohie, Alex, Gina, Kate, Jake a Amy.. plno postav, ze kterých si jistě každý divák najde své oblíbence i ty, jenž mu polezou na nervy - i já jsem si našla ty své. Seriál plný emocí, slov, myšlenek, zvratů a mnoho dalšího. Moje domácí terapie s Paulem.. Oblíbené postavy: Paul, Laura, Sophie, Jake.. ()
Galerie (549)
Zajímavosti (6)
- Narozdíl od klasické praxe, kdy se TV show točí po jednotlivých záběrech a neustále se přerušuje, Gabriel Byrne preferuje, když se natočí epizoda na jeden zátah, tzn. půl hodiny. (honzii)
- Paul Weston (Gabriel Byrne) řekl ve 2. řadě Gině (Dianne Wiest), že nesnáší své křeslo. Ve skutečnosti ho ani Paulův představitel Gabriel Byrne nesnesl. Už v 1. řadě byl s křeslem nespokojen, ve 2. řadě dostal nové, které nesnášel ještě víc. "Neměl jsem rád to křeslo minulý rok, ale to nové jsem nesnesl ještě víc," uvedl Byrne v rozhovoru pro HBO po skončení natáčení 2. řady. "Chtěl jsem křeslo, ve kterém opravdoví terapeuti normálně sedávají, protože musejí sedět dlouhé hodiny každý den. Dali mi to nové křeslo a vypadalo docela pohodlně, ale nakonec omezilo mou řeč těla ještě víc. Předtím jsem mohl používat své ruce, opřít se o ně a podobně. Nic z toho tento rok dělat nemohu." (honzii)
- Gabriel Byrne nikdy nečte scénář k následující epizodě dřív než v den natáčení. Pomáhá mu to v zachování si odstupu od charakteru pacienta, kterého tak nemá přečteného, ale scénu po scéně se k němu propracovává. Díky tomu ho nesoudí, ale přirozeně ho zajímá, co se danou postavou děje, a proto je i jeho herecký výkon věrnější. (honzii)
Reklama