Piráti na vlnách

"Vlády nesnáší lidi, kteří jsou svobodní." Pravdu máš - nesnášely, nesnáší a budou nesnášet. Mně se zkrátka Piráti se svou rebelií v mezinárodních vodách dost líbili. Také jsem totiž kdysi býval totálně ponořenej do vinylu a hltal každou notu špatně dostupný rockové muziky a to kupodivu nejsem narkoman ani zločinec. Možná jsem ta často zmiňovaná spodina, ale s tím můžu žít. Žít a souložit. A mám celkem jasno v tom, jakej soundtrack mi k tomu bude v sobotu vyhrávat. (31.08.2018)

Sice se jedná o symaptický počin od režiséra jednoho z mála romantických filmů, který považuji za dobrý, avšak film vysílá vibrace, které tak nějak úplně nesdílím. Britští i američtí komici jsou moc fajn a hrajou skvěle, tedy až na hlavní postavu, ale potíž je v tom, že těch dobrých fórů tam až zase tak moc není. Halvní dějová linie filmu je zajímavá, ale vedlejší skečovité zápletky jsou na ní nalepeny tak nějak nahodile a film tak trochu působí jako něco co mělo být původně sitcomem, ale nakonec se stalo filmem, což je možná dost velká škoda. Ale i tak, sympaťárna. (14.12.2010)

Hrozně mi to připomínalo "Život pod vodou" ale mělo to o hodně lepší soundtrack. Obsazení tleskám. Britská elitka v kombinaci s Nickem Frostem a IT Crowd partou si sedli a skvěle se doplňovali. Od Curtise budu mít vždycky radši jeho prvotinu, ale na tomhle filmu je vidět, že přesně takhle to chtěl. Pro fanoušky oldies to bude přímo orgastická podívaná. (24.08.2009)

Od Pirátů na vlnách jsem čekal trochu více muziky v tom smyslu, že když postavy dýdžejů v průběhu stopáže pustili nějakou rockovou pecku z šedesátek, měli dle mé představy celý song alespoň nechat odehrát za doprovodu vhodných filmových obrazů (sex, drogy a alkohol na lodi) do konce. Jistě, několikrát jsem se stylových písniček dočkal a ty rozezvučely sál na více než minutu; nemohl jsem se ale zbavit pocitu, že jsem chtěl hudby přeci jen více a hlavně kvůli ní jsem do kina šel. Jinak je totiž nový snímek Richarda Curtise "jen" zábavnou, nápaditou komedií o několika věčně ožralých, souložících, nadávajích - prostě všechno co k rock&rollu patří - polohipících na jedné "rocked" lodi. V rozpacích jsem byl také z faktu, že jakási hlavní dějová linka se ztraceným otcem byla na úkor všedního monitorování života na lodi potlačena a nahrazena desítkami ztřeštěných, milých scének. Ty ale byly na druhou stranu výborné, ať už vzpomenu epizodku se svatbou, nebo třeba ulítlou hru "kdo je větší srab". Nakonec prostě musím uznat, že jsem se královsky pobavil. Rozličné postavičky plnící si na lodi své mládenecké sny, kašlající na vládu a žijící ve věčné euforii musí v takovéto režii pobavit snad každého kdo ví, co od podobného snímku čekat... Je to pěkný film na pobavení a doplnění si historických znalostí :-), zvlášť jsem-li příznivec tohoto stylu hudby; velkolepý konec pak v několika vteřinách předčí i dramatičnost Cameronova Titanicu. (24.08.2009)

Už chápu, proč se naprosto nepřitažlivý chlapy stávají dýdžejema rádií. Všichni je milují, i když jsou ošklivý, viď Mareš? :-) Jediný chlap na té lodi, který by stál za hřích, byl překvapivě jediný, který dýdžejem nebyl, pokud se tedy nepočítá jeho příspěvek v podání několikrát zopakovaného a zakázaného slova na „P“ v anglické verzi slova na „F“ … Je jasné, že Rádio Rock bych poslouchala nonstop a to i kdyby bylo zakázané, protože mají velice vytříbený vkus lahodící mému uchu, ale s provozovateli tohoto rádia bych měla menší problém… Ač pan Curtis podal slušnou zábavu s několika dobrými vtipy, bohužel pokulhával s dějem a charaktery hvězdného obsazení, což mě donutilo vidět na filmu chyby. Přes to všechno mě ani trochu nemrzí ty dvě hodiny strávené na této lodi s nepotopitelnou posádkou, které můžu doporučit a už se těším až DVD zapluje do mé sbírky… Díky jednomu Ježíškovi :-* (29.12.2009)