Režie:
Richard CurtisScénář:
Richard CurtisKamera:
Danny CohenHrají:
Philip Seymour Hoffman, Bill Nighy, Rhys Ifans, Nick Frost, Kenneth Branagh, Tom Sturridge, Chris O'Dowd, Ralph Brown, Jack Davenport, January Jones (více)VOD (1)
Obsahy(2)
V roce 1966 vysílala v Británii populární hudbu jen veřejnoprávní BBC a to jen asi půlhodinku denně. Proto vznikly pirátské stanice, které hrály 24 hodin denně. Aby unikly sankcím, vysílaly z lodí v Severním moři, jež kotvily mimo výsostné vody Británie. Jejich počínání se však nelíbilo vládě. Trnem v oku jim bylo především Rádio Rock. Posádku tohoto nejzábavnějšího plavidla poznáváme společně s teenagerem Carlem, kterého tam po vyhození ze školy poslala jeho svérázná matka na převýchovu ke kmotrovi Quentinovi, jenž pirátskému rádiu šéfuje. Carla čeká drsná životní lekce, vedená těmi nejlepšími pedagogy - americkým hudebním fanatikem, zábavným moderátorem Davem, playboyem na plný úvazek a dalšími rozhlasáky, kteří jsou všechno, jen ne normální. Miluje je celá Británie s výjimkou ministra Dormandyho, zodpovědného za rozhlasové vysílání. Ten je schopen čehokoliv, jen aby tyhle kacíře umlčel. (TV Nova)
(více)Videa (5)
Recenze (1 199)
Jedno z mojich tajných očakávaní roka síce nesklamalo, ale ani nenadchlo tak, ako som očakával. Tak skvelý, originálny námet, s podporou celej elity hereckej flotily si zaslúžil trošku lepšie a poctivejšie spracovanie. Najmä čo sa týka razancie vodopádov humoru, ktorých som tu čakal omnoho viac. Príbeh vyniká nápadmi, skvelými dialógmi a samozrejme bezchybnými hereckými výkonmi, ale škoda, že ako celok to nepôsobí tak kompaktne. Skôr by som ho zaradil medzi veľmi dobrý záver letnej sezóny, k osviežujúcim hitom a okamihom leta, na ktoré však budem ešte dlho spomínať. 85%. ()
Hrozně mi to připomínalo "Život pod vodou" ale mělo to o hodně lepší soundtrack. Obsazení tleskám. Britská elitka v kombinaci s Nickem Frostem a IT Crowd partou si sedli a skvěle se doplňovali. Od Curtise budu mít vždycky radši jeho prvotinu, ale na tomhle filmu je vidět, že přesně takhle to chtěl. Pro fanoušky oldies to bude přímo orgastická podívaná. ()
Obsadenie, prostredie, prevedenie, hudba... všetko dokonalé. Ale ten scenár? Miestami som sa dosť nudil a presne som vedel, čo bude nasledovať v ďaľších scénach. To ale nič nemení na genialite pôvodného nápadu/námetu a bravúrneho hereckého koncertu premňa dokonalej trojky: Bill Nighy - Philip Seymour Hoffman - Rhys Ifans. ()
"Prosím vás, co je to ten rokenrol?" "Ále, taková hudba, kterou poslouchaj lidi s nevázanou sexuální morálkou pod vlivem drog, pane premiére." "Jooo? A nebylo by to lepší zakázat? Ať se na to podívá nějaký váš podpodnáměstek a vy mi řekněte, jak amíci naloží s tou válkou ve Vietnamu." +++++ Inu, co čekat od filmu, který se mi snaží namluvit, že dídžejové na kotvící loďce, na níž se sukně objeví jednou za 14 dní, žijí mnohem více vzrušující a plnější životy než vládce sice skomírajícího, ale přeci jen impéria. Premiér, jenž nemá v životě jiný cíl, než zatrhnout jakési pochybné vysílání? Tak jo, nechám dnes řádně vyřvávat své reprobedny. Nepochybně to establišmentu pěkně natřu! +++++ Rockerská lodička připlouvá s načančanou vzpomínkou o pubertě prožité pod