Bílá stuha

Po zhlédnutí tohoto filmového počinu mě nezbývá než konstatovat, že Michael Haneke upevnil (pokud to vůbec ještě jde) svou neotřesitelnou pozici jednoho z nejlepších filmařů v oblasti sociologického a psychologického dramatu. Tentokrát zabrousil se svým dílem do období před 1. Světovou válkou. Jakožto živnou půdu svého dramatu si vybral více méně uzavřenou komunitu jednoho panství. Místo, kde se všichni navzájem znají, místo kde všichni prožívají společně své každodenní radosti i starosti. Téměř idylicky vypadající komunita, však pod povrchem živý kypící nenávist, podlost, závist a zradu. A to bez ohledu na společenské postavení, nečiníce rozdílu mezi dospělými či dětmi, v kterých se pouze odráží krutost svých rodičů. Tato krutost je však mnohem naturalističtější u dětí, které pouze dovádí krutost svých rodičů do dokonalosti. Každá menší či větší krutost však zapadne listím stejně rychle, jako vyrostla a je živnou půdou podezíravosti a touhy po odplatě v celé společnosti. Kam to až může dospět je ve filmu jen nepatrnými poznámkami připomenuto. Za zmínku určitě stojí i preciznost každičkého záběru, jež lahodí svojí fotografickou čistotou. Nádherný zážitek. (12.04.2010)

* výchova & trest * sedliak vs baron * Rakúsko-nemecko-francúzsko-talianska koprodukčná dráma minulého roka (2009), ktorú natočil Michael Haneke, je príbehom tragických udalostí v jednej rakúskej dedinke pred prvou svetovou vojnou. Učiteľ (Christian Friedel) rozpráva príbeh z dávnej minulosti, keď v dedinke, kde pôsobil došlo v krátkom čase po sebe k zvláštnym tragickým udalostiam, kriminálnym zločinom, ku ktorým sa nik neprihlásil a ani sa vinník nikdy nenašiel. Dedine vládne bohatý barón (Ulrich Tukur) a barónka (Ursina Lardi), zabezpečujú pre sedliakov prácu a živobytie, ale strach zo zvrátených skutkov ich donúti prehodnotiť svoje priority a vzťah k dedinčanom. V dedine a rodinách panuje najprísnejší režim, tvrdá otcovská ruka, slušnosť a disciplína. Príkladom je rodina pastora (Burghart Klaußner), ale pod rúškou tajomstva súkromia sa zakrývajú v rodinách v dedine aj hrôzostrašné hriechy starej generácie - smilstvo, incess, tyrania detí a žien. Je len logickým vyústením, že vzdor a neúmerný tlak privádza k neuveriteľným skutkom. Čiernobiely film je hlbokou sondou do izieb prísnej výchovy a dediny plnej zúfalstva, skrytých citov, nepotrestaných krívd a nevypovedaných právd. (06.09.2010)

Úžasný Hanekeho film. Dôležité je, ako tento film divák vníma. Na Hanekeho filmoch je zaujímavé to, že divák je nútený vnímať ich inak, ako je zvyknutý pri väčšine filmov. Jeho filmy majú totiž špecifický vyprávací štýl, kde je dôležité vždy to, čo sa nám javí ako nedôležité. Nejde tu o to "kto bol vrah", ale o to "aké vzťahy majú ľudia medzi sebou", aká je ich hierarchia a ako nám kamera ukazuje prostredie, v ktorom sa osoby pohybujú. Nejde tu ani o záver, ale o celý priebeh filmu. Záver je otvorený, niekto by mohol tvrdiť, že absentuje, ale v skutočnosti je nedôležitý. Dôležité sú veci mimo diania. V malej dedinke sa pomaly rodí zlo, uprostred prísnej rodinnej i náboženskej výchovy. Je to metafora na zrodenie sa fašizmu, ktorý prichádzal tiež pomaly a plíživo ako séria nevysvetliteľných udalostí vo filme? Haneke nám nechce ukázať strhujúci dej, ale strhujúcu štúdiu medziľudských vzťahov, kde sú postavy rovnako prirodzené ako v reálnom svete, preto sa s nimi dá veľmi ľahko stotožniť. Navyše jeho filmy majú vždy filozofický podtext, nad ktorým môže divák rozmýšľať ešte dlho po zhliadnutí filmu. Môže si sám interpretovať všetko, čo vo filme uvidel. K tomu mu "pomáha" kamera, ktorá je veľmi originálne riešená. Pohybuje sa po pľaci, číha pred dverami a divák má pocit, že to dôležité sa deje práve mimo nej. Psychológia je ďalšia Hanekeho silná stránka. Emocionalita, psychické týranie je tu viac značné, ako to fyzické. Každá z postáv akoby mala ešte nejaké osobné tajomstvo. A nad tým všetkým visí ešte čosi viac, čo netuší žiadna z nich, azda ani rozprávač príbehu - mladý učiteľ, ktorý sleduje toto prostredie iným pohľadom, pretože je v dedine nový. Možno je všetko tak, ako to vidí on a možno je to úplne naopak. Tri bodky. (14.09.2010)

