Černá smrt

Před polovinou 14. století zasáhla Evropu drtivá morová epidemie, v některých oblastech nastal až 70% úbytek obyvatelstva. Obecně zemřela třetina lidí. Tenhle film je depkoidní skoro jako černá smrt. A tohle období rozhodně nemá nouzi o fanatiky a maniaky všeho druhu, což film splňuje do puntíku. Nejpůsobivější scénou pro mě byl pochod flagelantů. Podívaná to skutečně nebyla pěkná, na druhou stranu si nemůžu pomoci - lépe to natočit nešlo. V období, jakým byla epidemie moru, není prostor pro hloupé žvásty, člověk se navrací k podstatě života a musí se rozhodnout, čemu vlastně věří, jestli mamonu, nebo Bohu, nebo něčemu úplně jinému. PS: Sean Bean zahrál výborně, jen mi až moc připomínal zjevem Boromira. (05.10.2010)

Anglická dráma zobrazujúca príbeh zo 14. storočia, to obvykle nie je typ filmu, ktorý by som si chcel pozrieť a priznám sa, že som moc od tohto filmu nečakal, no bol som celkom milo prekvapený. Veľmi dobrý scenár, dej mal hlavu a pätu a čo je ešte lepšie mal aj nejakú myšlienku. Na druhej strane mi vadil spôsob, akým to bolo podané a spracované a tiež herci mi pripadali trochu bez výrazu. Viem si tam predstaviť nejakých konkrétnych hercov, ktorí by tomu dodali správnu atmosféru, napríklad Anthony Hopkins v úlohe toho starého kňaza z kláštora, atď... pripadalo mi trochu suché, no napriek tomu fakt dobré. (03.12.2010)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $22,554║Tržby Celosvetovo $460,000▐ Tržby za predaj DVD v USA $1,891,545 //počet predaných kusov 137,694║ Zo začiatku to bolo na vážkach akým smerom sa to bude uberať ale nakoniec sa z toho vyklubal celkom zaujímavý námet, ulahodil trošku zauzlený dej, napätie, súboje, priemer. /60%/ (24.10.2011)

V rámci žánru je to určitě nadprůměr a umím si představit, že by se podobný námět mohl natočit nepoměrně horším způsobem. Přesto mi ten film úplně nesedí. Mé výhrady ovšem budou míjet většinu filmových fanoušků. V podstatě směřují k tomu, jestli se vám líbí literární tvorba Dana Browna nebo Umberta Eca. Oba píšou na první pohled totéž, při hlubším pohledu je mezi nimi ovšem zásadní rozdíl. Umberto Eco píše se špičkovou znalostí historie, estetiky a dobové filozofie, takže své hrdiny a jejich osudy zasazuje do z historického hlediska bezchybného prostředí, Dan Brown své dobrodružné příběhy píše s vědomím, že drtivé většině čtenářů je historická realita ukradená, takže to hází tak nějak od oka a jeho knihy při hlubším rozboru neobstojí. To pochopitelně nevadí tomu, aby měl větší komerční úspěch. Černá smrt funguje jako dobrodružný mysteriózní příběh, kdy divák může obdivovat temnou atmosféru země zasažené ničivou epidemií a střetem náboženských hodnot. Hluboké lesy, loupežníci a jejich krvavý střet s výpravou, močály tonoucí v oparu a tajemná vesnice, kde řádí čarodějnice, to všechno jsou žánrové rekvizity, které jsou zručně využité, a spolu se solidním obsazením vytvářejí i solidní divákův dojem. Jako historický příběh to ale neobstojí, protože konflikt mezi křesťanstvím a pohanstvím byl vybojovaný už o pár století předtím a křesťanství dokázalo lidovou pověrčivost a nejrůznější kulty úspěšně vstřebat. Jednotlivé náboženské hereze a konflikty probíhaly na jiné úrovni, ale to opravdu pro běžného filmového fanouška není podstatné. Spíš mi jde o takové ty scénáristické kotrmelce, jako když v bezvýchodné situaci dva vyčerpaní zajatí žoldnéři oslabení trýzněním se osvobodí z pout a během okamžiku zlomí odpor celé vesnice vzbouřenců. Přesto všechno má ode mě Černá smrt solidních 60 % celkového dojmu. (29.11.2010)

Ve své podstatě hluboce nestranný film, který jede na velice podobné vlně jako Amenábarova Agora s tím drobným rozdílem, že do své kritiky fanatismem pokřivených ideologií tentokrát zahrnuje i militantní ateismus. Nezáleží na tom, jaké ideje stojí u základu křesťanství a ateismu: jakmile se jich zmocní fanatici, není mezi nimi rozdíl, ať už jde o manipulaci, touhu po moci a nenávist k těm, kdo se mnou nesouhlasí, což může vyústit v nefalšovanou a přesnou ateistickou kopii katolického čarodějnického procesu (nekecám). Vždy, když už hrozí, že se vaše sympatie přikloní na jednu stranu, udělá Smith něco nečekaného, čím vám ukáže, že všichni jsou stejní a že „vše je to o jen lidech“. Po Ravenous a Antikristovi je pro mě Black Death za posledních dvanáct měsíců dalším důkazem, že je možné s chytrým filmem nesouhlasit a přitom ho stále obdivovat. PS: Nemám ráda, když se lidi nedokáží vyrovnat se svým očekáváním a hodnotí snímek nikoli podle toho, jaký je, ale podle toho, jaký by ho chtěli mít. Black Death není ani vzdáleně horor, očividně neaspiruje na to být horor, proč ho tedy prokristapána hodnotit jako horor? (06.08.2010)