Josefína Mutzenbacher: Jak to skutečně bylo... díl 1.

Jak hodnotit porno? I když porno tedy fakt netradiční! Je to spíš taková pornoparodie, která má své kouzlo ve své přirozenosti, (i u pornofilmu) nekomerčnosti a zábavnosti. Dal jsem 5*,stejně jako bych mohl dát odpad, ale znáte to :). Hlavní herečka je pěkná a výkonná po celý film, dabing úžasný 8D, scény různorodé, ... a už radši dost 8D,prostě kdo má rád nepovrchní porno, tohle by si měl sehnat, pro ostatní to bude stejně jen pokleslý brak. (13.01.2010)

Ac nemam v planu zde hodnotit pornofilmy, tak u Josefiny musim udelat vyjimku. Tento film se ke mne dostal snad po vice nez 15-ti letech a nektere momenty si pamatuji dodnes. Neskutecne me po te dobe shlednuti tohoto filmu potesilo. Ma to vtip, sympatickou hlavni hrdinku, na filmy tohoto zanru i bohaty dej a poradne kartace:-). Toto je spicka ve svem oboru a poctive "oldschoolove porno"! (28.05.2009)

Když se porno v sedmdesátých letech dostalo do kin, čelilo tím současně výzvě, jak diváky zaujmout na ploše celovečerní stopáže. Jednou z logických cest bylo využití a přitvrdění již existujících žánrů erotických a sexploitation filmů. V případě německé produkce to znamenalo, že se porno stalo logickým vyústěním populárních lechtivých komedií přelomu šedesátých a sedmdesátých let, které zase představovaly lascivní a záměrně podvratné variace konzervativních heimatfilmů padesátých let. Tento rodokmen je přesně patrný i na nejproslulejším titulu zlaté éry německého porna, Billianově "Josefíně". Vyprávěnka o sexuálním rozkvětu titulní hrdinky důsledně kopíruje motivy a styl heimatfilmů, tedy až na to, že tentokrát mají bezstarostnost mládí, moudrost tradičních autorit a rodinná pospolitost výrazně košilatější a explicitnější podobu. Stylově pak film náleží ke kostýmní a historické linii heimatfilmů, které se opájely kašírovanou idylou devatenáctého století a vyobrazovaly život dobové šlechty či měšťanstva (druhý směr představovaly snímky oslavující prostý život na německém a rakouském venkově, obzvláště pak v alpských oblastech, na který zase karikaturně navazovaly hambaté komedie v čele s "Tři Švédky v Tyrolích" a jejich porno variace jako "Bienenstich im Liebesnest"). Právě držení hereckého stylu heimatfilmu a především pak dobové mluvy zde zakládá velkou část humoru, který zůstává zcela ztracen v překladu. Humor je ale zastřešujícím principem i pro sexuální scény, u kterých je mnohem větší pozornost než jednotlivým prostocvikům věnována expozici a jejímu rozvedení do celé scény (viz famózní sekvence s fotografem či páterem). Ostatně "Josefína" překvapí právě svým pojetím sexu, které se vymyká nejen obsesivní výkonnosti dnešního středního proudu porno produkce, ale i slastné prostopášnosti zlaté éry. Sex zde není projev touhy či chtíče, ale prostě zábava. Nesejde pak vůbec na tom s kým a kde je provozována, měřítkem je jen a pouze jaké potěšení přinese. Proto také film, ačkoli by se mohlo z expozice řady scén zdát, že z žen dělá jen objekty a komoditu, naopak stojí nad obvyklými genderovými schématy. Sympatická hrdinka naopak v jakékoli situaci zůstává zcela autonomní a svéhlavou osobou, která se ohlíží pouze na to, jestli dosáhne orgasmu, při čemž je jí zcela jedno, za jakých okolností. Na závěr si zaslouží zmínit i rozverný meta humor, který přichází ke slovu v úvodní a závěrečné pasáži filmu, kde scény původně uvozené jako diegeze náhle boří čtvrtou stěnu, když hrdinka začne oslovovat publikum, zatímco si při tom užívá tělesných radovánek. Ačkoli úspěch Billianovy první Josefiny vedle k natočení ještě řady pokračování, v žádném z nich nejen že se titulní role už nezhostila úžasně přirozená a osobitě přízemní Patricia Rhomberg, ale ani nedosahují zábavnosti, rozvernosti a sofistikované prasáckosti tohoto zaslouženého kultu. (10.05.2015)

Hans Billian vytvořil honosný kult opěvovaný všemi bohémy, impotentními samci a zamindrákovanými masturbujícími panici. Ukázal světu, že i u porna je třeba prvotřídní zápletky, ve které nestačí když se žena plně vzdá předsudků a pevně uchopí muže za pyj. Tento film je jiný oproti druhým ve své kategorii, u Josefiny je smysluplnost příběhu alfa i omega. Pozornost diváků upoutala především v té době velmi mladičká a talentovaná Patricia Rhomberg, která svou zručností rozdávala radost všude kolem. Na závěr bych rád dodal, že bych byl velmi rád za hromadné zrušení firem Gillette a Wilkinson. Vždyť přírodní sestřih ohanbí je přeci tak krásný. 10/10 (07.02.2012)

Oldschool německé péčko s bobrama. Zlaté sedmdesátky! Nenechte se ale odradit touto perverzí, protože je to zábava k popukání! Když se řekne Josefína, tak si hned vybavím scénu s fotografováním, protože při jejím sledování pokaždé sletím ze židle! Abych maličko zasvětil. Pan fotograf na ulici osloví Josefínu a nabídne ji, že může pózovat u něj doma. Jako další aktéry tam má svoji ženu a nějakého nýmanda. Jde mu hlavně o umění a povedené fotky, takže si svou nahou ženu stále hlídá jesti nelumpačí. Nazí jsou tam všichni a nevinné pózování se pokaždé ve chvíli nesledování manžílka zvrhne. Chudák tak pokaždé běsní jak o život: "Ale jenom špičku!!! Vždyť ty šou**áš potvoro!!!" :-D Těch absurdit je tu ale mnohem více. Jestli budete mít na tenhle humor naladěné lidi, tak udělejte projekci, stojí to za to! :-D (10.05.2015)