Dokonalé neosobní vyprávění o uzavřené německé vesnici, kde není možné projevovat navenek city. Není úplně jasné kam vyprávění směřuje, autor rozvíjí až trestuhodně mnoho zápletek a žádnou z nich neuzavře. Každá postava dusí své problémy za zavřenými dveřmi, či hluboko v sobě. Setkání s Hanekem jsem přežil, ale to to solidní depka... (28.11.2010)

Atmosféra hustá, že by se dala krájet, i přes delší stopáž jsem se vůbec nenudil, děje se tam toho spousta, i když někdy pod povrchem, celý film diváka znepokojuje. Přesto mi to nepřišlo nijak artové nebo náročné, nejsou tam žádné nečitelné symboliky, jen to chce tu správnou náladu na nepříjemný zážitek plný psychoteroru, degenerace a zvrácené morálky. (20.03.2012)

Jsem rád, že jsem nebyl vychováván ve striktní a religiózně založené rodině. (13.06.2012)

Není to moc originální názor, ale mě osobně se to docela dotklo. Po jisté stránce tedy ano. Místa mi totiž přišli trochu moc umělé. A poněkud příliš Bergmanovské, některá navíc trochu alibistické, ale může být. Je příjemné pro mě vědět, že někdo dokáže natočit sledovatelný film s myšlenkou, podobenstvím, atmosférou a bez nahotin!! v moderním roce 2009. Herci úplně bezchybní, žrala jsem jim to i s navijákem. Pro mě bylo speciálním přínosem vztahová linie mezi učitelem a vychovatelkou, protože mi to připomínalo něco osobního, ale to sem asi nepatří. Mě to hlavně hrozně bavilo, protože mě to tak nějak vtáhlo do děje. Přesto si myslím že tomu ještě chybělo něco navíc, jiskra nebo nějaká drzost, která by mě donutila si to pustit znovu. Takhle jsem si to sice užila, ale na zopakování to pro mě není. Přesto je na tomhle filmu něco zvláštně zajímavého pro mé naivní divácké oko. (27.12.2012)

Asi jsme viděl jinej film, něž tu každej hodnotí. Ale tohle je prostě dlouhá a dlouhá nuda.. koukat se na to dá, ale kdybych si u toho nedal čaj, tak jsem snad 3x usnul. Napětí žádný, film prostě do děje vůbec nevtáhne. Nic pro mě. (29.12.2012)

Naposledy sme mali možnosť vzhliadnuť Hanekeho film Láska, Biela stuha je starším filmom tohto vyštudovaného psychológa. Opäť vnímame absenciu hudby (čo však vôbec neruší) a čistotu formy, ktorú len podčiarkuje čiernobiely obraz. Perfekcionistické usporiadanie záberov a kompozície formy je v kontraste s atmosférou a dialógmi, ktoré v nás vyvolávajú pocit, že tu nie je niečo v poriadku. Haneke sa pohráva s formou hororu a detektívky, avšak jeho film je „Niečo“ nie „o niečom“. Nevyužíva klasické atribúty hororu, no správanie postáv (najmä detí) znepokojuje a desí. „Zomrieme všetci?“ Ako detektívka vyvoláva otázky, no nedáva odpovede. Čo symbolizuje biela stuha? Je morálka v Eichwalde predzvesťou blížiaceho sa fašizmu? Správanie miestneho pastora je kritikou konzervatívnych hodnôt? Prečo je však vo viacerých scénach konzervatívna morálka glorifikovaná? Postmoderna? 10/10 (26.11.2013)

