Mamut

„Budeme si teď muset najít novou chůvu“. Nemohlo snad zaznít nic výstižnějšího, než tato závěrečná (věcně) vyřčená věta z úst hlavní hrdinky. Propast mezi oběma světy je tak hluboká, že ač se budeme snažit sebevíc, pořád to bude „dostatečně hluboko“, aby se nic zásadního nezměnilo. Nicméně to nic nemění na faktu, že je důležité to zkoušet stále znovu. Pokud by totiž zhasla i ta poslední špetka naděje (solidarity), můžem to tady rovnou nechat srovnat se zemí a začít („někdy příště, někde jinde, velkým třeskem“). Snímek Mamut si zcela jistě nejvíce užijí (resp. prožijí) ženy-matky, nicméně režisér L. Moodysson zde řeší paralelně (ne)závisle na sobě více témat, takže pokud zrovna nejste „matka 7leté dcery“, neznamená to ještě nutně, že vás snímek nebude mít čím oslovit. Jedinou (opodstatněnou) výtkou může být právě ta „naháněná“ několika témat (resp. úhlů pohledu) a s tím spojená určitá roztříštěnost, kdy by určitá(é) situace (scéna) zasloužila více rozpracovat (popř. ji zcela vystřihnout) a nepůsobila tak v divákových očích poněkud prvoplánově (viz scéna telefonátu filipínské prostituky Cookie svému dítěti), byť každý jasně vidí její účel (režisérův záměr). Troufám si jednoznačně tvrdit, že vyzrálejší režisér typu Ińárrity by si toho byl dobře vědom a těchto chyb(ek) se vyvaroval. Přiznávám však, že porovnávat tyto dva režiséry není zcela fér, každý z nich se přeci jenom vydal (filmařsky) zcela odlišnou cestou (resp. použitým vypravěčským stylem) a to i obsahově. To je však (co se mých výhrad týče) vše. I přes výtku nakonec chválím volně plynoucí režii, civilní herecké výkony (v čele s M. Williams) a zejména potom britské Ladytron v čele s ústřední „ Destroy Everything You Touch“. 78% p.s. to uživ. Blizzard. Když už mermomocí toužíš po tom být šokován a zažívat zvraty, zkus to někdy o víkendu na Letné. Takový Pepík Hnátek by mohl vyprávět...... já naopak (nejen ve světle těchto experience) takovéto snímky vítám. Zajímavý komentář (pro mě): uživ. seeker23 (17.04.2012)

K mému hodnocení: Mammoth nefunguje tak dobře, jako nejčastěji přirovnávaný Babel (u mě 4*), proto dávám tříhvězdičkové hodnocení, přestože se snímek samotný k těm čtyřem šplhal. K filmu (může obsahovat spoilery): Bernal je sympaťák, ale občas nerozumím chování jeho postavy (nejdřív je jasné, že by se Leo s holkou z klubu nevyspal, a pak to po klišé fajn prožitém dni udělá, a ještě jí zcela vážně řekne, že spolu zůstanou). :P "Americká posádka" Michelle Williams jako chirurgyně Ellen a manželka, Sophie Nyweide jako dcera Jackie a Marife Necesito jako chůva Gloria naopak hrají excelentně. Občas mi ale mé "dostávání se do filmu" kazí až moc okaté citové vyděračství režiséra. Smrt syna Glorie byla už fakt moc a můj zájem upadal. Škoda, nakročeno to mělo dobře. (04.05.2010)

Nezaujímavé, nezáživné a hrozne ploché. Námet ma tiež neoslnil, nič svetoborné. V poriadnej dráme to funguje asi tak, že sa najskôr načrtnú príčiny a potom prídu na rad následky. Tu síce niečo z príčin bolo, ale k následkom sa to už neprepracovalo, resp. bolo to šlendriánsky odbité, vrátane samotného záveru. To mi prišlo ako keby tam hlavnú rolu hrala tá filipínska gazdiná. Nuda a veľké sklamanie. 50/100 (11.09.2016)

Film o různých lidech v různých částech světa, jejichž cesty a činy jsou nějak propletené. Mladý americký úspěšný manželský pár ‒ on, počítačový génius, ona, chirurg ‒ oba jsou pořád v práci, takže jejich desetiletou holčičku hlídá filipínská chůva, která má sama doma deseti- a šestiletého syna a ty zas hlídá babička. Počítačový génius odlétá do Thajska, aby tam podepsal smlouvu za 45 milionů dolarů. A aby měl čím zapůsobit i podepsat tu smlouvu, jeho právník mu daroval super pero za 3000 dolarů. Pero je tak drahé proto, že je vyrobeno z kosti mamuta, kterého vykopali kdesi v permafrostu na Sibiři, pak 5 let sušili mamutí kly, a pak z nich udělali tuto super věc, bez které se nedá žít. Všichni v tom filmu trpí tím, že jim práce, povinnosti, nutnost znemožňují být tam a s těmi, s kým je jim dobře. Kdo za to vše může? Za ty nespravedlnosti, které se lidem dějí? Nikdo. Nikdo nechce být vědomě zlý. Není mezi námi nevinných a viníků. Prostě je nastartován stroj, kterému se říká moderní civilizace, a náš svět takhle funguje. Chceš-li se vézt, tak se vez, jestli nechceš či nemůžeš, běž z kola ven. A záleží i na tom, v které části stroje jsme ‒ jestli nahoře v kabině nebo dole v kotelně, nebo jestli jsme se octli pod koly. Když počítačový génius popisoval to mamutí pero své manželce, řekl: "Kdysi žili mamuti, ti pak vyhynuli a na jejich místo jsme přišli my, vyhrabali jsme jejich kosti a udělali si z nich různé suvenýry. Kdo ví ... jednou takhle vyhyne i lidstvo a na naše místo přijdou nějaké krysy. Také pak budou vyhrabávat naše kosti a dělat si z nich krásné tretky?" Myslím, že pokud pofrčíme na tom úžasném superstroji plnou parou vpřed, moc dlouho ty krysy nebudou muset čekat. (16.04.2012)

Tento film nie je rozhodne ničím priemerný ani obyčajný. Myslím, že vnímavému divákovi odhalí stránky života, ktoré väčšinou zostávajú nevidené a donúti vás k zamysleniu. Nehraje si na nič a ani vás netlačí do kúta nejakými lacnými rádoby emóciami, či citovým vydieraním, proste vám len ukáže niektoré, nie vždy krásne, stránky života a je na vás, ako sa k tomu postavíte. Núti vás hľadať správnu cestu a prehodnotiť svoj rebríček hodnôt. Trochu snáď aj provokuje a práve to je to, čo sa mi na ňom páči. Musím ešte poznamenať, že herecké obsadenie je vynikajúce. Mammoth si zaslúži plných 5*. (01.09.2013)