Piráti na vlnách

Vtipný a milý bubblegum o zlatých šedesátkách, který ale mimoděk líčí revoluční éru tak korektně a vyžehleně, že shazuje sám sebe. Curtis upadá postupem času do stereotypu a přebarvený vizuál servíruje symboly šedesátých let zcela zbavené jakékoli provokativnosti a sex appealu. Výborní herci a skvělý soundtrack nicméně udrží tuhle loď nad vodou, ačkoli nabubřelé finále nápadně zavání blamáží. [70%] (16.06.2009)

Svatý boom! Otřásající se země, která byla citelná v okruhu 10 kilometrů od našeho domu, až po vězení na Borech, docela seismologům zamotala hlavu, ale já ty kluky varoval, že rocková hudba dělá divy, obvzlášť, když je filmová. Ano, ano, značím tím, že Piráti na vlnách jsou vábivými můzami pro všechny fanoušky, kterým slovo Led Zeppelin nepřipomíná továrnu na motorky. Jsou něco jako Králové ro(c)ku, akorát s tím rozdílem, že zdejší postavičky jsou prokazatelně uchopitelnější pro diváka. Je super, když sledujete dění mimo loď. Lidé, kteří tančí za zvuků Rock radia, brečí, milují se, byli pro mě mnohdy větším zážitkem, než pohled na moderátory, kteří jsou u vytržení, když můžou pustit další pecku (Hoffman!). Jestli-že je Láska nebeská evergrínem Vánoc, pak Piráti plují do pomyslného "letního nebe" naprosto s přehledem. A fanoušci Sarah McLachlan ať si klidně rvou vlasy... (16.08.2009)

Dokonale obsazená komedie. Pokaždé, když se na scéně objevila nějaká známá tvář, tak jsem zaplesal:) Billem Nighym počínaje, Rhysem Ifansem konče. Ale co naplat, kdyby to bylo o lodi, která vysílá hip-hop, tak bych si to asi ani nepustil:) Jenže nekonečný přísun dokonale pasující převážně britské hudby, tomu nejde odolat. David Bowie a Rolling Stones jsou samozřejmost, Kinks nebo Who to samý, bez Small Faces by se to také neobešlo, potěšila i přítomnost Beach Boys a Jimiho, no prostě seznam je to neuvěřitelně dlouhý a hvězdný, a to pár kapel ani neznám! Velmi mě potěšil scénář, který se nezdržoval tím, že by ukazoval, jak to všechno začalo, ale po stručném titulku vrhl diváka přímo do děje, do jedne nekončící pařby. Zároveň děj přeskakoval mezi lodí a ministrem Zlatoslavem, který se ji snažil potopit, což ději dodávalo dramatickou rovinu, která by tam jinak - upřímně řečeno - ani nebyla. Protože zdánlivě vážné instituce, jako jsou otcovství a manželství, jsou brány s nehoráznym nadhledem a tak je celej film především sledem zábavnejch scének. No a bavil jsem se, to teda jo. Film se totiž snaží, seč může, jen o jediné: o nastolení dobré nálady. (05.09.2009)

Překonání Lásky nebeské asi od Curtise nečekal nikdo, i tak ale dokázal, že mezi britskými režiséry nemá v rámci komedií, ať už romantických či normálních, konkurenci. Tady jde ale hlavně o tu atmosféru 60. let a ta se povedla vážně dokonale. Ty šedesátky tam dejchají z každého záběru,což navíc doplňuje opravdu výborný soundtrack ( i když sestavit ze songů z 60. let špatnej soundtrack by asi nešlo ;). Britská herecká elita + Philip Seymour Hoffman jsou vážně sehraný a je vidět, že herci si natáčení vážně užívali. Jenom ta linka okolo Kenetha Branagha to trošku brzdí a ani Branaghův výkon mi moc nesedl a tohodle filmu se ani moc nehodil. I tak si tuhle pohodovu jízdu do let šedesátých ještě rád někdy zopakuji. (06.09.2009)

Richard Curtis se od předešlé (a pro mne docela otravné) Lásky Nebeské posunul znatelně blíže k mému vkusu, no do cíle však ještě pořád nedošel. Piráti na vlnách jsou pohodovým filmem, u kterého lze vypnout, ponořit se do zvuků pěkných písniček, po 129 minutách vyplavat a už si na něj nikdy nevzpomenout, protože jeho děj neobsahuje nic, co by nutilo se k němu vracet. Zkrátka příjemná jednohubka s perfektním obsazením. 7/10 (11.08.2009)