Piráti na vlnách

Tenhle film Vás roztančí tak, že budete mít chuť rvát sedačky v kině. Piráti na vlnách pulzují stejnou elektrizující energií jako Láska nebeská. A platí-li pro Lásku nebeskou ono magické Love is all around, tak zde jsou zas všude kolem sex, drogy a hlavně rock. Richard Curtis se drží prakticky stejného schématu jako ve svém předešlém filmu, kdy hlavní dějovou linii nechá tříštit mezi větší množství postav. Ale díky kulišáckému umístění všech zúčastněných na jednu loď působí snímek mnohem komplexněji. Ze všech scén dýchá příjemná retro atmosféra 60 let doplněná o prostřehy na obyvatele poslouchající svou oblíbenou rádiovou stanici všem navzdory, na nejrůznějších místech. Tam, kde selhával Wes Anderson v Životě pod vodou Curtis vyhrává. Navíc se mu daří šponovat diváka za pomocí výborných vtípků, aby ve finále lehce přidal na plynu a diváka dojal úplně na maximum.8/10 (16.06.2009)

Od Pirátů na vlnách jsem čekal trochu více muziky v tom smyslu, že když postavy dýdžejů v průběhu stopáže pustili nějakou rockovou pecku z šedesátek, měli dle mé představy celý song alespoň nechat odehrát za doprovodu vhodných filmových obrazů (sex, drogy a alkohol na lodi) do konce. Jistě, několikrát jsem se stylových písniček dočkal a ty rozezvučely sál na více než minutu; nemohl jsem se ale zbavit pocitu, že jsem chtěl hudby přeci jen více a hlavně kvůli ní jsem do kina šel. Jinak je totiž nový snímek Richarda Curtise "jen" zábavnou, nápaditou komedií o několika věčně ožralých, souložících, nadávajích - prostě všechno co k rock&rollu patří - polohipících na jedné "rocked" lodi. V rozpacích jsem byl také z faktu, že jakási hlavní dějová linka se ztraceným otcem byla na úkor všedního monitorování života na lodi potlačena a nahrazena desítkami ztřeštěných, milých scének. Ty ale byly na druhou stranu výborné, ať už vzpomenu epizodku se svatbou, nebo třeba ulítlou hru "kdo je větší srab". Nakonec prostě musím uznat, že jsem se královsky pobavil. Rozličné postavičky plnící si na lodi své mládenecké sny, kašlající na vládu a žijící ve věčné euforii musí v takovéto režii pobavit snad každého kdo ví, co od podobného snímku čekat... Je to pěkný film na pobavení a doplnění si historických znalostí :-), zvlášť jsem-li příznivec tohoto stylu hudby; velkolepý konec pak v několika vteřinách předčí i dramatičnost Cameronova Titanicu. (24.08.2009)

Proč to mělo dvě hodiny, boha? A kéž by to tak mělo nějakou silnější dějovou kostru, na kterou by se pak nabalovaly všechny ty mikropříběhy a mikropříhody, pak by to bylo téměř dokonalé. Tenhle styl mám hodně ráda, ten humor je mému srdci blízký a taková záplava frajerů taktéž. Vychytanej scénář zaručuje velkou spoustu vtipnejch situací, dialogů a gagů, který stojej právě na skupině výbornejch herců. Rhys - Willy Wonka - Ifans jako ultimátní sexy mešuge, medvědí sváděč Nick Frost, svěží a na pohodu P. S. Hoffman, typický Chris O'Down nebo tradiční vyšinutej pošuk Bill Nighy, jehož cit pro módu mu může leckdo závidět, to všechno jsou postavy, kterýma ten film žije. Do toho perfektně padnoucí výběr hudby a z The Boat That Rocked se stává film, kterej sice nemá téměř žádnej smysl, ale tak nějak hodí člověka do klidu a hlavně v něm probudí touhu vcucnout se do televize a vegetit s nima na vlnách, za zvuků Let's Dance od Davídka. No, a tohle někdy ke spokojenosti bohatě stačí. (19.01.2014)

Jedno z mojich tajných očakávaní roka síce nesklamalo, ale ani nenadchlo tak, ako som očakával. Tak skvelý, originálny námet, s podporou celej elity hereckej flotily si zaslúžil trošku lepšie a poctivejšie spracovanie. Najmä čo sa týka razancie vodopádov humoru, ktorých som tu čakal omnoho viac. Príbeh vyniká nápadmi, skvelými dialógmi a samozrejme bezchybnými hereckými výkonmi, ale škoda, že ako celok to nepôsobí tak kompaktne. Skôr by som ho zaradil medzi veľmi dobrý záver letnej sezóny, k osviežujúcim hitom a okamihom leta, na ktoré však budem ešte dlho spomínať. 85%. (05.09.2009)

Dokonale obsazená komedie. Pokaždé, když se na scéně objevila nějaká známá tvář, tak jsem zaplesal:) Billem Nighym počínaje, Rhysem Ifansem konče. Ale co naplat, kdyby to bylo o lodi, která vysílá hip-hop, tak bych si to asi ani nepustil:) Jenže nekonečný přísun dokonale pasující převážně britské hudby, tomu nejde odolat. David Bowie a Rolling Stones jsou samozřejmost, Kinks nebo Who to samý, bez Small Faces by se to také neobešlo, potěšila i přítomnost Beach Boys a Jimiho, no prostě seznam je to neuvěřitelně dlouhý a hvězdný, a to pár kapel ani neznám! Velmi mě potěšil scénář, který se nezdržoval tím, že by ukazoval, jak to všechno začalo, ale po stručném titulku vrhl diváka přímo do děje, do jedne nekončící pařby. Zároveň děj přeskakoval mezi lodí a ministrem Zlatoslavem, který se ji snažil potopit, což ději dodávalo dramatickou rovinu, která by tam jinak - upřímně řečeno - ani nebyla. Protože zdánlivě vážné instituce, jako jsou otcovství a manželství, jsou brány s nehoráznym nadhledem a tak je celej film především sledem zábavnejch scének. No a bavil jsem se, to teda jo. Film se totiž snaží, seč může, jen o jediné: o nastolení dobré nálady. (05.09.2009)