Černá smrt

V rámci žánru je to určitě nadprůměr a umím si představit, že by se podobný námět mohl natočit nepoměrně horším způsobem. Přesto mi ten film úplně nesedí. Mé výhrady ovšem budou míjet většinu filmových fanoušků. V podstatě směřují k tomu, jestli se vám líbí literární tvorba Dana Browna nebo Umberta Eca. Oba píšou na první pohled totéž, při hlubším pohledu je mezi nimi ovšem zásadní rozdíl. Umberto Eco píše se špičkovou znalostí historie, estetiky a dobové filozofie, takže své hrdiny a jejich osudy zasazuje do z historického hlediska bezchybného prostředí, Dan Brown své dobrodružné příběhy píše s vědomím, že drtivé většině čtenářů je historická realita ukradená, takže to hází tak nějak od oka a jeho knihy při hlubším rozboru neobstojí. To pochopitelně nevadí tomu, aby měl větší komerční úspěch. Černá smrt funguje jako dobrodružný mysteriózní příběh, kdy divák může obdivovat temnou atmosféru země zasažené ničivou epidemií a střetem náboženských hodnot. Hluboké lesy, loupežníci a jejich krvavý střet s výpravou, močály tonoucí v oparu a tajemná vesnice, kde řádí čarodějnice, to všechno jsou žánrové rekvizity, které jsou zručně využité, a spolu se solidním obsazením vytvářejí i solidní divákův dojem. Jako historický příběh to ale neobstojí, protože konflikt mezi křesťanstvím a pohanstvím byl vybojovaný už o pár století předtím a křesťanství dokázalo lidovou pověrčivost a nejrůznější kulty úspěšně vstřebat. Jednotlivé náboženské hereze a konflikty probíhaly na jiné úrovni, ale to opravdu pro běžného filmového fanouška není podstatné. Spíš mi jde o takové ty scénáristické kotrmelce, jako když v bezvýchodné situaci dva vyčerpaní zajatí žoldnéři oslabení trýzněním se osvobodí z pout a během okamžiku zlomí odpor celé vesnice vzbouřenců. Přesto všechno má ode mě Černá smrt solidních 60 % celkového dojmu. (29.11.2010)

Soundtrack Christian Henson: 1. Pestilence [3:04] ,2. Lovers [2:19] ,3. Flaggelants [1:46] ,4. Marsh [2:32] ,5. Mercy [3:52] ,6. Banquet [2:01] ,7. France [1:23] ,8. Word [1:25] ,9. Departure [1:52] ,10. Brotherhood [2:09] ,11. Fireside [1:34] ,12. Necromancer [1:34] ,13. Company [2:42] ,14. Averil [1:14] ,15. Dalywag [2:37] ,16. Reunion [1:49] ,17. Ulrich [4:44] ,18. Flight [2:40] ,19. Osmund [3:49] ,20. Epilogue [2:33] ,21. End [2:52], (09.05.2011)

Nekompromisní temná jatka, nad kterými si můžete zafilozofovat. Není tam ani jedna vyloženě kladná postava, ale jejich motivace jsou dobře popsané a vy jim dokážete fandit. Hodně se objevuje konflikt křesťanství versus pohanství přičemž film nedává přednost ani jednomu, ani druhému. Všichni jsou jen lidé a všichni jsou hodně moc krutí. Rozhodně se ale jedná o asi nejtemnější zobrazení středověku, které nesází na historickou popisnost, ale na atmosféru. (04.11.2010)

Christopher Smith je divnej patron, prakticky každý jeho horror je něčím zajímavý, ale on si vždy najde způsob, jak sám sobě podrazit nohy a dosáhnout maximálně na slušný průměr. V Black Death si ani moc podrážet nohy nemusel, tady to za něj udělal už divný příběh, kdy skupina vírou vedených žoldáků jede do vesnice v bažinách, aby tu sejmula černokněžníka, který oživuje mrtvé, čímž chrání vesnici před morem. Příběh jak z tuctové pohádky natočil Smith stejně tuctově a i když do něj zamontoval několik zajímavých nápadů, docela dost brutality a jeden pěkný příběhový twist, pořád jsem se nemohl zbavit dojmu totální televiznosti celého projektu. Jako bych koukal na jeden z dílů Robin of Sherwood, to byla kdysi také solidní podívaná. A Sean Bean? Ty koníky si rozhodně zasloužil. (07.02.2011)

Vyneste své mrtvé.. Píše se 14.století, Stoletá válka proti Francouzům je teprve v plenkách a Anglii sužuje nemilosrdná Černá smrt (ti lidi už vážně nevěděli, jak se na den ulít z práce). No a kde se mor ještě nevplížil, tam dějí se dozajista čáry, takže jej do oněch míst v rámci křížové výpravy a politiky rovné šance raději přineseme. Pochopitelně, s božím požehnáním.. Lež a strach jako nástroj manipulace přináší záhubu napříč všemi vírami i ateismem, o tom není pochyb. Kdo ráno na záchodě rozsvítí vypínačem a považuje světlo za Boží znamení, když má pak průjem, svede to na Boží hněv a následné uklízení zasrané mísy si spojí s Božím trestem, tomu to asi budete těžko vysvětlovat, nicméně já bych nehledal ve Smithově snímku nějakou hlubokou myšlenku, či intelektuální tělocvičnu, ale jen syrové béčko s bohulibou partičkou kolem Boromira Beana (především ten plešatý, co vypadal jak tlustší brácha McConaugheyho - to byl povedený kousek), která chce do pohanské vesničky vnést trochu těch křesťanských tradic a vy si můžete mezi těma dvěma tábory přehazovat sympatie jako horký brambor. Tímto odpouštím kameramanovi, který občas zapomněl na ranního panáčka proti drkotám, i těm, kteří se ohrazují proti žánrovému označení horor. Horor přeci znamená "hrůzu" a myslím si, že osobní zkušenost z oné doby a ochutnání její vymožeností (pobyt v pohanské vodní klícce s vyhlídkou na protáhnutí kloubů mezi koňmi, či nepodařený start kacířské rakety na hranici) by ji ve většině z nás bez problému vzbudila.. (12.11.2010)