Bounty

1.5.2010 ~ Píše se rok 1787 a z anglického přístavu vyplouvá loď Bounty. Její kapitán využívá příležitosti k pokusu uskutečnit jeden smělý plán. Smělý a riskantní. Ale riskování, vojenská disciplína a nařízení opouštět ráj se nemusí líbit všem. ~ A to nemluvě o tom, že kapitán je poměrně rapl, povýšenecký Anglán a voják až do morku kosti. Nu a tento chlapík dostane možnost konečně zviditelnit svoje jméno. Dostane za úkol dojet na Tahiti, nalodit několik rostlin Chlebovníku a odvézt je na Jamajku, aby bylo více levné stravy tamním otrokům. Tohle samotné jeho snem není, on tím získává možnost obeplout jako první celou Zemi. ~ Anthony Hopkins si jako svého druhého důstojníka vybírá Mela Gibbsona, oba se mají za přátelé, několikrát spolu již chladné vody moří a oceánů zdolávali. Tentokrát je ale všechno trochu jinak. Kapitán, zaslepen cílem obeplutí Země volí nebezpečnou cestu a ta se mu málem vymstí. Je tedy nucen i pod tlakem okolí ustoupit a volit cestu jednodušší ač delší. Mezi posádkou i důstojníky si už ale stačil podrýt autoritu. ~ Oficiálního cíle je dosaženo, Tahiti otevírá náruč a lepé tamní domorodky nejen ji. Ráj pro ty, kteří nemají příliš důvodů vracet se do nevlídné Anglie, navíc pod taktovkou arogantní hlavy lodi. Zájem zběhnout, riskovat smrt oběšením a zůstat tam, kde se líbí dostává tak více a více členů posádky, záhy již i s nyní již prvním důstojníkem Melem. Netrvá dlouho, je vydán rozkaz na odplutí a krátce poté houstne atmosféra na lodi více než mlha nad rybníčkem Brčálníkem. A tu se dostáváme k tomu hlavnímu z celého filmu, vzpouře na lodi Bounty. Kapitán s několika dalšími členy je vysazen do člunu a spolu jsou tak ponecháni osudu, přičemž "nová" posádka se vrací zpět na Tahiti a většina záhy prchá dále, někam mimo zákon britského námořnictva. Jejich domovem se stává ostrov Pitcairn, kde potomci těchto revoltujících námořníků žijí dodnes. Mezitím se posádka záchranného člunu dostává na prahu vysílení na jiný tichomořský ostrov, tou dobou pod nadvládou Holanďanů, a odtud po nějaké době zpět do Anglie. ~ Samotný film je vyprávěn formou Anthonyho popisu událostí celé výpravy a samotné vzpoury. Anthony je totiž v Anglii souzen za to, že dovolil převzít loď britského námořnictva rebely. Ostatních herců, kromě Mela a Anthonyho, si pořádně ani nevšimnete, jsou tu, samé herecké hvězdy dnešní doby, ale jen málo z nich má nějakou větší filmovou roli. Ovšem když by na Vás zařval Anthony jako tady, nikdo by vám nevytýkal, kdybyste uronili slzu do gatí. Stejně tak by si nikdo nedovolil ceknout ve chvíli, kdy by nad vámi pištěl smyslů zbavený Mel. Tihle dva a pár dalších drobností je to jediné, co drží film nad vodou. ~ Ačkoliv je film pojat jako soudní líčení, přišel mi i tak poměrně dost pokrácený. Všechno je sice popisováno v krátkých útržcích děje, které dokáží navodit atmosféru, ale chybí tomu jakási hloubka příběhu. Za celou dobu se neudálo nic tak důležitého a do filmu vtahujícího, abych mohl s posádkou soucítit a věřit jim, že už dál nemohou a nechtějí. ~ Za poslední zmínku stojí snad již jen Vangelisův hudební doprovod, který se sice Dobytí ráje rovnat nemůže, ale alespoň neruší a potichu a nenápadně dobarvuje některé scény a záběry. ~ Jsou i další filmy na motivy vzpoury na Bounty, tenhle ale i přes hvězdné herecké a hudební obsazení není zlatým hřebem mořeplaveckých večerů. Jedna hvězdička za Anthonyho, jedna za Mela a jedna za Vangelise. Víc ani o uzel. (19.03.2013) (méně) (více)