vlivem rádia. Rádiem žili opravdu všichni, kteří opravdu žili. Pár místem a postavami spojených historek, jež nezávazně plují jedna za druhou, aniž by na sebe kauzálně hleděly a tvořily jiný celek, než uvolněnou atmosféru trapné nezodpovědnosti. Slepenec scének rozsekaných a hloupě pomíchaných. Carl chce přijít o panictví, několikrát se mu to nepovede, ale ejhle... Jistý DJ touží po lásce, zklame se, ale v závěru... Dva rivalové najdou k sobě přátelství... Lesbička si najde holku, nakonec... Rock vítězí... Scénka, scénka, scénka... Kratičké linie vyprávění se míjejí, setkávají se hloupě nebo vůbec ne. Sexuální život Carlův nijak nesouvisí s chodem rádiové stanice a obojí jen pramálo ovlivňují činy zapšklého ministerského předsedy. +++++ Postavy jsou naprosto prázdné, krom pouštění hudby a píchání nemají žádný život. Jen pár roztomilých chvilek, které to nadsazeně reflektují a onoho faktu se tragikomicky zmocňují, dává filmu trochu více než žádnou sílu, stejně jako závěrečná flotila "záchranářů", jež dovádí film do pohádkového žánru. Ten by mu snad více slušel. Slabé **. ()
Od Pirátů na vlnách jsem čekal trochu více muziky v tom smyslu, že když postavy dýdžejů v průběhu stopáže pustili nějakou rockovou pecku z šedesátek, měli dle mé představy celý song alespoň nechat odehrát za doprovodu vhodných filmových obrazů (sex, drogy a alkohol na lodi) do konce. Jistě, několikrát jsem se stylových písniček dočkal a ty rozezvučely sál na více než minutu; nemohl jsem se ale zbavit pocitu, že jsem chtěl hudby přeci jen více a hlavně kvůli ní jsem do kina šel. Jinak je totiž nový snímek Richarda Curtise "jen" zábavnou, nápaditou komedií o několika věčně ožralých, souložících, nadávajích - prostě všechno co k rock&rollu patří - polohipících na jedné "rocked" lodi. V rozpacích jsem byl také z faktu, že jakási hlavní dějová linka se ztraceným otcem byla na úkor všedního monitorování života na lodi potlačena a nahrazena desítkami ztřeštěných, milých scének. Ty ale byly na druhou stranu výborné, ať už vzpomenu epizodku se svatbou, nebo třeba ulítlou hru "kdo je větší srab". Nakonec prostě musím uznat, že jsem se královsky pobavil. Rozličné postavičky plnící si na lodi své mládenecké sny, kašlající na vládu a žijící ve věčné euforii musí v takovéto režii pobavit snad každého kdo ví, co od podobného snímku čekat... Je to pěkný film na pobavení a doplnění si historických znalostí :-), zvlášť jsem-li příznivec tohoto stylu hudby; velkolepý konec pak v několika vteřinách předčí i dramatičnost Cameronova Titanicu. ()
Galerie (92)
Zajímavosti (19)
- Náklady na výrobu byly v přepočtu přibližně 50 milionů amerických dolarů. (NIRO)
- Ačkoliv se děj filmu odehrává v roce 1966, byla většina písní, které je na soundtracku, vydána až po tomto roce. Některé až o tři roky později. (don corleone)
- Philip Seymour Hoffman (Hrabě) a Nick Frost (Dave) spolu mezi natáčením jednotlivých scén trávili spoustu času. Frost si Hoffmana získal svým smyslem pro humor. Na začátku natáčení, když se oba mlčky slunili na lodi a užívali si klidnou pauzu, tak Frost naklonil k Hoffmanovi a řekl mu: "přestaň už žvanit o tom svým podělaným Oscarovi." Hoffmana to rozesmálo na dobrých pět minut. (don corleone)
Reklama