순정만화
Hello, Schoolgirl
Režie:
Jang-ha RyooObsahy(1)
Kwon Yeon-woo pracuje jako úředník na obecním úřadě a ačkoliv je mu už 30 let, žije sám, je tichý a neschopen najít si vhodnou partnerku. Po přestěhování do nového bytu ale často potkává Han Soo-yeong, maturantku zdejší školy, která žije o patro pod ním. Ta je typickou potrhlou středoškolačkou.
Kang Sook začal po vystudování vysoké školy také pracovat na obecním úřadě a během cest domů si začíná v metru všímat melancholické Kwon Ha-kyeong. Tu potkává, když ona kouří vždy na stejném místě, a pořád má před očima její úsměv. Po čase ale zjistí, že Kwon Ha-kyeong jezdí po stejných trasách, dělá stejné činnosti jako kdysi se svou životní láskou…a ačkoliv se Kang Sook snaží ji dát další impuls k životu, nezdá se, že by byl úspěšný.
Čtyři osoby, dva příběhy a na první pohled nestejnorodé páry, které začnou mít více společného, než se zpočátku zdá.
(jorgus)
Recenze (65)
Podobne ako Japonské After the Rain je aj Hello Schoolgirl zameraný na vzťah študentky a dospelého muža. A podobne ako v prípade japonského filmu sa aj tu stretávame s citlivým vykresleným charakterov, s jemnocitom pri predávaní emócií a s ľahkým humorom, ktorý je svieži a príjemný. Ji-tae Yoo, ktorého poznáme skôr z Trilógie o pomste hrá milého a samotárskeho muža, zatiaľ čo mu rozjašená ale pri tom rozumna Yeon-hee Lee sekunduje ako predmet túžby. Je to hravé, príjemné a pozitívne. Naozaj mi po dlhej dobe padlo pozrieť takýto slaďák, z ktorého ale našťastie zuby nebolia ani sa nekazia. Žánrovka ako vyšitá. Z krajiny, ktorá vie ako na to. ()
Plný počet nedávám, protože mi nesedla dvojice Soon/Ha-kyeong. Jednotlivě proti nim nic nemám, ale nedokážu uvěřit, že by jejich vztah mohl dlouhodobě klapat. Na druhou stranu bylo prolínání obou příběhů dobře promyšlené a linie druhé dvojice se mi líbila velmi. Už od Milionářovy první lásky je mi velmi příjemná Lee Yeon-hee a navíc mě nadchl moment, kdy její nohy poprvé vkročí do bytu. Nevím, jestli to tak bude vnímat každý, ale v tom záběru je podle mě čistá esence toho, co my, muži, na ženách milujeme. ()
Vyjimecna romance, jaka tu uz nebyla vazne vazne dlouho. Vzajemne se propletajici dva milostne pribehy do sebe neuveritelne zapadaji, i presto ze s sebou zpocatku nesou naprosto odlisne nalady. Melancholicke, misty az komorni party prekvapive dobre zapadaji mezi ty komedialni, ktere v sobe zas dusi notnou davku horkosti. Cela nalada tohoto filmu je unikatni dotkne se mozna hloubeji nez by kdo cekal. ()
Korejci umějí natočit milé a uvěřitelné vztahové drama bez hysterického melodramatu. Ne že by to pro mě byla úplná novinka (ostatně i téma bylo podobně zvládnuté v Eorin shinbu), ale tohle je vyloženě vyzrálé pojetí. Nemyslím ani, že bych filmu vytkl nějakou zbytečnost nebo přepálenou stopáž... Ani druhý pár není jen jako doplněk, a vcelku dává smysl. Vlastně ani nevím, proč o nich píši jako o druhém páru, příběhy jsou skoro rovnocenné... Moc pěkné. ()
Co naplat korejci romantiku prostě umí. Především dokáží skvěle balancovat na hranici kýče a roztomilé naivity a těmi nejjemnějšími tóny stimulovat diváka až zjihne jak zaláskovaná puberťačka. Pak často akceptuji i to, co bych jindy považoval za překročení pomyslné hranice nevkusného citového vydírání. V podstatě se na tuto něžnou romantickou (chvílemi velmi smutnou) vlnu vždy znovu rád naladím i když je to pořád o tom samém ()
Reklama