Bílá vrána

Citlivé téma zaobalené do velmi vtipného kabátu. Filmů(i lepších) o autismu už bylo natočno opravdu hodně, ale tento mě opravdu chytl za srdce a rodina Mollisonů si mě omotala kolem prstu. Australané prokázali, že filmy točit umí a se scénářem si, pro mě velmi sympaticky vyhráli..scény nejen, že působily velmi reálně, ale mnohdy i velmi mile. Herecky skvěle zvládnuté a Toni Collette svým civilním projevem opět zazářila. Jedním slovem nádhera a pohlazení po duši. A dějová linie směřující k plyšovému medvídku Rexovi byla rozhodně originální a vtipná. (09.08.2009)

No tyvole tohle byl film......na něj fakt nemám slov. Možná za to může dabing, ale asi ani v originále bych nevydržel. Bylo to hlavně kvůli tomu autistovi, co se po plátně proháněl prakticky celý film. Poslouchat jeho "éeeé" každouo půl vteřinu bylo tak ubíjející, že jsem snad o nějaký to IQ v tu chvíli sám přišel, protože to se fakt nedalo strpět. No Charlie ne neutíkej (řiká jeho bratr) - éeeé - (Charlie vběhne do cizího baráku) éeeéé - Né Charlie, vrať se - (Charlie vběhne do prvního patra, kde je sprcha se záchodem a začne do jednoho chcát) éeeeéee - Charlie nech toho a pojď rychle pryč - (Náhle ze sprchy vykoukne holka a začne hrozně řvát, Charlie furt chčije na hajzlu a vydává jeho éeeeée) - Eéééeeeéeeee éeee ée ee (o pár éeeeée a dvě minuty déle už je Charlie s jeho bratrem venku s pěknou ostudou v rukávech, vlastně těžko, oba byli ve slipech) ééeeeée a Charlie už zase čumí na pohádky. (04.10.2009)

Viděl jsem opakovaně, ale netroufl jsem si hodnotit dřív, než po shlédnutí amerického Co žere Gilberta Grapea? Přestože byl Gilert Grape pravděpodobně předobrazem Bílé vrány (v obou filmech jsou důležité scény koupání, v obou filmech spolu mají bratři fyzický konflikt), jde o filmy odlišné a není zcela férové je porovnávat. Charlie je autista žijící v normálním světě a normální rodině. Jeho bratr Thomas by chtěl žít normální život a vlastně ho i žije - jen kdyby nebylo Charlieho. Odlišnost Charlieho je zásadní, zásadní je i vývoj vztahu obou bratrů. Teenagerovskost filmu vychází z faktu, že Thomas je mladší a méně vyspělý, než Gilbert Grape - což však neznamená, že výsledek musí být nutně horší. Vztah obou bratrů je propracovanější, nálada je uvolněnější, divák má pocit krásna. Přestože mi taneční scéna z konce filmu připadá být trochu umělá, hodnotím oba filmy stejně. 85% (06.04.2010)

Život je mrcha, ale na všechno se dá dívat z té příjemnější stránky. Připadám si trochu zahanbeně a necitlivě, protože autista Charlie brnkal dost slušně celou dobu na moje nervy. Jeho bratrovi Thomasovi jsem tedy po celou dobu rozuměla, protože já bych to snášela dost podobně, možná i hůř. Obdivuji rodiny, které se s takovým neštěstím umí vyrovnat. Musím ale souhlasit s uživatelem Malarkeym:)) (04.03.2011)

Nebýt tak "nízkého" hodnocení na csfd, přemýšlel bych asi mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale takhle je těch pět jasných. Film o autistickém chlapci, ale zejména o jeho bratrovi, který musí snášet tíhu každodenní odpovědnosti a frustrace si rozhodně zaslouží pozornost. Herecké výkony jsou tu takové nehollywoodské, proto film vypadá více přirozeněji a to jedině dobře. Po zhlédnutí asi budu koukat úplně jinak na některé podobné případy postižení kdekoliv na ně narazím.. (01.06.2009)