Bílá vrána

Našťastie som na čt2 natrafil na film v pôvodnom znení s titulkami. Ako píše Malarkey, to Charlieho "ééé-hh" si viem, ale radšej nechcem v dabingu predstaviť a verím, že to dokáže pokaziť dojem. V originále mi to ale nijako neprekážalo a Charlieho kúsky ma niekedy rozosmiali. Asi najviac záber na zosratú riť...Viem, nie je to žiadna sranda mať doma postihnuté dieťa. Po tomto filme o tom budete mať celkom jasnú predstavu. Toni Collette je úžasná herečka a v tomto filme bola vážne skvelá v úlohe silnej a milujúcej matky. Kiež by každá matka v sebe mala toľko síl. Mladá Gemma Ward síce hrala dobre, ale jej oči alá "mlok" mi nerobili dobre. Navyše ju na smrť vystrašil Charlieho penis! tak o čom by bola neskôr tá ich love story? Veď Charlieho brat má v nohaviciach tiež podobný baklažán...80%. (19.01.2013)

Asi jsem nebyl nalazen na notu tohoto filmu, ale docela mne zklamal. Nudil jsem se u neho totalne, nedonutil mne totiz premyslet nebo se alespon zamyslet nad nekterymi vecmi. Vetsina scen byla v podstate klise a filmari nedali do sveho dilka zadnou originalni myslenku. A v neposlednim rade me iritovali hlavni predstavitele "normalnich" lidi, kteri mi byli naprosto nesympaticti a hlavne mi neprislo, ze by umeli hrat. (11.10.2008)

No, český název mě zas tak neuchvátil, stejně jako plakát. Trochu to totiž dle mého přesně nevystihuje to, co přijde. Tohle není teen drama na téma, kterak se chlapec na střední zamiluje do děvčete na střední, tohle je výborné rodinné drama, kterak se morální aspekt bije se sobeckostí a úspěchem ve vlastním životě. Já musím přiznat, že ve mně vyvolali tvůrci přesně takový pocit, jaký by divák asi měl mít. Sympatizace s hlavním hrdinou, jeho lehký nesouhlas, větší nesouhlas a nakonec smíření. Je to kus dobře odvedené práce, která mě těší. (30.03.2011)

Další z filmů zabývající se autismem. Znovu dostáváme pocítit, že svět kolem nás není tak jednoduchý, jako se na první pohled zdá a jsou mezi námi lidi, kteří jsou odkázaní na pomoc druhých. Zdejší autista Charlie je ještě více vzdálen realitě než postava Di Capria ve filmu CO ŽERE GILBERTA GRAPEA. Oba snímky jsou si velmi podobné. Těžkosti, které musí rodina překonávat, když o takového člověka pečuje, nepochopení a nesolidarita okolí. Problém zde nezasévá jen Charlie, ale i dospívající Thomas, který dosud není duševně vyrovnaný s bratrovým stavem a zároveň řeší vlastní problémy ve středoškolském kolektivu. S problémy mu pomáhá až překvapivě chápavá a hodná Jackie. Když bych měl oba filmy srovnat, BÍLÁ VRÁNA zachází do většího extrému v zobrazení kontrastů a faux pas způsobených člověkem trpícím autismem. To může dost lidí při sledování znechutit, jiné zase ještě víc uvrhne do myšlenek a stavů lidí, kteří tyto situace zažívají každý den. Po čistě filmové stránce je CO ŽERE GILBERTA GRAPEA lepší film. Zde je to ale stále velmi dobrých 74%. (31.01.2011)

Jedním slovem výborný. Další dílko, které se nenápadně krčí stejně jako Keith v ústraní kvůli zdání teenegerovského rádoby dramatu, přestože se jedná o výborná dramata , která mnohdy nejsou k vidění u věhlasnějších jmen. Ale oboje byli skvělé. Zpátky k vráně. Hodně silný příběh, skvělá kamera, výprava a především herci (pro mě je Luke Ford od teď pan herec, protože takhle skvěle zahrát autisu klobouk dolu.) Jsem rád, že se takovýchto děl točí čím dál víc, protože doopravdy chytnou za srdce, vyvolávají emoce a já si říkám, že život Thomase bych asi nevydržel. Takže plnej počet a BRAVO! (14.02.2009)