Paví pírko

Po léta pozapomenutý koprodukční film, teprve v roce 2009 opatřený českým dabingem (který je daleko horší než původní slovenské znění). Pohádka s filozofickým přesahem určená spíše pro dospělé a starší děti, kterým nedostatek vnější akčnosti bohatě vynahradí krásný, málem shakespearovský text dramatika Josefa Topola, který si pro něj vypůjčil několik motivů z Erbenových pohádek. Absolutorium si rozhodně zaslouží spojení hudby (V.Godár, C.Débussy) a slova místy připomínající melodram, rafinovaně zvolené, mimořádně fotogenické exteriéry (Středohoří, Kost, Zvíkov, Most…) v různých ročních obdobích a opravdu dechberoucí kostýmy J.Jelínka (evidentně inspirované ilustracemi v pohádkových knížkách z konce 19.století) a vůbec celá – a důsledně dodržovaná! – „gotická“ stylizace. Královský pár je dokonalý, E.Vejmělková jako princezna je krása sama. Pohádka zase trochu jinak, dle komentářů tady uvedených ale určitě ne pro každého… (02.01.2010)

Pohádka s takřka Shakespearovskými dialogy v dospělém téměř politicky laděném duchu o potížích královlády, nástupnictví. Fantastické kostýmy, lokace, neobvykle podaný žánr pohádky spíše ve stylu legendy, dramatu. Špičkové obsazení, herecký výkon Dočolomanského, nádherná výprava, vynikající hudební stopa (V. Godár, C. Debussy). Psychologie postav, téma osudovosti, lásky podané tak jako nikde jinde a předtím, bravo československá koprodukce. Určitě to není pro každého, ale neobvyklý klenot dob dávno minulých, který má neskutečnou atmosféru a vtáhne vás svojí pochmurnou atmosférou a nelítostnou konfrontací hlavních postav. (20.01.2020)

Slovenský Plaváček s krásnou českou princeznou, hezkým králem, kterému ani Plaváček - Paví pírko ani jeho nevlastní bratr nesahají ani po kotníky a krásnou královnou. Kdyby byl Paví pírko řízek, byl by po konfrontaci s nevlastním bratrem, synem rybáře, která skončila jeho pádem ze skály, aspoň opravdu hodně dobře naklepaný. Chudák pták zlatohlav, nebo jak té zlaté slípce říkali, by to za chvíli byl pták nudista, jak všichni chtěli aspoň jeden zlatobrk. (27.12.2011)

Přehlídka filmových nedostatků od režijně-scénické a herecké bezradnosti statických záběrů, použití hudby, kameramanských protipohledů a střihů. Vnitřní řeči se snaží dovysvětlit to, na co si filmový jazyk netroufá. Radosti nepřidají ani wagnerovské mužské postavy, ani zvuková plochost, ani toporná řeč, natož v českém dabingu, podtrhujícím zmíněné mouchy. Pohádka čpící koprodukční rybinou. Přes nadějnou princeznu v nejlepších letech 1-2* (11.01.2014)

Už úvodné sudičky a myšlienkovo popletený kráľ nesľubovali bohvieaký zážitok. Netuším, ako dokážu deti stráviť toľko filozofovania v rozprávke, mňa to teda mimoriadne uspávalo a nudilo. Kráľ túžiaci po synovi a hlboko sklamaný svojou dcérou, ktorá vyrástla do neuveriteľnej krásy Vejmělkovej, kráľovná s neurčitým citovým rozpoložením a dvaja súperiaci synovia rybára v príbehu, kde sa skoro nič nedeje, ale snaží sa to diváka morálne poučiť. Rozprávku som dokonca zachytil nadabovanú do češtiny a zmena hlasu neprospela ani Dočolomanskému ani Vášáryovej, hoci tá sa vo filme objavuje málo. Zážitok veľmi slabý, a keď som to možno videl ako dieťa, tak sa nečudujem, že si to vôbec nepamätám. (20.01.2014)