Prečo je výchova dôležitá a ako môže ovplyvňovať komunitu? To sa dozviete cez tento film. Skrytá sila a energia rozprávania preniká na povrch veľmi pozvoľne, ale zato nekompromisne isto. Brrr, horory sú nič. (26.12.2013)

100% (20.10.2023)

Dlouho jsem přemýšlel jestli jít dolů až ke dvěma hvězdičkám. Nakonec je dám, protože tento film mi přijde vyloženě jako útok na filmové ceny a nic dalšího. Je to takové to umění za každou cenu. Možná je to jenom můj pocit, ale Hanekemu jsem upřímnost filmu vůbec nevěřil. Jistě, má to asi poukazovat na zárodek zla ve společnosti před první světovou válkou, který byl zapříčiněn špatnou výchovou v německých rodinách. To není vůbec špatný námět. Ale to celkové zpracování je bída. Dlouhosáhlé nic neříkající rozhovory (během filmu mě obvzlášt otravovalo neustále používané "Ja, und?"), postavy do jedné naprosto nesympatické. Do filmu jsem se vůbec nezabral, všechno mi bylo jedno. (27.03.2010)

Hodně zajímavé, zase taková sondička (jak říká manželka :)) - doporučuji pro odvážné! (15.06.2010)

Na jednu stranu pěkný film s dobrou atmosférou, na druhou se nemůžu zbavit pocitu, že to bylo takové o ničem. Období těsně před První světovou válkou zachycené opravdu krásně - dobové nastínění i tehdejší sociální cítění, zvyky a chování lidí. Starý děda vypráví celou dobu příběh, který je už tak trochu domotaný. Samozřejmě že to byl záměr, ale ocenil bych, kdyby to udělali trochu jinak... hlavně když konec filmu zůstal otevřený, jako supermarket o víkendu. Jenže víte co? Je alespoň vidět, jak se po příchodu První světové války staly rázem všechny události téměř zapomenutými a opravdový problém lidi teprve čekal (27.09.2010)

Hardcore! Neviděl jsem zřejmě jiný film od režiséra. Působily na mě předem (i někdy matoucí) komentáře tady. Bylo slyšet do sálu přes zeď hudbu a zábavu místních intelektuálů v přilehlé nálevně kinokavárny... ale stejně to byl... Hardcore!! Brrrr!!! Černobílá stuha napětí mě nelítostně obepínala téměř celých 144 minut! Taky jsem měl pocit, že čtu knihu... :) Prostě: Hardcore!!! :) (01.10.2010)

Film u ktorého ak by niektoré scény trvali dlhšie a iné naopak kratšie tak by to bolo za plný počet ale scény pri ktorých je kamera statická a štyri minúty okolo nej pobehujú herci sú fakt miestami nudné. Obrovským plusom je fakt ,že aj napriek "mladosti" snímku vyzerá ako keby bol natáčaný v 60- rokoch. .....Videné v Cinefile Ke...... (15.10.2010)

Za zpracování, za téma, za kameru, střih, herce a vůbec celý film bych dal 4 hvězdičky. Pátou musím extra přidat za to nepopsatelné dusno, které se táhne celým filmem a dokonce se stupňuje. Tohle umí jen Haneke (a taky Trier, protože mi Bílá stuha v přišla v něčem příbuzná s Dogvillem) (01.01.2011)

Film tak chladný a vypilovaný jako samotné Německo. Zato film atmosferický s pěknou kamerou. Velice působivé vyprávění. Ale ta představa života vedeného místními lidmi je strašná! Jeden z mála filmů u kterého jsem zralý na panáka. (06.06.2011)

Asi nejsem dostatečně způsobilá k takovému typu filmů . Uznávám zajímavou atmosféru, napětí a herecké výkony ,ale.... Těch,, ale " mám víc a vcelku jsem zklamaná. (25.06.2011)

90%. Těch 10% dolů je za ten závěr nezávěr. Přílišná doslovnost u filmu samozřejmě škodí, ale toto je opačný extrém. Jinak dokonalé po všech stránkách se zvláštním přihlédnutím k hereckým výkonům zejména těch mladších. Nutno vidět v originálním znění. (18.07.2011)