Režie:
Petri KotwicaScénář:
Petri KotwicaKamera:
Harri RätyHudba:
Eicca ToppinenHrají:
Outi Mäenpää, Ria Kataja, Martti Suosalo, Ville Virtanen, Sara Paavolainen, Netta Heikkilä, Väinö Heiskanen, Philipp Danne, Matti Laine, Emilia Sinisalo (více)Obsahy(2)
Finka Saara, žena v nejlepších letech a doktorka, musí jednoho dne čelit poznání, o které nikdy nestála. Zjišťuje, že ji její manžel, architekt Leo, podvádí s mladší dívkou Tuuli. Saara ale odmítá jen tak bez okolků prohrát. Pod falešnou identitou se proto s Tuuli sblíží a naváže s ní přátelství. A proč? Žene ji touha pomstít se všem, kteří jí ublížili. Vzniká tak milostný trojúhelník, ze kterého mrazí. Ve finském dramatu režiséra Petriho Kotwicy, kořeněném velkými špetkami černého a hrubě umletého humoru, exceluje především představitelka Saary, jedna z nejlepších finských hereček současnosti Outi Mäenpääová. Snímek se pak dočkal hned šesti ocenění Jussi a také nominace na berlínského Zlatého medvěda. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Nemôžem uprieť príjemnú, severskú atmosféru a po pocitovej stránke dosiahol snímok slušnú úroveň, všetko však žiaľ padá na neuveriteľnosti určitých hraničných situácií a prekombinovanosti deja. Niekedy je menej viac, to je presne to, s čím sa niekedy potýka aj ázijská kinematografia, len tam je v príbehovej kostre zvyčajne zachovaná vyššia úroveň inteligencie, čo sa aj potom v závere snímku nejako prejaví. Tu to žiaľ nemôžem povedať, teda aspoň nie v takej miere ako by som si želal. 65/100 ()
Severský koktejl namíchaný z mnoha ingrediencí (láska, manželství, nevěra, sex, přátelství, žárlivost, intrikaření). Těžký, občas příliš silný, překombinovaný, přehnaný. Jeho popíjení chvílemi zdlouhavé až nekonečné. V hluchých pasážích divákovi přímo nabídnuta možnost konstruovat a dopředu předvídat události a zvraty v klasickém milostném trojúhelníku. A většinou se skutečně jeho představy a předpovědi po chvíli objevily na obrazovce, z čehož byl poněkud rozčarován a otráven. ()
Já teda nechci být za kaziinfa (1.pád kaziinfo), ale vážně jsem tu neviděl ani malé, natož velké špetky černého humoru. Charakterizoval bych tenhle film jako d-r-s-n-é (čtěte pomalu a důrazně) psychologické drama ve stylu Othella. Celý film jsem byl napnutý jak šraňky (nebo jak se to říká). Kam se hrabou americké horory na finská dramata! ()
Jeden z nejlepších finských filmů. "Musta jää" popisuje milostný trojúhelník s nečekanou zápletkou. Mnohokrát (a docela překvapivě) je téměř v Hitchcockově atmosféře, protože vždy víte o trochu více, než kterákoli z postav. Černý led je velice zajímavý film, který stojí za to, zhlédnout ho více než jednou. Sledovat soutěž dvou žen o lásku jednoho člověka je myšlenka zajímavá a já se mohu zaručit za to, že tento film vás nezklame. ()
Miluji severské filmy! Finština mi sice trochu trhá uši, lépe mi zní norština, ale nic proti ničemu. Prvně: Ria Kataja byla úžasná - ne přímo typická blonďatá kráska, ale herečka s úžasným charisma a svým způsobem i sex-appealem a řekla bych, byť to až tak nepoznám, i obrovským talentem. Zvedla film o několik příček nahoru. Téma zajímavé, i když vlastně banální (klasický trojúhelník: manžel - manželka - milenka), ale to zpracování a ten konec - ale to snad není nutné se rozepisovat, jak že to umí seveřané dokoulet do finále. Paráda. ()
Reklama